Orel královský patří k nejohroženějším dravcům Evropy. Jeho populace na kontinentu nepřesahuje čtyři tisíce hnízdících párů. Podstatná část z nich žije v Rusku, Kazachstánu a Turecku. Páry ve státech Evropské unie ornitologové počítají na pouhé stovky. Jejich počet ale díky ochranářskému úsilí pomalu narůstá. „V Česku jsme loni zjistili rekordních osmnáct teritoriálních párů, o čtyři více než předchozí rok,“ říká David Horal, který se v České společnosti ornitologické věnuje výzkumu a ochraně orlů královských a je ornitologem v Agentuře ochrany přírody a krajiny ČR – regionálním pracovišti Jižní Morava.

Druhové jméno královský získal tento vzácný pták podle dvoumetrového rozpětí křídel a díky bílým skvrnám na lopatkách připomínajícím královský hermelín. „Jde o původně stepní druh, v České republice poprvé zahnízdil teprve v roce 1998 na Břeclavsku. Populace začala postupně narůstat a osidlovat další území na jihu Moravy. Loni jsme poprvé zaznamenali hnízdění mimo jih Moravy. Jeden pár zahnízdil na střední Moravě a jeden pár v jižních Čechách. Tato hnízdění sice nebyla úspěšná, ale rozšiřování teritoria je dobrým příslibem do budoucna. Hnízdění v jižních Čechách bylo dokonce nejzápadnějším hnízděním v rámci celého světového areálu orlů královských,“ vysvětluje Horal.

Pár orlů královských zahnízdil v Jihočeském kraji na Jindřichohradecku. „Jednalo se o mladý pár, nejpravděpodobnější příčinou, proč nevyvedli mláďata, tak zřejmě byla pohlavní nedospělost jednoho nebo obou partnerů. Ptáci byli pravděpodobně ve věku tří až čtyř let, v tomto věku mláďata mít můžou, ale také nemusí,“ popisuje Horal.

V opuštěném hnízdě zůstala dvě vejce. „Neodebírali jsme je, takže nebyla studována, jestli jsou oplozená. Pokud by byla, dalo by se říct, že třeba byli nějakým způsoben vyrušeni a opustili je. V tomto věku ale bývají vejce často neoplozena,“ podotýká David Horal.

Jestli se vzácní orli na jih Čech vrátí je zatím otázkou. „U dravců je to většinou tak, že pokud je první hnízdní pokus úspěšný, ptáci na místě zůstanou a vrací se pravidelně. V opačném případě se přemístí. Může to být v řádu několika, ale třeba také stovek kilometrů. Pokud je pár stále spolu, zřejmě hnízdní pokus zopakuje, ale kde, to nikdo neví. Může to být v jižních Čechách, na jižní Moravě, stejně jako třeba v dolním Rakousku,“ říká Horal.

Orel královský vyhledává lokality s otevřenou, ne souvisle zalesněnou krajinou, kde se nachází pole a louky. „Potravně to není specialista, má nejrůznější potravní spektrum. Živí se hodně mršinami, zvířaty, která zahynou třeba při polních pracích, drobnými hlodavci. Zvláště, když je vyšší stav hrabošů, je na nich poměrně dlouho schopný žít, byť je to poměrně velký pták,“ dodává David Horal.