Od místostarostky Lenky Horejskové se účastníci dozvěděli, že v rekonstruovaném bazénu už je napuštěna voda, teď proběhnou její zkoušky a 2. prosince se plavecký stadion otevře. Plavci si přáli startovací bloky z obou stran, je instalován zvedák pro invalidy. Jeden z dotazů zněl, jak je bazén hluboký. Zaznělo, že 150 – 170 centimetrů. Pro vodní pólo to nestačí, to potřebuje 180 centimetrovou hloubku po celém bazénu. To by se mohlo dosáhnout pohyblivým dnem, ale pro výdaj navíc ve výši 30 milionů korun kvůli jednomu sportovnímu oddílu se město nerozhodlo. 

Další z návštěvnic řekla, že když už bude mít město dvě ledové plochy, mohlo by uvažovat i o dvou bazénech – jednom pro sportovce a druhém pro veřejnost. Zaznělo, že takový projekt existuje – počítá se zastřešením části venkovního bazénu a rozšířením relaxační zóny. Je to však až další etapa rekonstrukce plaveckého stadionu. Lenka Horejsková zmínila, že se pojede podívat do Strakonic, kde venkovní bazén zastřešili. 

Další diskutující upozornil, že na Sokolské plovárně prakticky není stín pro maminky s malými dětmi. A přidal svoji zkušenost z Maďarska, kde pro tento účel viděl pergolu se síťovými stěnami. 

Jedna z mladých žen kritizovala nové osvětlení na fotbalovém stadionu v Kvapilově ulici s tím, že jde o světelný smog. Zeptala se, co na to památkáři a hygienici. Starosta Štěpán Pavlík řekl, že fotbalový stadion není v památkové zóně, hranice vede právě mezi halou Mír a fotbalovým stadionem, tudíž se památkáři nemuseli vyjadřovat. Navíc světla nesvítí pořád, zápas je jednou za čtrnáct dní, mezi tím občas nějaký osvětlený trénink… Lenka Horejsková vysvětlila, že osvětlení je podmínkou pro soutěž, kterou fotbalový klub hraje. 

Nejdelší debata se vedla o dopravě a parkování. Místostarosta Martin Marda zrekapituloval, že v parkovacím domě na sídlišti Nad Lužnicí vznikne 241 míst, hotovo má být v září příští rok. Na náměstí Přátelství na tomto sídlišti vzniká nových 13 míst a počet se tu zvýší na celkových 43, v Náchodské ulici přinese II. etapa 38 nových míst, III. etapa však vázne na dohodách s armádou. 

Proč končí placená vyhrazená místa 31. prosince, když parkovací dům na sídlišti Nad Lužnicí bude hotový až v září? To se nemohlo placené stání prodloužit až do otevření parkingu? I takové otázky zazněly. Vedoucí odboru dopravy městského úřadu Eduard Chalupa řekl: „Rušíme placená vyhrazená místa, protože těch je na sídlišti Nad Lužnicí asi 60, ale zájemců jsou stovky. Kdybychom vyhověli všem, pro veřejnost by už žádná volná místa nezbyla. Do doby otevření parkingu se povolilo stání ve vnitrobloku Vídeňská – Minská, tam je 50 míst, dalších 13 míst přibyde na náměstí Přátelství.“ Tazatelka s odpovědí ale spokojená nebyla. 
Návštěvníci se také dozvěděli, že Technické služby navrhují úpravu parkovného – navýšení cen, aby se zvýšila obrátkovost, např. na třídě 9. května. „Někde se snažíme ceny naopak snížit, viz nyní akce v parkovacím domě Centrum u Střelnice. Příští rok je v plánu diskuse o zavedení modrých zón. Skenovací auto bude z počátku sledovat jen placené zóny na Starém a Novém městě,“ informoval místostarosta Martin Mareda. Další z účastníků zmínil, že ve světě bývá u každé vlakové stanice ve městech parkovací dům s pěti, šesti podlažími…

Řeč přišla na potíže s dalším rozšířením parkoviště na Parkánech vedle Hotelu Dvořák, Starosta Pavlík popisoval, co město řeší s památkáři a vyjádřil naději, že se věci pohnou dopředu, aby tu mohlo vzniknout třípodlažní podzemní parkoviště. K tomu se zatím památkáři staví negativně. Další připomínku – proč linka MHD č. 10 nestaví u hřbitova, přislíbil místostarosta Mareda řešit s firmou Comett Plus. Řeč byla i o obtížném vystupování z autobusu před nemocnicí, tady se lidé dozvěděli, že se chystá úprava celé přednemocniční oblasti a zastávka bude posunuta, čímž se i změní její komfort. 

Pěší zóna v centru dál rozděluje veřejnost 

K letnímu pokusu s pěší zónou se opět vymezily proti sobě dva tábory. Například právník Jan Vobr řekl, že město vytvořilo na Žižkově náměstí pseudozónu, která jen zrušila velmi potřebných 18 parkovacích míst, aby vznikl plac, kam jenom praží slunce. Připomněl, že kolem historického centra je řada rekreačních zón – Holečkovy sady, Tismenické údolí a podobně, kam mohou maminky s dětmi zajít a není tedy nutné omezovat řidiče, kteří obvykle od Palcátu až po náměstí Mikuláše z Husi nenajdou parkovací místo. Starosta Pavlík oponoval, že v parkovacím domě u Střelnice byla místa vždy. „Vy jste jen podlehli nátlakové skupině,“ řekl Vobr. Starosta se ohradil, že pěší zónu mělo politické hnutí Tábor 2020 ve volebním programu, takže lidé, kteří jej poslali do vedení města, podle všeho toto řešení preferují. Přesto podle starosty nic rozhodnuto není a na jaře se budou posuzovat další možná řešení. Na dotaz, zda by nestálo za to se v referendu při příštích komunálních volbách dotázat všech občanů Tábora, i z ostatních čtvrtí, namísto ankety, kde podle vedení města část lidí švindlovala a hlasy se vyřazovaly, zareagoval starosta odmítavě. Podlě něj by politici měli být zruční a vykomunikovat svůj program. Referenda podle starosty nic neřeší. Za zastánce pěší zóny mluvil například Jan Kopřiva ze Starého města. Podle jeho slov jde o dobrý trend, kterým se současná města ubírají. 

Místostarosta Radoslav Kacerovský mluvil o novém systému příjmu odpadu ve sběrných dvorech a novince – svozu odpadu systémem door to door, který město chystá v Měšicích. Od starosty Štěpána Pavlíka pak lidé slyšeli o postupu prací v nové čtvrti Dvorce – podle jeho slov by výstavba prvních bloků domů měla začít v letech 2027 – 2028, město právě dokončuje konzultace s investory, kteří si rozdělí jednotlivé lokality. Přibýt by mělo kolem 500 bytů a s nimi nových více než 1500 obyvatel Tábora. V severní části lokality město jedná se zájemci, kteří tu chtějí postavit domov se zvláštním režimem pro 80 – 100 klientů s Alzheimerovou chorobou a dalšími nemocemi, které přináší prodlužování věku obyvatel. Zájemci jsou tři. 

Podrobnosti z dalšího průběhu debaty přinese Týdeník Táborsko ve středu.