Rozbory lipenské vody přitom nepotvrdily, že by problémem byly sinice, které v sezoně způsobují zelenání nádrže. Podezření vědců padlo na bentické sinice, které tvoří povlaky na kamenech a objeví se na březích při úbytku vody. Mohou být ale i kdekoliv v kalužích. Jsou lákavé pro psy, kteří je mohou olízat. Současně se objevily případy podobných úhynů psů s podezřením na bentické sinice i jinde v republice. Přesto se stále mediálně přiživuje souvislost s lipenskou nádrží. A oddaluje se zveřejnění výsledků pitvy uhynulých psů z Lipna. Policie by případ už uzavřela, ale čeká na expertizu vědců. Těch, kteří dlouhodobě spolupracují s lipenskými ekologickými spolky.

Co ukázala studie o příčinách zelenání Lipna?

Spolky i vědci léta společně usilovali o důkladnou studii, proč voda v Lipně v sezoně zelená. Cílem bylo, aby studii uhradil Jihočeský kraj a to se také stalo. Když ale loni poprvé vyšly najevo výsledky, ekologičtí aktivisté ze spolku Lipensko pro život spustili poplach. Skutečnost, že ze 70 procent způsobuje zvýšený výskyt sinic v lipenské vodě okolní přírodní prostředí, a ze 30 procent působení člověka, na kterém se významnou měrou podílejí právě chaty bez řádně vyřešené likvidace odpadních vod, nebyl výsledek, který si spolky zřejmě představovaly. Napřed kritizovaly únik informací ze studie, pak začaly zpochybňovat i její výsledky. A nakonec se objevil případ smutného úhynu psů, který se začal publikovat v souvislosti se sinicemi.

Neuškodí tedy také slyšet druhou stranu. Na krajském zastupitelstvu 18. června vystoupil starosta Lipna nad Vltavou Zdeněk Zídek. Řekl, že ho k příspěvku přiměla intenzita šíření nesmyslných zpráv o vodní nádrži a o závěrech analytické části studie typu – Lipno se mění v časovanou ekologickou bombu, nebo Kraj zametá výsledky pod koberec. „Jako poplašnou zprávu tyto informace šíří představitelé chatařských spolků z Lipenska. Již to nelze přičítat jenom neznalosti nebo neschopnosti pochopit. Myslím, že cílem je odvést pozornost od skutečných závěrů analytické studie,“ řekl Zdeněk Zídek. Není jen starostou Lipna nad Vltavou, 35 let také pracoval jako vodohospodář Povodí Vltavy.

K výsledkům studie řekl: „Vývoj kvality vody v čase nebyl žádným překvapením. Všichni odborníci věděli, jak to může dopadnout. Žádný statisticky významný trend ve zhoršování vody se neprojevuje. Na delších časových řadách vidíme, že kvalitu vody určuje přítomnost fosforu v nádrži, žádný nárůst zde nenastává. Daleko zajímavější jsou ovšem bilance, to, že 70 procent fosforu přichází z přírody. Skutečností je, že i bez přispění člověka by bylo Lipno zelené. Potvrdil se tím výsledek studie, kterou Hydrobiologický ústav prováděl v roce 2013. Nádrž Lipno má k vysoké úživnosti a eutrofizaci přirozený sklon. Úroveň přirozených zdrojů fosforu je i bez zapříčinění člověka relativně vysoká vzhledem ke geologickému podloží a četnému výskytu organických půd – tedy rašelin. Velké diskuse jsou ale o těch 30 procentech, které způsobuje člověk. Studie prokázala, že jsou zde významné položky, které nejsou v souladu s předpisy, jsou protizákonné. Jde o malé domovní čistírny odpadních vod. Část nefunguje správně nebo nefunguje vůbec a přináší ročně přes jednu tunu fosforu. Druhým zdrojem jsou takzvané bezotoké jímky. Už ze samého názvu je jasné, že by z nich odtékat nic nemělo, jenže z nich odtéká do nádrže více než ze všech lipenských čistíren odpadních vod. Přitom lipenské čistírny čistí nad rámec současných předpisů, jejich účinnost je 90 procent. Za zmínku stojí také to, co se nahází do vody jako krmení, aby se ryba přilákala k háčku, to přináší 400 kilo fosforu, což je hodnota poloviny čistíren lipenských obcí.“

Chtějí se obyvatelé chat podílet na řešení problému?

Další slova starosty Zídka mířila právě k situaci u chat: „Vůbec poprvé se analýza týkala nakládání s odpadními vodami z bezotokých jímek. Co bylo dříve veřejným tajemstvím, se ukázalo pravdou. Z těchto jímek se řádně vyváží pouhá 4,2 procenta, to znamená, že 98 tisíc kubíků ročně už 50 let teče do podloží v bezprostřední blízkosti nádrže. Je to, jako kdyby tam vypouštěla odpadní vody celá Horní Planá. Pikantní na tom je, že bojovníci za čisté Lipno se rekrutují právě z této komunity. Z 19 procent zastavěných břehů Lipna tvoří osm procent chatové osady.“ Pro úplnost je třeba dodat, že jednou z chatařek je i předsedkyně spolku Lipensko pro život Pavla Setničková. A také to, že minimální personální obsazení odboru životního prostředí Městského úřadu v Českém Krumlově neumožňuje výraznou kontrolní aktivitu v této věci.

