Pane starosto, rozpočet na rok 2021 nezískal důvěru třetiny zastupitelů. Skutečně nejsou pro rok, kdy se očekávají další dopady koronavirové krize, očekáváné příjmy přes 222 milionů korun nadhodnocené? Vždyť pro rok 2020 i 2019 se rozpočtovaly příjmy kolem 200 milionů. Všude očekávají propad, ale Milevsko zbohatne?

Jednání o rozpočtu je vážná věc. Konečnou podobu jeho návrhu jsme připravovali s vedoucí odboru financí inženýrkou Jánovou tři měsíce. Udělali jsme to poctivě, s využitím všech našich zkušeností, znalostí ekonomie a potřeb i možností města. Zastupitelé měli návrh včas k dispozici, mohli tedy vyjádřit případné pochybnosti, což neudělali. Proběhlo pracovní setkání zastupitelů, jako vždy s neúčastí většiny těch, kteří potom pro něj nehlasují. Vyšší příjmy uvedené v rozpočtu jsou samozřejmě odůvodněné. Jsou v nich zahrnuty např. schválená dotace na nástavbu domova pro seniory, z níž letos obdržíme 16 milionů, dále čtyřmilionová dotace na varovný systém města nebo bezmála devítimilionové vratky za předfinancování dotačních projektů ve školách. Dále počítáme, že už letos prodáme část pozemků v podnikatelském parku celkem za téměř osm milionů korun. Tam se nám navíc rýsuje i úspora z předpokládaných nákladů na vybudování přístupové komunikace. Vysoutěžila se nižší než rozpočtová cena. Tyto mimořádné příjmy dosahují zhruba 37 milionů korun, takže není pravda, že jsou příjmy nadhodnocené. Daňové příjmy, které obsahují především prostředky ze sdílených daní a odrážejí ekonomickou krizi, jsou v rozpočtu o 12 milionů nižší než ve schváleném rozpočtu pro rok 2020 a dokonce pod úrovní skutečných daňových příjmů za rok 2018. Po zrušení superhrubé mzdy by obce měly získat vyšší podíl z rozpočtového určení daní. Vlivem neukončeného legislativního procesu při přípravě rozpočtu budeme muset jednotlivé položky sdílených daní přehodnotit.

Podnikatelský park tedy v tomto roce už ožije?
Věřím, že ano. Ministerstvo průmyslu a obchodu by mělo letos na jaře rozhodnout o poskytnutí dotace na naši průmyslovou zónu a podle mých čerstvých informací máme velkou šanci. Když se to povede, postavíme během letošního roku přístupovou komunikaci. Současně s výstavbou komunikace už budeme moci prodávat pozemky zájemcům na této téměř tříhektarové ploše.

Už dva roky se mluví o tom, že uchazeči o výstavbu na této ploše jsou. Vydržel jejich zájem?
Ano, předběžní uchazeči tu byli a už jsme také s několika z nich jednali. První kolo jednání s nimi vedl Vít Král ze Živého Milevska, které zajišťovalo zpracování projektové dokumentace podnikatelského parku. Díky ní máme nyní možnost získat dotaci na vybudování páteřní komunikace ve výši až 70 procent. Teď musíme během ledna vypracovat aktuální podmínky pro prodej pozemků, protože ty současné, které byly zpracovány před třemi lety, už neodpovídají realitě – především z hlediska ocenění pozemků.

Předpokládáte, že by mezi podmínkami mohlo být, aby firma měla sídlo v Milevsku a tím mu daňově přispívala?
Dnes už to nutné není – dokonce by to mohlo blokovat možnost spolupráce s kvalitními firmami, které by daly Milevsku práci, ale sídlo zde nemají. Je pravda, že tady v minulosti desítky zdejších firem své sídlo přeložily z Milevska do „daňových rájů“, jako je třeba Praha, naštěstí pro nás už se dnes většina sdílených daní přerozděluje celorepublikově dle počtu obyvatel, rozlohy katastru a počtu žáků ve školách. Důležité taky bude, aby se průmyslová zóna v dohledné době zaplnila, protože jednou z podmínek dotace je i to, že do pěti let musí být podnikatelský park minimálně z poloviny naplněn.

