Panuje obava, že zejména na vesnicích proto vzroste počet nečipovaných a tudíž nenaočkovaných psů a tím i nebezpečí šíření vztekliny. Venkované považují mnohdy čipování za zbytečnost. „Svého psa čipovat nebudu. Ben má už sedmnáct let a je jen na dvorku, nikam neutíká. Pětistovka za čip je pro můj důchod hodně velká částka, kterou si nemůžu dovolit,“ přiznala Hana Aubrechtová z Roudné. „A očkování, to si vždycky nějak domluvím,“ dodala s potutelným úsměvem. Její sousedka Jaroslava Blažková je ale jiného názoru. „Naše jedenáctiletá Kačenka se občas prokouše plotem a zmizí. Nechali jsme ji čipovat už v létě. Máme tak větší jistotu, že bychom ji v případě zatoulání zase našli,“ míní.

Zájem o čipování roste

Označení psů mikročipem provádějí soukromí veterinární lékaři, kteří jsou oprávněni vykonávat veterinární léčebnou a preventivní činnost a jsou registrovaní u Komory veterinárních lékařů ČR. Nejvíce zkušeností a nejširší klientelu v tomto směru má v Táboře zřejmě Veterinární klinika Karakal.

„V poslední době samozřejmě registrujeme o čipování psů zvýšený zájem. Ještě nedávno jsme čipovali třeba pět psů týdně a teď jich máme až deset denně,“ popsala veterinární lékařka Magdaléna Hnídková z Karakalu. „Majitelé psů se čipování vůbec nemusí obávat. Jehly jsou celkem malé, čip je velikosti zrnka rýže a hygiena vpichu je samozřejmostí. Obal čipu je vyroben z biokompatibilních materiálů, na které organismus zvířete nereaguje jako na cizí těleso. Za současnou praxi desítek až stovek psů jsme zaznamenali jen jeden problém, a ten nastal u psa, který nebyl čipován u nás. Mikročip se dostal pod kůží z levé strany krku do nohy, ale ani to není nic fatálního. Pokud nedojde ke komplikacím, tak se tento stav neřeší. Jen majitel musí upozornit při skenování čipu, že je jinde než obvykle,“ zmínila lékařka.

Jen čip nic neřeší

Očipování psa je ale jenom začátek. Pokud u něho majitel skončí, je mu to k ničemu. Při skenování čtečkou čipů se zjistí pouze číslo čipu, a to nikomu nic neřekne. Potřebuje, aby bylo číslo čipu zavedeno do některého z registrů. Podle registru lze pak dohledat majitele, pokud se pes ztratí. Čipování je zákrok jednorázový a na celý život psa, doporučuje se spíše než o cenu zajímat se o to, kde bude pes zaregistrovaný a jak pečlivě byla vyplněna registrační karta s kontakty na majitele. Dvěma největšími registry u nás jsou Národní registr majitelů zvířat a Centrální evidence zvířat. Jestliže je pes čipovaný a není zaregistrován v žádném z registrů čipovaných psů, jako by jeho majitelé peníze vyhodili z okna.

Také evidence v registru je placená služba, cena se pohybuje v rozmezí 150 – 350 Kč. Ale ne vždy. „Záleží na tom, od jakého výrobce čipy veterinář použije. Ty větší s větší jehlou a levnější, stojí kolem 400 a více korun, ale je nutná placená registrace. My pracujeme s těmi nejmenšími s malými jehlami a tam je cena kolem 500 Kč, majitel zaplatí i s výkonem 700 korun. Jako bonus ovšem dostane od nás internetovou adresu, kde psa s potřebnými údaji zdarma zaregistruje,“ upozorňuje na rozdíly v ceně Magdaléna Hnídková.

Na čtení čipů jsou vybaveni strážníci

Novela veterinárního zákona včetně čipování míří především na majitele množíren psů, aby tato neetická a nekalá živnost konečně vzala zasvé. Ale je také šancí pro ztracené psy a jejich tesknící páníčky. Ne vždy se v současné době daří tuláky vrátit do jejich domovů, protože i pokud se najdou, je jejich identifikace někdy problém. Na Policii ČR se v podobném případě ani neobracejte. „Psi nás zajímají jen v případě, že ohrožují zdraví či život lidí, způsobili dopravní nehodu či jinak vstupují do trestního řízení,“ přiznal tiskový mluvčí táborské policie Miroslav Doubek. „Čtečky čipů nemáme a ani se je pořídit nechystáme. Pokud někdo ohlásí zatoulaného psa, případ předáváme městské polici, která je na to vybavena. Mimo její rádius je podobná situace v kompetenci starostů obcí,“ dodal Doubek.

Asi nejčastěji se se zatoulanými psy setkávají strážníci městské policie a největší specialistkou v této oblasti je Alexandra Keményová. „Speciální přípravou na odchyt zatoulaných psů prošlo dvacet strážníků a snažíme se, aby v každé směně byl jeden až dva z nich,“ říká velitel táborské městské policie Petr Svoboda. „Máme zatím jen jednu čtečku čipů, ale chceme si pořídit další. Z dosavadních zkušeností ovšem víme, že naprostá většina zatoulaných psů není zatím očipována. Pokud mají alespoň známku z městské evidence, není zjištění majitele problém. Ale většina psů – útěkářů jsou recidivisté a strážníci je už dobře znají včetně jejich majitelů. Pokud neleze majitele dohledat, předáváme je do městského útulku ve Vápenné strouze, a ten je kromě jiného inzeruje i s fotografiemi na webových stránkách, ať již mají neevidovaný čip, nebo jsou bez dalších identifikačních znaků,“ upřesňuje Svoboda.

Centrální registr by byl žádoucí

Jako mnoho věcí v podání našich zákonodárců, předběhla i novela veterinárního zákona s povinností čipování psů od 1. ledna 2020 realitu a potřeby každodenního života. V současné době existuje kromě dvou výše zmíněných několik dalších registrů, kam je možné zaevidovat svého čipovaného psa. To je ovšem v případě nalezení zatoulaného zvířete problém. Lze proto chápat strážníky městské policie či pracovníky útulků, že mnohdy nechtějí vynakládat svůj čas na surfování po internetu. Poněkud opožděně zazněl tedy logický návrh některých poslanců, že by se měl vytvořit oficiální český centrální registr čipovaných psů. Pět minut po dvanácté. I centrální evidence ale bude mít podle velitele městské policie Svobody problém, který zatím nikdo neřeší. Vzhledem k GDPR bude nutné omezit přístup jen pro složky, které mají oprávnění. Jméno, adresa a telefonní číslo majitele psa patří totiž k citlivým údajům.

Popiska pod foto:

Magdaléna Hnídková (vpravo) nyní čipuje v Karakalu až deset psů denně.

Foto -vř-

—
S pozdravem

PhDr. Libuše Kolářová