Při plánovaných těžbách padlo vloni 86 tisíc metrů krychlových dřeva a 23 tisíc metrů krychlových vytěžili jako zasažené kůrovcem. Letos předpokládají v národním parku vytěžit celkem 110 tisíc kubíků.„V plánovaných těžbách pro letošek se zaměřujeme na mladé porosty, tedy stromy, kterým je čtyřicet až šedesát let. Snad nepřijde nějaký vítr nebo jiná kalamita, kvůli které by se muselo navíc vytěžit to kalamitní dřevo,“ sdělil tiskový mluvčí NP Šumava Jan Dvořák.

Na Šumavě jsou především smrkové porosty. Smrk se snáz uchytí a roste i ve vyšší nadmořské výšce. „Snažíme se ale o rozbití smrkové monokultury. Buky a jedle jsou pro park vzácné. Když v porostu jsou, snažíme se jim vytvořit prostor. Dřevaři těží smrky kolem nich. Potřebujeme, aby jedle a buky tam rostly dál a aby se vysemenily. Kvůli zakládání smíšenějších porostů,“ vysvětlil Jan Dvořák. Dřevo se podle něj těží podle potřeby, kvůli tzv. rozvolnění, aby les nebyl tak hustý. Také je důležité ho ozdravit těžbou různě starých stromů. „Kdyby tam rostly jen stejně staré stromy, do mýtného věku sto až sto dvacet let by přišly ve shodnou dobu.  Tak by se po jejich vykácení tvořily mýtiny. A to nechceme,“ dodal Jan Dvořák. Když vedle sebe rostou různé dřeviny a stromy různého stáří, je les odolnější i vůči kůrovci.