Výdaje rozpočtu 2021 jsou naplánovány dokonce o 60 milionů vyšší, než byly loni. Jak to koresponduje s proklamovanou snahou o úsporná opatření?
Navýšení výdajů rozpočtu s naší snahou o hospodárné chování nesouvisí. Zatímco v roce 2020 jsme proinvestovali okolo 30 milionů, v návrhu rozpočtu 2021 jsou investice skoro trojnásobně vyšší, tam je ten rozdíl. Těmi největšími výdaji budou nástavba domova pro seniory s rozpočtovanou cenou 55 milionů korun, to je rozloženo do dvou let, a podnikatelský park za 30 milionů, z toho je do rozpočtu zahrnut náš desetimilionový vlastní podíl, nutné výdaje na předfinancování dotačních projektů základních škol a investice do výstražného systému města. Proti těmto výdajům stojí v příjmech již výše zmiňované dotace. Navíc chceme jednat i s krajem, který zakládá Krajský investiční fond na podporu velkých investičních akcí v obcích, zda by se nepodařilo přispět na některou také v Milevsku. Pokud jde o běžné výdaje, u nichž se může odrazit naše snaha o úspory, jsou vyšší „jen“ o dva miliony než schválený rozpočet 2020, a to v nich je zahrnut např. třímilionový příspěvek pro dům kultury na opravu kotelny, dále pak výdaje na správu hřbitova, které jsou oproti přechozím letům o 800 tisíc vyšší vlivem nově soutěžené smlouvy. Při přípravě rozpočtu se vyhodnocovala každá výdajová položka zvlášť včetně vývoje let předchozích. Byť se nám u řady položek podařilo ušetřit, máme dále na čem pracovat. Do oprav majetku město plánuje v tomto roce vynaložit částku přes osm milionů korun.

Pro nástavbu domova pro seniory jste na jaře nebyl, stejně jako pro zateplení sportovní haly, které se loni s přijetím úvěru udělalo. V prosinci jste ale pro rozšíření seniorského domova hlasoval. Změnil jste názor?
Má opatrnost na jaře 2020 byla oprávněná. Začala epidemie, předpokládali jsme, že přijdeme až o 15 milionů korun ze sdílených daní, takže i když to bylo nepříjemné, protože zateplení sportovní haly už bylo připravené a firma vysoutěžená, byl jsem proti realizaci. Kromě Petra Bardy jsem však byl všemi zastupiteli přehlasován a akce se uskutečnila. Situace se začala měnit v létě, kdy nám naštěstí od státu přišla vítaná kompenzace za daňový propad ve výši 1250 korun na občana, to bylo skoro 10,5 milionu. Až nečekaně dobře vyšly příjmy ze sdílených daní za třetí a čtvrté čtvrtletí roku 2020, které spolu s kompenzací plně dorovnaly ztrátu z jara. Posledním argumentem k přesvědčení, že si můžeme dovolit úvěr přijmout, byl fakt, že už mám přímý vliv na hospodaření úřadu. Koncem roku se také úsporná opatření, na která jsme se zaměřili, už naplno promítla do ekonomických výsledků.

Jaká úsporná opatření to byla?
Už od jara jsem tajemnici i vedoucí odborů upozorňoval, že je nutné hledat cesty, jak dlouhodobě snižovat výdaje úřadu na školení, služební cesty, nákupy kancelářských potřeb a podobně. Od září, kdy jsme začali tvořit rozpočet, jsme tlak na hledání úspor ještě zvýšili. Po listopadovém odchodu tajemnice jsme omezili výdaje jen na ty opravdu nezbytné a byl změněn systém odměňování. Připomnělo mi to situaci z počátku roku 2015, kdy odešel tajemník Troják a provedli jsme něco podobného. Tenkrát to mělo blahodárný vliv a já už dnes vím, že i díky těmto tvrdým opatřením bude úspěšný i výsledek hospodaření města za rok 2020. Během prvních měsíců letošního roku budeme chtít provést revizi běžných výdajů i v příspěvkových organizacích. Nepřistoupili jsme k tomu, že jim omezíme příspěvky plošně např. o pět procent, jak to uváděl pan Polanecký na zastupitelstvu jako příklad z Blatné, protože už byl rozpočet rozpracovaný a každý zásah do něj má další vazby a způsobuje komplikace. Myslím, že si naše organizace zaslouží propracovanější řešení. I na ně různě dopadala protiepidemická opatření, proto je nutný individuální přístup. Jejich ředitelé si plně uvědomují, že tlak na dosažení úspor je a bude značný.

