Akce probíhala na několika stanovištích – u věže Hláska, kde bylo možné si poslechnout soubor trubačů Lišáci ze ZUŠ Sezimovo ústí a přímo ve věži pak shlédnout vernisáž výstavy obrazů ředitele ZUŠ z Volar Víta Vavřince Pavlíka.

Na hlavním pódiu se vystřídalo několik orchestrů, od houslí a bicích přes dechové nástroje. Nechybělo ani vystoupení tanečního oboru ze ZUŠ Bechyně. Předvedl se také Big Boss Band – dechový orchestr ze ZUŠ Sezimovo Ústí, který se postupně scházel na pódiu, zatímco diváci chytali po předchozí krátké přeháňce sluníčko… Někteří sledovali pódium i z protilehlé silnice, včetně seniorů na jízdních elektrovozítkách. ,,Stačí mi to takhle zpovzdálí, jsem zvědavá, jak budou hrát,“ svěřila se jedna z opodál sledujících divaček.

Zatímco se kapela na hlavním pódiu scházela, zazníval sem zpěv z terasy knihovny, kde také v průběhu dne vystupovaly soubory – tam byly v permanenci zpěv a kytary. ,,Právě tam zpívá Fénix,“ ukazovala divačka ze Soběslavi příchozímu manželskému páru, který se rozhlížel, odkud se ten zpěv nese. Objevit další pódium z prostoru před knihovnou nebylo úplně jednoduché, ale tóny pěveckého sboru ZUŠ ze Sezimova Ústí přiváděly pozornost poměrně bezpečně. A to nejen lidí. I jedna z ikon Soběslavi – čáp, na pódiu zvědavě shlížel ze svého komína.

Uvnitř kulturního domu se v podání Dramaťáku ze ZUŠ Sezimovo Ústí hrály pohádky a v knihovně se promítaly animované filmy žáků. Ve velkém probíhalo tvoření ve výtvarném koutku před knihovnou. ,,Můžeme si tu vyrobit svou placku, záložku do knihy a vymalovávat různé věci,“ svěřila se jedna z malých tvůrkyň.

Populární bylo i občerstvení ve dvoře, o které se staral SOS stánek. Stejně jako fotokoutek. Zastihnout ho opuštěný byla spíše výjimka. Nenechala si ho ujít ani rodina se třemi dětmi, mezi sebou se podělili o hudební nástroje a dovedně s nimi pózovali, aby vzpomínka na hudební odpoledne potěšila i širší rodinu. A odpoledne to bylo určitě povedené – pro malé i velké účastníky, kteří střídali různá stanoviště.

K vidění byl i originální strom vzkazů pro základní umělecké školy – nechybělo přání teplého léta, prázdnin či poděkování, stejně jako poselství – Umění je dotek nekonečna.

Žaneta Pixová