Na sporu o to, jestli se z městské pokladny dost investuje nebo se peníze spíš „projídají“ v běžných výdajích jste se začátkem roku rozešli se Svobodnými jako s koaličním partnerem. Kolik tedy plánujete na investice příští rok?

Ze svých peněz plánujeme investice za 21,6 milionu korun a s podílem očekávaných dotací by to mohlo být 33,6 milionu. Dalších 16 milionů je navrženo v položce opravy. Když se to sečte, je to kolem 50 milionů korun, které se plánují do rozvoje a údržby majetku města. Taková částka se nám daří každoročně, čili za čtyřleté období bude to majetku investováno kolem 200 milionů. To není málo, i když výčet toho, co všechno by bylo zapotřebí udělat a na co peníze schází, je ještě obsáhlejší.

Na setkání s občany Švermovy ulice nedávno zaznělo dost hlasitě rozhořčení z úvahy, že by město odsunulo třetí etapu rekonstrukce této ulice a dalo snad přednost opravě sálu v kulturním domě. Co tedy v návrhu rozpočtu na příští rok máte – kulturní dům nebo opravu Švermovy ulice?

Bohužel ani jedno z toho. Na setkání s obyvateli Švermovy ulice jsem si ale uvědomil, že už řešení jejich problému opravdu nemůžeme odkládat. Řekli nám to jasně. Město před patnácti lety připojením nové obytné čtvrti Cukava do staré kanalizace zapříčinilo, že lidem v původní zástavbě se vyplavují do sklepů splašky. Kvůli tomu se ve Švermově ulici začalo s první a druhou etapou rekonstrukce a teď už je třeba to dotáhnout. Budeme si na to ale muset vzít úvěr, protože v položce na investice a opravy nám na tak nákladnou akci nezbývá. Snažili jsme se ještě vymyslet nějaké levnější řešení, například udělat jen kanalizaci chodníkem, tedy bez nákladů na novou komunikaci, ale to jsme pak zavrhli. Jednak má v chodníku v této části Švermovy ulice vést i elektřina a hlavně, jak jsme se přesvědčili v Jeřábkově ulici, my se nemůžeme spoléhat na to, že platí staré plány a pod zemí je skutečně to, co si myslíme. Mohli bychom to rozkopat a pak zjistit, že se to celé prodraží. Takže už je lepší to dodělat podle původního plánu a budeme se jen modlit, aby se podařilo vysoutěžit nižší cenu než říká rozpočet projektanta. Cena podle rozpočtu je 35 milionů, podle dřívější zkušenosti odhadujeme, že by se mohla vysoutěžit kolem 23 milionů. V rozpočtu na příští rok tato akce není, ale hned začátkem nového roku chceme dát do zastupitelstva návrh na přijetí úvěru. Jakmile budeme vědět z výsledku soutěže, kolik dokončení Švermovy ulice bude stát.

Takže od opravy kulturního domu pro příští rok upouštíte?

Neradi, ale zřejmě ano. Představovali jsme si, že 100 let od založení republiky oslavíme v novém sále domu kultury, odpovídajícím současné době. Ale rekonstrukce sálu by stála dalších 17 milionů korun. Město by sice uneslo i 40 milionový úvěr na obě akce, nedávno nám na semináři říkali, že pro naše město je maximální úvěrové zatížení 60 – 70 milionů. My tu ale nechceme nechat pro své následovníky takovou sekyru, takže to vypadá spíš jen na úvěr na Švermovu ulici. Ta určitě dostane přednost a i já se k ní jako k prioritě přihlásím. A až budeme znát cenu, uvidíme, co dál.

Jestliže město nemá ani na Švermovu ulici, ani na dům kultury, co se vlastně v investicích a opravách na příští rok navrhuje?

