Před lety byl katastr na internetu přístupný zcela volně. Každý se mohl podívat, komu co patří. Pak se přístup trochu zkomplikoval tím, že bylo třeba vypsat nabídnutý kód. Pravda, písmenka se v něm občas překrývala a výsledkem byla chyba, ale s novým kódem opakované přihlášení vzápětí obvykle prošlo. Nebyl to velký problém. Od ledna 2026 se musí zájemci o nahlédnutí do katastru přihlásit identitou občana.

Katastrální úřad zdůvodňuje ztížení přístupu tím, že web byl zahlcován masivním robotickým nahlížením a čelil i nelegálnímu pořizování kopií databáze, kterou zneužívali spekulanti. Atakovali pak například písemnostmi dědice a snažili se od nich skupovat pozemky. Otázkou je, jestli nebylo možné tyto ataky řešit jinak než omezením pro všechny. A jestli se ztížení řadě institucí i nehodí.

Lidí bez internetu je stále hodně

Jednou věcí je komplikace pro občany, kteří nemají přístup k internetu. Předsedkyně Rady seniorů ČR Lenka Desatová nedávno upozornila, že jen mezi seniory je takových lidí 700 až 800 tisíc. Ministerstvo vnitra podle informací Českého rozhlasu ale namítá, že v České republice má elektronickou identitu už 5,5 milionu občanů a volnost přístupu je tedy dostatečná. Navíc lidé bez internetu stejně nemohli nahlížet do katastru ani předchozím jednodušším způsobem.

Nárůst digitalizace institucí ale čím dál víc odkazuje ne málo početnou skupinu lidí: „Řekni si dětem nebo vnoučatům…“ Stejně jako při úbytku služeb na venkově. I tam čím dál častěji platí: „Řekni si o dovezení nákupu.., odvoz zásilky na poštu…“ Senioři se stávají nesoběstačnými. Je to jejich chyba, že nedisponují chytrými telefony a internetovým připojením? Předsedkyně Rady seniorů Desatová upozornila, že tyto služby stojí i dost peněz a důchodce zatěžují.

Podle dnešní informace Českého rozhlasu Sdružení místních samospráv momentální opatření katastru zase kritizuje proto, že katastr má být veřejným seznamem a nemá být podmiňován identifikací. Podle sdružení novoroční novinka ztíží práci úředníků.

Přijde po povinné identifikaci ještě povinné zdůvodňování?

Na pozoru by se ale měli všichni mít hlavně u novely zákona o katastru, kterou připravilo minulé ministerstvo vnitra a do Poslanecké sněmovny k projednání teprve doputuje. Podle zatím dostupných informací totiž novela počítá nejen s identifikováním toho, kdo chce do katastru nahlížet, ale měl by uvést i důvod. Pak už možná bude stačit jen přibrat pár úředníků, kteří budou tyto důvody posuzovat..?

Novináři by, doufejme, nemuseli být přístupovými restrikcemi postiženi. Jejich zájem na získávání informací a informování veřejnosti je snad stále ještě legitimní. I když nárůst bariér je evidentní. Nejen množstvím tiskových mluvčích, kteří bují jak houby po dešti a bez nichž řadoví zaměstnanci různých institucí, u nichž se logicky předpokládá kompetence ve své agendě, ani nesmějí odpovídat. Podivný je i způsob, jak začínají projednávat majetkové transakce některá zastupitelstva obcí.

Porevoluční čas v devadesátých letech jsme načali odhodláním, že všechno má být transparentní a novináři jsou hlídacími psy této transparentnosti. Dospěli jsme ale k začerňování jmen osob i názvů firem a sporům o to, co všechno je vlastně osobní údaj, který by veřejný být neměl.

Utajování majetkových transakcí obcí?

Proč to uvádím v souvislosti s katastrem? Protože na některých zastupitelstvech už ani při schvalování usnesení nečtou nahlas, komu se co pronajímá, od koho co obec kupuje nebo co komu prodává. Čtou se jen čísla pozemků nebo nemovitostí. Vždy se ale mohl novinář podívat do katastru a občanům přinést konkrétní informaci, kdo co obci prodal nebo od obce koupil. O tom, že je tato veřejná kontrola nezbytná v zemi, kde co chvíli vypukne nějaký korupční skandál, snad není pochyb. Kdo má úmysly férové a čisté, ten snad nemůže mít se zveřejněním informací problém.

Už se mi ale stalo, že člověk, který prodával jedné obci pozemky za miliony a za cenu, která vysoce převyšovala znalecký odhad, mi dotčeně volal, jak je možné, že se jeho jméno objevilo v novinách. Přece měl na radnici dohodnuto, že na zastupitelstvu ho jmenovat nebudou! Já jsem pak dohledala majitele podle čísel pozemků v katastru, aby informace byla pro čtenáře kompletní. Proč? No právě proto, aby se všichni občané dozvěděli, jaké pozemky si obec za nadstandardní cenu pořídila, od koho, zda tam nejsou nějaké osobní vazby, a aby lidé mohli i v budoucnu sledovat, jestli byl tento výdaj pro obec nezbytný a užitečný.

Momentální omezení přístupu do katastru přes identitu občana zas tak velkou komplikací není. Vyzkoušela jsem. Zaevidovala jsem se natrvalo, každý další přístup proběhl zcela hladce. Pokud by ovšem chystaná novela katastrálního zákona trvala na tom, že bude nezbytné uvádět i důvod přístupu, mohli bychom časem dospět vedle začerňování údajů i k tomu, že „novinářské šmejdění po informacích“ relevantním důvodem třeba nebude. Poslední otázka je nasnadě – komu by to prospělo?