Na Čertovskou stezku se stála pořádná fronta
MILEVSKO – Školu T. G. Masaryka v Milevsku obsadili ve středu 3. prosince v podvečer čerti. Nebo spíš čertice. Škola pozvala děti z prvního stupně na Čertovskou stezku a rodiče do školní jídelny na něco dobrého k zakousnutí. Je to k nevíře, ale do pekla byl nával!
Jakmile se setmělo, mohla první skupinka vyrazit na pouť značenou svíčkami po školních zákoutích, chodbách a třídách, kde číhaly hrůzostrašné čertice. A nikoho nepustily jen tak. Na začátku chtěly básničku nebo písničku, ale pak postupně přituhovalo. Jedno hnízdo čertic se dožadovalo krmení. „Hada už jsem neměla tři roky!,“ stěžovala si pekelnice a děti jí měly obstarat hada, myš nebo jinou pochoutku. Na dalších stanovištích děti hádaly předměty podle hmatu, podle vůně koření nebo si musely zapamatovat co nejvíc předmětů.
Sbíraly písmenka pro závěrečný úkol a některé ani nechtěly stezku opustit. „Ty už jsi tu byl!,“ odhalila jedna z čertic odvážlivce, který si dal druhé kolo. „A nelži! Ani v pekle se nelže!,“ hartusila. Putování končilo v hrůzostrašném pekle, do kterého se na téhle stezce nešlo dolů do podzemí, ale naopak vzhůru. Tam hříšníky čertice pěkně převážily a pak jim to spočítaly. Úkol zněl jasně. Do příštího roku se nemýt, nečesat, nečistit si zuby, mluvit sprostě a mít samé pětky. „Kdo to dokáže, příští rok mi tady nahradí tuhle vypelichanou Muribundu,“ naznačovala čertice s obřím pytlem, že hodlá svou pekelnou kolegyni vyměnit.
Kdoví, kolik dětí si to vzalo k srdci a dorazily druhý den do školy pomalované pekelným uhlím. Zkrátka podle pokynu nemyté… Čertovskou stezku uspořádali dětem v milevské 1. základní škole druhým rokem. Moc se to povedlo. Kdy se zase stane, že se dětem nebude chtít ze školy domů…

Diskuse k článku