Velká investice se počítá do modernizace technologií na městském úřadu za šest milionů korun, ale je tu možnost získat 90 procentní dotaci, takže z městské pokladny se dofinancuje 700 tisíc. Dále musíme předfinancovat projekt na modernizaci školních učeben, a to představuje 1,8 milionu. Sociální služby potřebují nakoupit dvě nová terénní auta, která umožní přepravovat i vozíčkáře. Počítá se na to s částou 1,350 milionu a zařazujeme to proto, že i tady má z této částky přijít 1,305 milionu dotace a dofinancování je tedy mininální. Na odvodnění hřbitova se plánují tři miliony a další rok pak čtyři. Osvětlení náměstí a Riegrovy ulice má stát jeden milion, pak je tu rekonstrukce chodníků v Nádražní ulici za pět milionů korun, z toho podíl města ve výši jednoho milionu a dotace čtyři miliony, doplatek projektu na půdní vestavbu v domě s pečovatelskou službou v ulici 5. května 600 tisíc, povinný nákup měřidel tepla do bytů za 1,2 milionu, projekt na přestupní terminál u nádraží za 330 tisíc, 300 tisíc na výměnu výkladů na Růžku, kde jsme přislíbili České spořitelně, že se budeme padesáti procenty podílet, 380 tisíc na projekt na obnovu další části kanalizačního sběrače D od „Slušovic“ dolů Nádražní ulicí a podél kovošrotu. Dalších 200 tisíc se plánuje na opravy koupelen v domě s pečovatelskou službou v Libušině ulici, čtyři miliony na sítě v průmyslovém parku v Dukelské ulici a půl milionu na opravy budov radnice. Dál je tu plánovaný výdaj půl milionu na úpravy dvorku za muzeem maškar, což dodělat musíme, jinak bychom vraceli předchozí dotaci, 300 tisíc dáme za nový územní plán, z čehož ale 143 tisíc má přijít dotace. Na projekt zastřešení víceúčelového hřiště se počítá 100 tisíc a na projekt kruhové křižovatky v Blanické ulici 250 tisíc – obojí jsou jen projekty, realizace by nastala někdy v budoucnu. Jeden a půl milionu se plánuje na nové povrchy komunikací v Sibiřské, Sadové a Kapitána Jaroše na Hůrkách. Do návrhu jsme dali také 650 tisíc na památník legionářů. Zatím se s ním počítá před 2. základní školou, uvidíme, jaké řešení Komenského ulice navrhne územní studie, kterou také dostaneme dokončenou a včetně studie řešení centra za obě zaplatíme 787 tisíc. A na to přijde 708 tisíc dotace. Dalších 300 tisíc je v rozpočtu na realizaci místa pro přecházení v horní části ulice 5. května u domu s pečovatelskou službou. Ještě si dáváme do rezervy 400 tisíc na výkupy pozemků a tím jsou peníze na investice vyčerpány. Z 16 milionové částky na opravy je potřeba počítat s 2,5 miliony na čistírně odpadních vod. A to ještě nepřichází na řadu objekty Sportovní společnosti, kde se v minulosti řešil jen havarijní stav a nutná údržba. Investice tam budou muset jednou přijít. Budeme se muset rozhodnout, co dál s oběma hotely. Snažil jsem se navrhnout kraji myšlenku, jestli místo stavby nové budovy domu dětí po zbořené bývalé zvláštní škole nechce na dům dětí zrekonstruovat hotel Stadion. Měli bychom tak všechna zařízení pro děti v jednom areálu – vedle sportovišť i umělecké školy, je tam pro rodiče parkoviště. Ale to je jen takový letmý a zatím nepromyšlený nápad.

Není zhoubné podřizovat se neustále tomu, na co se zrovna nabízejí dotace?

My se určitě dotacím nepodřizujeme. Dotace jsou dobré, pokud jsou vhodné a pokrývají to, co ve městě potřebujeme. Jinak se o ně ucházet nebudeme. Měsíčně chodí desítky dotačních příležitostí, ale buď jsou pro větší města nebo pro menší obce nebo je vůbec nepotřebujeme.

Zmínil jste jako první položku 700 tisíc na dovybavení městského úřadu, protože se k tomu nabízí 5,3 milionu dotace. O tom ale přece v poslední době vůbec nebyla řeč, čili je to přesně takový záměr náhle spadlý z nebe…

To je pravda, v plánu to nebylo, ale paní tajemnice nás přesvědčila, že do úřadu se řadu let nic neinvestovalo, potřebujeme nové technologie, abychom byli schopni zvládat nároky státu, kraje i naši vlastní agendu. A pokud by to mělo zvýšit i transparentnost úřadu, proč ne. Nebudeme vyhazovat za výzvy typu CAF nebo benchmarking jako v minulosti, se kterými se pak pořádně nepracovalo. A abych byl upřímný, to mě víc trápí nárůsty mezd, které nám předepisuje stát a pokud nám na to nic nepřidá, znamená to navýšení výdajů o šest až sedm milionů.

