„Na hřbitově byly pokáceny dvě vzrostlé lípy. Odřezávali je zřejmě shora tak, že kusy padaly dolů. Části kmene a větve se válely všude kolem i na hrobech včetně našeho. Navíc byly po náhrobních deskách rozprášené piliny a hobliny, které v tomto počasí přimrzly. K našemu hrobu jsme se přes ten nepořádek vůbec nedostali,“ byla Hana Joštová hodně rozzlobená.

Správcem hřbitova je obec, stěžovala si proto u starosty Romana Šafránka. „Řekl mi, že stromy měly hnilobu a pokácet se musely. A že kácení prováděla odborná firma Fuka ze Stádlce. Starosta slíbil, že se mi pan Fuka ozve. To se nestalo. Volala jsem mu tedy sama. Ani jeden z nich se mi neomluvil. Určitě by se jim nelíbilo, kdyby se tak necitlivě někdo choval k hrobům jejich blízkých,“ pokračovala Hana Joštová. Podle jejích slov starosta Šafránek pouze připustil, že obec mohla majitele hrobů vyrozumět, aby si před kácením uklidili z hrobů výzdobu. To se nestalo.

Proč se kácelo

„Obě lípy byly zřejmě vysazené nedlouho po vzniku hřbitova, který je z roku 1883. Bylo už patrné, že nejsou v dobrém stavu. Nechal jsem posoudit stav stromů a rozhodl jsem o pokácení. Jeden ze stromů navíc už poškozoval prorůstáním kořenů sousední hrob, druhý měl zdravé dřevo jen dva centimetry kolem kůry. Zbytek byl napadený hloubkovou hnilobou. Najali jsme odbornou firmu Petra Fuky ze Stádlce. Kácet můžeme jen mimo vegetační období. Nechtěli jsme to dělat kolem Dušiček ani kolem Vánoc, kdy mají lidé na hrobech výzdobu. Pak už do jara moc času nezbývá,“ řekl starosta Šafránek. Uznal, že měl majitele hrobů o chystaném kácení informovat, ale podle starosty ke škodám na hrobech ani výzdobě nedošlo.

„Možná jsme mohli hroby také zakrýt fóliemi, aby na ně nenalétaly piliny. O víkendu jsme pak hřbitov uklidili. Zdravé větve si vzali včelaři na výrobu rámečků, ostatní se odvezlo k rybníku u Radětic na seštěpkování. Nechali jsme zkontrolovat i další staré stromy ve vsi a kácet se jich bude ještě osm,“ popsal starosta Ratajů. „Lípy na hřbitově jsme káceli kvůli ochraně hrobů. Stačil silnější vítr a pád těch stromů jich mohl poškodit takových 15 až 20,“ dodal.

Pokácení lip uvítal majitel sousedního hrobu Miloslav Švejda. „Každých pět let jsem teď musel odstranit náhrobní desku a vysekat kořeny, které už ji nadzdvihávaly. Dělníci, kteří tam kácení prováděli, mi povídali, že to už mohlo každou chvíli spadnout. Bylo určitě dobře, že se to udělalo. Zbylé kořeny už si odstraním sám,“ řekl.

Větve byly na hrobech podle firmy záměrně

Majitel firmy Arbres Petr Fuka říká, že špalky nepadaly na hroby, firma pracovala s lany. „Okolní hroby jsme zakryli větvemi a skládali jsme pak špalky k nim právě proto, aby se hroby nepoškodily. Na několika hřbitovech už jsme pracovali, máme s tím zkušenosti. Snažil jsem se to volající paní vysvětlit, ale slušná diskuse s ní nebyla možná,“ tvrdil Petr Fuka. Vysvětlil, proč jeho firma nezakrývá hroby fóliemi. „Náhrobky někdy bývají nestabilní a už se nám stalo, že když pak větev spadla na fólii, trhla s ní a vyvrátil se náhrobek. Je proto lepší piliny zamést.“

K povolovacímu procesu Fuka řekl: „Rataje jsou obec první kategorie, tam si vydává povolení ke kácení sám starosta. Starosta Ratajů si navíc u nás napřed vyžádal znaleckou konzultaci. Jednalo se o zhruba sto let staré stromy, zevnitř úplně shnilé,“ sdělil Petr Fuka, který je i soudní znalec v oboru.

Podle jeho slov si ale nemá nikdo dělat iluze, že by obce s rozšířenou působností nebo i s odbory životního prostředí stromy nějak víc chránily. „Vím o velkých městech, kde stačilo, aby stromy překážely starostovu kamarádovi a kácely se úplně zdravé. Takové věci by měla řešit Česká inspekce životního prostředí,“ dodal Petr Fuka.