V chovu v obci Trpnouze se dále nachází 18 slepic a tři kachny, indičtí běžci. „U některých slepic byly sledovány příznaky onemocnění. Státní veterninární správa v chovu odebrala vzorky a poslala je do Státního veterinárního ústavu Praha k vyšetření. To potvrdilo ptačí chřipku subtypu H5N1,“ informoval mluvčí Státní veterinární správy Petr Majer.

Na hospodářství byla přijata opatření s cílem zamezit šíření nákazy. Zbývající drůbež v chovu bude utracena. Kolem ohniska bylo vymezeno uzavřené pásmo a v něm přijata mimořádná veterinární opatření. Obce v tomto pásmu budou muset mimo jiné provést soupis všech hospodářství, kde je chována drůbež.

V obci Trpnouze je druhé letošní ohnisko ptačí chřipky. Hned začátkem ledna udeřila ptačí chřipka v obci Kožlí u Myštic na Strakonicku, kde museli veterináři utratit 32 kusů drůbeže. V okolí tohoto ohniska se nachází velkochovy. Mimo jiné i Blatenská ryba, nebo drůbežářské závody Mirovice. Uzavřená pásma ochrany a dozoru tak  v tomto případě zasahují na Strakonicko i Písecko.

Chovatelům na Písecku omezení venkovního chovu nevadí

Nařízení chovat drůbež v uzavřených prostorech přitom platí pro celou Českou republiku. „Můj syn tu má deset slepic. Přišli je sem přepočítat. Musel i podepisovat papír, kde bylo prohlášení právě o počtu slepic. Všechny máme nyní zavřené tak, jak by to mělo být. Jsou ve voliéře,“ popsal situaci rodinného chovu Miloš Kulhavý z Plíškovic na Písecku.

Nařízená omezení venkovního chovu podle něj chovatele nijak nelimituje. „Při tomto počasí se nám stejně drží slepice uvnitř i za normální situace, když ptačí chřipka není. S něčím nakaženým do styku přijít nemohou. Nařízení Státní veterinární správy plně respektujeme. Jinak u nás v obci chovů slepic v posledních letech dost ubývá. Riziko nějaké nákazy je tu tedy o dost menší,“ dodal Miloš Kulhavý.

O několik kilometrů dál ve Slavkovicích je také několik chovatelů slepic. I zde mluví podobně jako v Plíškovicích. „Ve Slavkovicích už výskyt ptačí chřipky byl zhruba před deseti lety. Úplně přesně si to nepamatuji. Zvládli jsme to tenkrát a zvládneme to i nyní,“ ujistila chovatelka Lenka Spoustová.

Ani ona si nemyslí, že by uzavření slepic přinášelo výrazná negativa. „Bereme to tak, jak to je. Nic jiného nám nezbývá. V našem chovu máme deset slepic. Udělali jsme jim ohradu a dali na ní plachtu, aby to bylo podle nařízených pravidel,“ pokračovala Lenka Spoustová.

V nedalekých Kakovicích drůbež chová pomalu každý trvale žijící obyvatel. „My máme slepice celoročně ohrazené a zavřené, takže to pro nás není obtíž, akorát se chodí nakrmit na dvůr. Máme aktuálně pětadvacet slepic a jednoho kohouta,“ uvedla jedna z obyvatelek, Libuše Gažarová. Ta potvrdila, že se i ostatní chovatelé v obci nařízení přijali a svou drůbež zabezpečili.

Někteří drobní chovatelé ale zastávají opačný názor. „Mám pár kusů drůbeže, celou dobu je chovám venku a nebudu pro ně teď budovat přístřešek, to se mi nevyplatí. Když se nakazí ptačí chřipkou, tak prostě chov zruším. Nehledě na to, že pokud by si drůbež zvykla na teplo v objektu, nemohla bych je později znovu pustit do zimy,“ podotkla před časem například jedna z jihočeských chovatelek drůbeže, která chtěla zůstat v anonymitě.

První ohnisko ptačí chřipky na jihu Čech se loni po sedmi měsících objevilo 1. prosince ve velkochovu kachen na výkrm ve Frahelži na Jindřichohradecku. Během několika dní uhynuly tisíce kachen. Další tisíce musely být utraceny. O několik dní později nemoc zasáhla malochov drůbeže v obci Ponědraž na Jindřichohradecku, kde bylo původně více než 60 kusů drůbeže. I tento chov museli veterináři zlikvidovat.