Jan Bouček v úvodu před zhruba 45 účastníky zmínil, že architekti měli na práci několik měsíců. Rozpracovávali již hotovou studii zadanou v roce 2010. „Primárně je třeba řešit dopravu, urbanismus, povrchy a zeleň. Z hlediska dopravy je situace známá. Prostoru dominuje průtah třetí třídy, který dominuje nad chodci. To byl jeden z hlavních důvodů příprav studie. Prostor chápeme jako dvojitou nálevku. Je roztříštěný a řidič ani pořádně neví, kde dát přednost,“ uvedl Bouček.

Z hlediska architektury je podle něj hradišťská náves moc pěkná. „Myslím si, že chybí volný prostor po zbouraném statku. Měl by být zastavěn, aby se náves uzavřela,“ má jasno Jan Bouček. Jde o plochu, kde dnes funguje komunitní zahrada. Jiná skupina lidí navrhovala městu zřídit na parcele parkoviště.

Podle architekta Boučka především východní část návsi dominuje asfalt s minimem zeleně. „Trápí mě, že kaplička je v prostoru osazena jako sirotek. Líbil by se mi určitý předprostor, který by sloužil jako přirozené shromaždiště. Šlo by o podpoření starého centra, kapličky jako středobodu návsi,“ míní Bouček.

Zamýšlené zastavění návsi po zbouraném statku by podle něj opticky uzavřelo náves. Mělo by jít o budovu o délce alespoň 15 metrů do tvaru písmene U se sedlovou střechou, aby připomínal venkovské stavení. Zachována by měla být možnost parkování u domu. Jan Bouček nastínil, že výhodná by byla krátká propojka k sousednímu fotbalovému hřišti, ale jde spíš o filozofickou úvahu, protože tyto pozemky jsou soukromé.

Více najdete v tištěném Týdeníku Písecké postřehy, který bude na stáncích od 27. října.