Můstek vznikl v roce 1955. Byl celý dřevěný a kritický bod měl 35 metrů. Podle informační tabule na místě spadá vybudování a provoz lyžařského můstku do druhé poloviny 50. let 20. století. Stavět se začalo v roce 1955 a první veřejné závody se zde uskutečnily 26. února 1956. Můstek měl kritický bod 35 metrů, nájezdová věž i odrazový stůl byly celé ze dřeva. Doskočiště i výjezd vznikly terénními úpravami, a právě ty jsou v lese znatelné dodnes. Připomíná to vlastně i místní název Na skokaňáku. Ten používají lidé z okolí, namísto názvu z mapy Zlatý vrch.

Zajímavá je i samotná výstavba. Můstek se podle dostupných materiálů budoval brigádnicky tedy komunitně, bez velké techniky, hlavně vlastní prací a odhodláním. Jednou z hlavních postav ražického můstku byl Zdeněk Starý. Jihočeský skokan na lyžích, civilně výpravčí na železnici. Jak uvádí Ski klub Strakonice na svých webových stránkách, byla to zajímavá kuriozita. Zdeněk Starý dokázal v Ražicích, kde je nouze jak o kopec, tak o sníh, postavit brigádnicky v akci T dva lyžařské můstky P-15 a P-35.

Skoky byly ve velké oblibě a můstky byly skoro všude. Dnes skoky na lyžích vnímáme jako sport několika horských středisek. Jenže v 50. a 60. letech se malé můstky objevovaly i v nížinách a na okrajích regionů, jižní Čechy nebyly výjimkou.

Menší můstky do 30 metrů se budovali po celém jihu. V Michalově, Nové Peci, Zvonkové, Českých Velenicích, na Kleti, v Českém Krumlově, Bechyni, Miličíně u Tábora, na Zadově a jinde. „Celkem bylo evidováno 16 skokanských můstků v jižních Čechách. V současné době zbyly pouze můstky na Zadově. Ostatní můstky byly postupně likvidovány, jednak pro jejich stáří a pro absolutní nedostatek lyžařů skokanů a pro celkový úpadek této disciplíny. Celkový počet skokanů v jihočeském kraji se rovnal počtu můstků – 16 na 16,“ dodává Ladislav Matějka.

Informační tabule na Zlatém vrchu připomíná, že jak se zhoršovaly sněhové podmínky v nižších polohách, začaly se na začátku 60. let budovat nové můstky na Šumavě. Například na Zadově a u Kubovy Huti. Ražický můstek tak doplatil na stejnou věc jako řada dalších nížinných areálů: bez sněhu není z čeho skákat.

A jak vypadá přesun můstků do hor dnes? Na Zadově vznikla na vrcholu bývalého skokanského můstku rozhledna. Poslední skoky se tu skákaly v roce 1996 a rekord 95 metrů drží Pavel Ploc.
Na Zlatém vrchu dnes nenajdete věž ani konstrukci, ale v terénu jsou stále čitelné zásahy, které kdysi vytvarovaly doskočiště a dojezd. Přesně na tom stojí kouzlo místa. Les si bere vše zpět, ale otisk sportu z krajiny ještě nadobro nezmizel.

Pamětníci z Ražic i okolních obcí na skokanský můstek na Zlatém vrchu vzpomínají překvapivě vřele, jako na místo, kde se trávil volný čas a kde to v zimě žilo. Když se konaly závody, lidé prý vyráželi do lesa fandit a dívat se, jak se létá nad doskočištěm, a pro mnohé to byla událost sezony. Dle dostupných starých novinových článků závody sledovalo i 450 diváků. Někteří navíc dodávají, že atmosféra se neomezovala jen na svah. Hlasy, povzbuzování i ruch závodů měly být za dobrých podmínek slyšet až do okolních vesnic.