Tak třeba nastal čas zvážit, jestli za ty slušné platy nemohou lidé odvádět víc práce, zredukovat početní stav…

Nám zatím nepřipadá, že by byl na úřadu početní nadstav, snažíme se srovnávat s městy naší velikosti a rozsahu agendy. I já si ale myslím, že platy jsou na radnici velmi dobré, navíc se v posledních letech několikrát zvyšovaly, takže jsem na poradě zmínil, že bychom mohli tento výdaj nějak omezit, třeba snížením osobních ohodnocení. Nárůst platů by tím mohl být mírnější. Narazil jsem ale na kamenné obličeje. Když nám na to stát dá, tak já to těm lidem na úřadu přeju, ale jestli to máme platit ze svého, tak by tu měla být nějaká relace k běžným platům ve městě. A mluvíme-li o možném snižování osobních ohodnocení, máme na mysli všechny zaměstnance města, nejde jen o úředníky. Budu navrhovat i zrušení jedné složky města, to zatím nechci předjímat.

Hodláte se víc zajímat o to, jak se žije jiným zaměstnancům a jak se dýchá podnikatelům ve městě? Podnikatel Jan Polata nedávno v rozhovoru zmínil, že jste první starosta, který se ho zeptal na názor. Mluvíte i s dalšími?

Hodlám a už jsem dávno začal. Setkáváme se s hospodářskou komorou, ale zvu zdejší podnikatele i na schůzky mezi čtyřma očima, abych věděl, co je pálí. A myslím si, že nad konkrétními problémy města by bylo dobré se scházet i skupinově.

Prozradili vám podnikatelé, proč jich tolik má sídlo v Praze a odvádějí daně tam?

Pochopitelně, většinou to bylo kvůli zdejšímu finančnímu úřadu. Když jsem nastoupil do funkce, o tom problému jsem samozřejmě věděl, tak jsem si dal předsevzetí, že všechny ty firmy obejdu, aby sem své sídlo vrátily. Mezitím se ale změnil systém přerozdělování státem vybraných daní ve prospěch obcí, firmy jsou tak zaběhlé, už nemají důvod to měnit a nás to už ani tolik nepálí. Spíš bychom potřebovali, aby stát zohledňoval náklady agend a výdajů, ke kterým nás svými rozhodnutími nutí.

Vždycky se říkalo, že schválený rozpočet je zákon. Přitom během roku vždycky frčí jeho změny jak na běžícím pásu. Proč?

To může mít několik důvodů. Nepodaří se získat dotaci, o kterou žádáme, a tudíž se akce odloží, nebo se dokonce nepodaří najít žádného zhotovitele. Nebo se věc zkomplikuje jinak. Letos se například vrací do rozpočtu vrací peníze, protože se neudělá výměna veřejného osvětlení na náměstí. Chceme tam určitou změnu proti připravenému projektu, aby se dala při večerních akcích vypnout jen část náměstí. Ale na příští rok dáváme osvětlení i s Riegrovou ulicí do rozpočtu znovu. Anebo se do výběrového řízení nepřihlásí žádná firma jako se to stalo s plánovanou akcí na odvodnění hřbitova. Pak ušetříme a můžeme zas rozpočtovou změnou udělat něco z toho, co původně bylo pod čarou, tak jako se letos v červnu schválila realizace částí kanalizačních sběračů za 9,5 milionu. Není to možná tak populární, ale co vytékalo do potoka, to byla hrůza, takže ze změny mám dobrý pocit. Ale i tak se nám daří počty rozpočtových změn během roku snižovat. První rok, kdy jsem byl na radnici, těch změn bylo 260. Každý rok jich kolem třiceti ubereme a letos se dostaneme pod dvě stě.

Počítá Milevsko taky někdy s participativním rozpočtem – že by mohli přímo občané rozhodovat o tom, co se má z městských peněz dělat? V Českém Krumlově takhle letos dala radnice k dispozici půl milionu, aby si v devíti městských částech lidé navrhli různá vylepšení…

Nikdy to tu nebylo, u nás s návrhy na zařazení do rozpočtu přicházejí radní, zastupitelé, vedoucí odborů a městských organizací, máme rozpočtový výhled. Ale umím si představit, že by se na to nějaká částka vyčlenila. Možná by město muselo připravit nějaké návrhy, ze kterých by si lidé vybírali, protože větší akce přece musí být připravené – mít studii, projekt, jinak by se to nedalo stihnout.

V Krumlově mnohdy nešlo ani o stavby. Nebo jen o drobnější akce bez projektů. Lidé chtěli peníze třeba na uspořádání sousedské slavnosti ve své čtvrti. Aby se víc poznali…

Můžeme o tom uvažovat. Chtělo by to získat zkušenosti tam, kde už to zkusili.