Jak probíhalo vaše jednání s Milevskem?
Začalo to už před touto sezonou, kdy mě kontaktoval tehdejší trenér Ondra Mertl. Chtěl mě a Honzu Kanova, zná nás z Tábora, tak se ptal, jestli bychom mu nechtěli pomoct. Tenkrát jsme si ale říkali, že pro nás nemá důvod něco měnit, protože jsme měli v Soběslavi rozdělanou práci a všechno bylo zaběhnuté. Řešili jsme, jestli to pro nás nebude úplně poslední sezona. Jak se sezona vyvíjela, Ondra mě znova kontaktoval ještě někdy v prosinci, kdy jsem byl v Milevsku dokonce na tréninku. Vypadalo to už na spadnutí, ale nakonec mi v Soběslavi řekli, že by byli rádi, kdybych tam zůstal do konce sezony, tak jsme se nakonec domluvili. Do třetice mě pak kontaktoval Zbyněk Hrdel někdy ke konci sezony, myslím, že jsme už hráli semifinále s Radomyšlí. Zeptal se mě, jestli bychom se k tomu po sezoně ještě nemohli vrátit. Slovo dalo slovo, sešli jsme se já a zvažoval, jestli ještě vůbec hrát. Potkali jsme se a nakonec jsme si plácli, když mi Zbyněk představil vizi nového vedení. Dostal jsem do toho novou motivaci, abych zkusil pomoct Milevsku zvednout a dostat ho, kam patří.

Proč se změnil v průběhu sezony váš pohled, že byste přece jen odešel ze Soběslavi?
První část sezony jsem měl dost zdravotních potíží, trápil jsem se sám se sebou. Nejdřív jsem řešil krční páteř, pak do toho přišel covid, takže jsem se do toho pořádně nemohl dostat. Kluci hráli docela dobře, měli sezonu výborně rozjetou a já už po dohodě s trenéry nechtěl tolik zasahovat do týmu, který šlapal dobře. Tím pádem se zmenšil můj ice-time a nedostával jsem takovou roli, jakou potřebuji. Šel jsem třeba do dvou přesilovek za zápas, jinak nic. Sám jsem cítil, že moje pomoc týmu není taková, tak jsem začal koukat na to, jestli úplně neskončit, nebo to nezkusit ještě jinde.

V Milevsku už jste působil během druholigové éry, vzpomínáte si na to?
Pamatuji si to velmi dobře, ta sezona byla super. Měli jsme to výborně rozjeté, byli jsme někde kolem pátého místa ve druhé lize, ale bohužel to skončilo…

Celý rozhovor přineseme ve středečních novinách. Martin Hraňo prozradí, proč nakonec při prvním působení v Milevsku po povedené sezoně nepokračoval, jakou roli by měl mít v kádru nyní, nebo jestli s sebou do Milevska nepřivede i spoluhráče ze Soběslavi a kamaráda Jana Kanova. Čtěte Milevské noviny!