Hejtman Martin Kuba poté řekl, že řešením celé situace se jeví odkanalizování celé oblasti uložením kanalizace pod lipenskou nádrž. „To se bavíme o miliardových investicích a musíme proto vyrazit na Ministerstvo životního prostředí nebo Ministerstvo zemědělství,“ sdělil hejtman jasně, že bez zapojení státu to nepůjde. Dodal, že ale nerozumí tomu, proč agresivní útoky míří na kraj.

Možná se jedna úvaha nabízí. Při jakémkoliv celkovém řešení by měli chataři investovat do přípojek. A to se chce málokomu. Takže je možná lepší odvádět pozornost a udržovat stávající stav co nejdéle. Zmínila to nedávno i starostka Černé v Pošumaví Irena Pekárková. Zájemce o výstavbu na ploše, kterou územní plán obce pro tento účel vyčlenil, nabízel sousední chatařské osadě připojení do jeho budoucí čističky. Místo spolupráce se ale rozpoutal boj o zamezení investičnímu záměru.

Že v chatových osadách dobře vědí o časované bombě, kterou jsou jejich vlastní odpadní vody, naznačil před časem i místostarosta Frymburku Antonín Labaj. Řekl, že původní budovatelé chat ze šedesátých let minulého století řešili odpady v intencích tehdejší doby, kdy ekologie byla neznámým pojmem. V chatařských osadách teď nastává obměna majitelů a vyhrocují se sousedské spory. Právě o podivném vypouštění odpadů, které si noví kupci chat nechtějí nechat líbit.

Chodí investoři škemrat o souhlas spolků?

A starosta Zídek nabídl ještě jeden úhel pohledu: „Nejpikantnější je, že se chatové spolky pasovaly do role jakéhosi arbitra a jaly se známkovat připravované stavební záměry. Jejich vliv je už tak velký, že mnozí investoři je kontaktují dřív než stavební úřad, aby zjistili, za jakých podmínek jim nebudou házet klacky pod nohy. Tím nám tu vzniká jakýsi paralelní útvar územního plánování.“

Pokud je to tak, předběžné vyjednávání investorů s ekologickými spolky by nabízelo všelijaké otázky. Investoři přitom nemohou plánovat své aktivity jinde, než jim to umožňují územní plány obcí. A i pak úřady zkoumají řadu dalších okolností.

Vybudování atraktivní letní i zimní rekreační oblasti v místě, kde po odchodu pil, lesáků a vojáků z pohraničí život skomíral, je fenomén. Nakolik je rekreačních zařízení u Lipna už příliš, akorát nebo je ještě prostor nějaké kapacity a kde, je jistě k diskusi.

Starosta Zídek potvrzuje výrazný úbytek návštěvníků na Lipně, přestože podle vodohospodářů i Krajské hygienické stanice je stav vody zcela obvyklý. „Při návštěvě v Českých Budějovicích mě jen tenhle týden potkali čtyři lidé, kteří se ptali, co se to u nás na Lipně děje. Rozpoutaná kauza s úhynem psů jednoznačně lipenskou rekreační oblast postihuje. To, že pořád není známý výsledek pitvy psů, není podle mě samosebou. Lidé, kteří na Lipno jezdili rádi, jsou znejistělí. Poškození jsou ubytovatelé i provozovatelé všech ostatních služeb,“ řekl Zdeněk Zídek.

Petr Znachor z Hydrobiologického ústavu Biologického centra Akademie věd ČR, který se spolkem Lipensko pro život na ekologických otázkách spolupracuje, vydal v tomto týdnu výzvu, aby veřejnost pomohla vědcům mapovat toxické bentické sinice na březích Lipna. Jde o mikroskopické organismy vytvářející nárosty na kamenech, bahně, vodních rostlinách nebo v nahromaděném organickém materiálu. „Bentické sinice se vyskytují na březích roztroušeně a velmi nerovnoměrně, často se jejich výskyt omezuje jen na malé pobřežní tůně, mělké kaluže nebo jednotlivé úseky břehu. Běžný monitoring vody proto nemusí podobná místa zachytit,“ uvádí se v tiskové zprávě.

Právě Petr Znachor potvrdil před nedávnem, že bentické sinice se vyskytují úplně kdekoliv. Iniciativa vědců ale cílí na Lipno. Dá se to chápat jako logické, jestliže Hydrobiologický ústav sídlí v Českých Budějovicích. Jeho zadáním není zamýšlet se nad dopady toho, když se touto výzvou výhradně lipenská přehrada znovu dává do souvislosti s toxickými sinicemi. Že by se k Lipnu teď místo rekreantů hrnuli amatérští výzkumníci sinic? Uvidíme.

Je před komunálními volbami, ve kterých se před čtyřmi lety snažili někteří zástupci spolků proniknout na lipenské radnice. Pokud ale současně poškozují turistický ruch šířením účelových zpráv a připravují místní provozovatele služeb o živobytí, nevypadá to na moc nadějnou strategii. Bentické sinice totiž podle odborníků v přírodě byly, jsou a budou. A vzít si je za záminku pro jiné zájmy není fér.