Můžete přiblížit nový systém odměňování na radnici?
Když jsem se loni konečně po sporech s paní tajemnicí, zda mám či nemám nárok znát výši odměn úředníků, dostal k potřebným informacím a důkladně vše prostudoval, zjistil jsem, že ve způsobu odměňování zaměstnanců jsou značné disproporce. To se změní.

Takže v tomto duchu už se udělovaly vánoční odměny?
Pravda je, že říjnové odměny už jsem nemohl ovlivnit, protože byly paní tajemnicí navrženy dříve, než odešla. V listopadu a prosinci už odměny byly podle nového systému.

Nedostal je tedy každý?
Ne, nedostal.

Na prosincovém zastupitelstvu jste naznačil, že připravujete i personální úsporná opatření na městském úřadu. Jaká a kdy?
Po dobu dvou měsíců, kdy zastávám i funkci tajemníka městského úřadu, jsem pečlivě sledoval práci jednotlivých odborů i jejich vedoucích. Během ledna a února chci změnit strukturu i pracovní řád úřadu a vyřešit uspořádání městské policie a kamerového systému. Napřed však budu o změnách informovat ty, kterých se budou týkat, teprve potom veřejnost.

Konkurs na tajemníka městského úřadu se bude konat?

Zatím ne.

V listopadu na zastupitelstvu zaznělo, že s kontrolou čerpání sportovních dotací mohou být všichni klidní, protože úřad má novou kontrolorku, která se na toto zaměří. Na prosincovém zastupitelstvu ale bylo řečeno, že je kontrolorka na odchodu. Jak to s ní tedy je?
Přijetí nové metodičky – kontrolorky úřadu jsem vyhodnotil jako velmi nešťastné a na konci zkušební doby s ní ukončil pracovní poměr. Potvrdilo se, že byla přijata bez jakékoliv praxe a zkušeností z této oblasti, což u pozice, u které se předpokládá, že metodicky vede odbory, organizace města i jeho vedení, není možné. Nabídli jsme jí volná místa na finančním a majetkovém odboru, kde by se mohla lépe uplatnit. Kontrolu vyúčtování sportovních dotací, o nichž se mluvilo na zastupitelstvu, ale provádí zkušená účetní Eva Fořtová, známá svojí precizností, takže opravdu mohou být všichni klidní. Nutnou změnou prošla také celá dotační pravidla, která mají kontrolu zjednodušit.

V debatě o rozpočtu mluvil zastupitel Miroslav Doubek o tom, že se pro letošek navrhují tři miliony korun na projekční práce a žádal ujištění, že má město v plánu do tří let tyto akce skutečně realizovat a nedělat projekty a studie do šuplíku. Co byste k tomu řekl?
My neděláme projekty do šuplíku. Řeči na toto téma se v Milevsku staly součástí poměrně úspěšné „oblbovací“ kampaně. Každý informovaný člověk přece ví, že bez projektové dokumentace se nic nepostaví, nedostane se dotace, nespočítá se rozpočet. A o tom, zda se projekt nebo studie dají do šuplíku, rozhodují zastupitelé. Kdyby například odsouhlasili, že nebudeme žádat o dotaci na přístavbu domova pro seniory, pak by projekt v šuplíku skutečně zůstal. Asi i navždy. Nedostali bychom dotaci 26 milionů, bez které to nepostavíme. Takže i pan Doubek rozhoduje o tom, co sám kritizuje. Navíc si nezjistil, že budeme výběrová řízení na zhotovení projektů, které jsou v rozpočtu, vypisovat teprve v době, až bude existovat dotační výzva, z níž na ně můžeme získat až 90 procentní příspěvek. A chceme projektovat akce, u kterých pak lze i na realizaci získat dotaci.

