„Hnízda opakovaně řešíme. Začínající stavby hnízd kolegové sundavají. Pokud již došlo k zahnízdění, ponecháme vylétnout mláďata a následně hnízda kolegové odstraní,“ uvedla ředitelka Sociálních služeb města Milevska Marie Jarošová.

Na to, jak může majitel domu legálně zabránit znečišťování objektu ptactvem, odpovídá Jiřího Šebestian, vedoucí přírodovědného oddělení píseckého Prácheňského muzea.

„Jiřička je zvláště chráněný živočišný druh. V době hnízdění se nesmí do hnízd nijak zasahovat. V době mimo hnízdní sezonu, tedy v zimním období, si může majitel objektu zažádat o povolení k odstranění hnízd. Žádá se u místně příslušného orgánu ochrany přírody a pokud žadatel dostane povolení, může hnízda odstranit. Existují i specializované firmy, které mohou s legálním odstraněním hnízd pomoci. Z vlastní zkušenosti však vím, že majitelé o povolení často nežádají a odstraňují hnízda v zimě sami. Správně by tomu měla přecházet žádost a povolení,“ uvedl Jiří Šebestian.

Elegantní řešení problému existuje
Podle něj však existuje i elegantnější řešení problému. „Je mnoho firem, které vyrábějí podložky pod hnízda jiřiček. Podložka se pomocí hmoždinek přichytí do fasády v místě, kde hnízdění nebude tolik vadit. Jiřičky si totiž většinou stavějí hnízda do rohů oken. Ta pak nejdou otevírat a jsou na nich výkaly, což samozřejmě lidem vadí. Když se podložka umístí například mezi okna, tak podložka většinu výkalů zachytí a když už něco vypadne, tak mimo okenní prostor. Jedná se o řešení, které většinou funguje. Neubližuje jiřičkám a většina problémů, které lidi při hnízdění obtěžují, se tak odstraní,“ dodává Jiří Šebestian.

„Lidé si mohou zavolat k nám do muzea. Pokud by někdo potřeboval, poradím. Pro jiřičky to udělám rád. Co naopak moc nefunguje, jsou trny, které se dávají na nové fasády. Ty spolehlivě nezabrání ani hnízdění holubů. Ti nastavějí větší vrstvu hnízdního materiálu a trny tím schovají a hnízdí dál. Navíc holubi, zejména hřivnáči, jsou schopni vyvinout velkou sílu a trny i ohnout. Když na místě hnízdit chtějí, tak si poradí,“ doplňuje zoolog Prácheňského muzea.

Obavy z přenosu nemocí nejsou na místě
„Často se nás také lidé ptají, jak je to s přenosem ptačích nemocí na člověka. K tomu je potřeba uvést, že absolutní většina ptačích nemocí je na člověka nepřenositelná. Hlavním důvodem je, že ptáci mají vyšší normální tělesnou teplotu. Je to 42 stupňů Celsia. Veškerým virům a bakteriím, které se přenesou na člověka, je tedy zima a nedokážou se tak v lidském těle namnožit a způsobit nemoc,“ uklidňuje Jiří Šebestian.