Sestra s pacientem nepohne

Například v hlášeních Hasičského záchranného sboru se pravidelně objevuje, že hasiči pomáhali Zdravotnické záchranné službě s přenášením pacienta. Posádka sanitky řadu dnešních pacientů při nejlepší vůli neunese. Potvrzuje to i ředitel Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje Marek Slabý. „Jedna věc je, že populace je skutečně obézní. Jde ale i o to, že dřív to řidič, lékař a sestřička nějak urvali, ale v posledních letech přibyl počet posádek bez lékaře, v sanitce jsou jen dva a to prostě na transport pacienta nestačí. Zejména, když druhým členem posádky je žena, která má zákonem omezeno zdvihání břemen,“ popisuje situaci ředitel Slabý. Potvrdil, že několikrát do měsíce musí zdravotníci žádat hasiče o pomoc, přestože mají také k dispozici schodolezy nebo nosítka s kolečky. V některých případech pomohou sousedi nebo další lidé, ale ne vždy. Částečně situaci řeší zvyšující se počet mužů na pozicích zdravotních sester, kteří přicházejí ze záchranářských škol. „I proto řada záchranných služeb nabírá chlapy, ženy ale stále jako sestry převažují. A četnost výpomoci hasičů se zvyšuje také nárůstem našich výjezdů. Máme na jihu Čech proti roku 2000 o dvě třetiny víc výjezdů, takže logicky roste i statistika zásahů hasičů na našich výjezdech,“ dodal Marek Slabý.

Ředitel jihočeské záchranné služby se zamyslel, kdy vlastně začal národ všeobecně tloustnout. „Myslím, že se rozjelo v osmdesátých letech. Já jsem ročník 1965. Naši rodiče vyrůstali po válce a neměli možnost se věnovat obžerství. V té době taky hodně lidí pracovalo fyzicky, ale v 70. a 80. letech se spousta lidí z výroby přesunula do služeb a administrativy a tím místo fyzického pohybu sedí,“ zamýšlí se Slabý.

Výpomoc hasičů při transportu těžkého pacienta je neplacená. Podle ředitele Slabého je to součást zásahu integrovaného záchranného systému a za to se u nás neplatí. Nevypadá to, že by zákonodárci chtěli v dohledné době popřát sluchu hlasům, aby si za léčení víc platili obézní lidé nebo kuřáci, kteří si zhoršení svého zdravotního stavu způsobují sami.

Do hlediště se nevejdeme

Kuriozní je, že ztloustlá populace zřejmě přinutí provozovatele změnit kapacitu otáčivého hlediště v Týně nad Vltavou. V současné době na něj v létě prodávají 220 vstupenek a přesně tolik je očíslováno na točně míst. Hlavně na bočních lavičkách, kde je předepsáno pět míst k sezení, se čím dál častěji stává, že přijde pátý člověk a už se prostě nevejde. Čtyři diváci zaberou pět míst. Pátý má přitom také vstupenku a mohl by sedět maximálně někomu z rozměrnějších diváků na klíně.

Podobné problémy nastávají i jinde. „Křesílka v táborské cukrárně Campanilla jsou tak těsná, že člověka skoro vypudí od lákavé nabídky dortíků. Protože by se příště už nemusel do křesílka vejít,“ všimla si v létě jedna návštěvnice města. Přitom křesílka na pohled vypadají úplně normálně. Jenže „normální žena“ měla před třiceti lety šedesát kilo, dnes už panuje dost obecná shoda, že osmdesát je dobrá váha a skutečná tloušťka začíná až nad stovkou.

A s tím se objevil i trend vrátit superštíhlé modelky trochu „do normy“.

XXL – přibývají mladí zákazníci

Trend obezity potvrzuje i úspěšně kvetoucí byznys táborské prodejny Móda XXL Salon Pavlína. Absolventka oděvní průmyslovky Ivana Papoušková Pavlíková ho založila v roce 2003 a od té doby jí zákaznice jen přibývají.

„Reagovala jsem na stesky zákaznic, že v buticích nabízejí oblečení tak do velikosti 40 nebo 42. Jen málokdy je módní nabídka i ve větších velikostech. Navázala jsem proto spolupráci s ateliéry a návrhářskými dílnami a ty mi dodávají originální dámské oděvy, vždy pouze v jednom kusu od každého modelu, ve velikostech od 46 až do 66,“ říká majitelka prodejny. Zákaznice se k ní vracejí, protože si na každou klidně udělá dvě až tři hodiny času, kdy může v klidu zkoušet. „Ženy si chválí, že máme i prostornou kabinku a ne nějakou úzkou nudli, kde se cítí stísněně,“ konstatuje Ivana Papoušková Pavlíková. Pro ženy těchto velikostí platí podle ní drobná a dobrá rada. Oblečení je vhodné doplňovat nápadnými šálkami, šátky a šperky, protože odpoutávají pozornost od problematických partií. A to všechno se v prodejně také nabízí.

V prodejně nadměrných velikostí by si mohli libovat, že populace tloustne. Podle majitelky tu ale existují přece jen některé zneklidňující signály. „Není výjimkou, že oblékáme na svatbu maminku a dceru. Maminka má velikost 50 a dcera 56. Mezi našimi zákaznicemi přibývá hodně mladých dívek. Na druhou stranu – sebevědomí jim nechybí a klidně jdou i do odvážných modelů,“ konstatuje majitelka prodejny.  

Libuše Kolářová