O dvou největších investicích roku jste mluvil, jak to vypadá s menšími akcemi? Co třeba znečištěný Milevský potok, dojde na něj?
V tomto roce je v rozpočtu zahrnuto 600 tisíc na dílčí úpravy kanalizací a vodotečí po provedeném průzkumu. Tento trend by měl pokračovat i v dalších letech. Dále se připravuje rekonstrukce klášterního mostku přes Milevský potok – na její realizaci se pokusíme získat dotace. Každý rok se město snaží zlepšovat veřejné osvětlení, pro letošek je vyčleněna dvoumilionová částka pro osvětlení ve Dmýšticích. Proběhne rekonstrukce části chodníků na hřbitově za 1,8 milionu a celá řada dalších drobných investic.

Taky o autobusovém terminálu u vlakového nádraží se mluví léta a je to zatím právě jeden z projektů v šuplíku. Kdy se postaví?
Terminál je součástí strategie dopravy a veřejného prostoru, kterou vypracovala složka Živé Milevsko. Jeho realizace závisí na dokončení územního plánu, jenž byl nedílnou součástí zpracování strategie. Úkolem tvůrců územního plánu bylo mimo jiné najít řešení pro zachování myšlenky o umístění obchvatu města. Jakmile bude schválen, lze toto území řešit. Pokud najdeme vhodné možnosti financování této velmi nákladné akce, nemělo by nic bránit její realizaci. Důležité je, že s projektem jsou v souladu hlavní partneři a poskytovatelé dopravních služeb v Milevsku, tedy České dráhy a ČSAD Autobusy. Zástupci těchto společností jsou také od začátku součástí pracovní skupiny Živého Milevska, která celý projekt zpracovávala. Samozřejmě, že se bude postupovat v etapách, které jsou zpracovány tak, aby občané měli dostatek času tyto změny přijmout. K tomuto účelu připravujeme setkání s občany, kde jim celý projekt terminálu podrobně představíme.

Lidlu a obchodního centra Stop shop se obyvatelé dočkají?
Lidl stále projevuje zájem v Milevsku stavět, ale kontakty jsou velmi ojedinělé. Obchodní centrum u Blanické ulice už se mělo letos stavět. S jarní vlnou koronaviru ale odpadli někteří zájemci o prostory, takže se projekt zdržel, ale i tady zájem trvá.

Bude město řešit další podporu podnikatelům a obchodníkům kvůli koronavirovým omezením?
Čekáme, jak se bude situace vyvíjet. Podnikatelům v našich objektech, jako jsou například restaurace Sporthotel, Tankovna nebo restaurace v domě kultury, jsme dali potřebnou slevu z nájemného v první vlně koronaviru, aby mohli žádat stát o podporu z programu Covid nájemné. Probíhají jednání s nájemcem restaurace v domě kultury, protože jeho nájem byl stanoven na předpokladu, že dům kultury bude v provozu a budou se tam konat akce. Což se loni prakticky nedělo.

Město loni přijímalo nové úvěry, jak tedy vidíte výhled Milevska?
Při sestavování letošního rozpočtu jsme byli velmi obezřetní a s inženýrkou Jánovou jsme porovnávali údaje až třináct let dozadu. Současné úvěrové zatížení nepředstavuje situaci, která by nás měla potopit.

Těsně před Vánocemi byl v milevském klášteře odtajněn vzácný archeologický nález schránky s částí hřebu, o kterém se předpokládá, že pochází z kříže, na kterém zemřel Ježíš Kristus. Co to může Milevsku přinést?
Důležité je, že vzácný nález má zůstat v Milevsku. Pokud se potvrdí pravost této relikvie, může to městu přinést příliv turistů a tím příležitost pro služby, obchody a ubytování.