Myšlenka projektu začala vznikat po pandemii covidu-19, kdy české národní parky zaznamenaly rekordní nárůst návštěvníků. Správy parků upozorňovaly, že některé lokality se dostávají pod mimořádný tlak, návštěvníci se často pohybovali mimo vyznačené trasy, vznikaly problémy s dopravou, parkováním i rušením vzácných živočichů. Inspirace přišla právě ze Švýcarska, které má s řízením návštěvnosti v horských chráněných územích dlouholeté zkušenosti. Partnerem českých parků se stal Schweizerischer Nationalpark, nejstarší národní park ve střední Evropě.

Projekt byl oficiálně spuštěn loni a jeho realizace je plánována do roku 2028. Celkový rozpočet přesahuje 136 milionů korun, přičemž významná část financování pochází právě ze švýcarských fondů. Do programu jsou zapojeny všechny čtyři české národní parky – Krkonošský národní park, Národní park Podyjí, Národní park České Švýcarsko a Národní park Šumava. Spolupracují také akademické instituce včetně Univerzity Karlovy a Univerzity Palackého v Olomouci.

Jak usměrnit návštěvnost bez zákazů

Právě Národní park Šumava patří mezi nejvýznamnější účastníky projektu. Podle ředitele Správy Národního parku Šumava Pavla Hubeného je hlavním cílem přiblížit návštěvníkům, jakým způsobem se mají v chráněném území chovat a jak své aktivity rozložit tak, aby nezatěžovali nejcitlivější lokality.

„Největší tlak se soustředí do módních lokalit jako jsou Kvilda, Modrava nebo Prášily. Pokud jde o nejzatíženější trasy, které existují, tak sledujeme právě okolí Modravy a Kvildy. Samostatnou kapitolou pak je hřebenovka na Třístoličníku a na Plechý, která je zpřístupněna autem až na Třístoličník z rakouské i bavorské strany, a tam je velká promenáda, kde je opravdu hodně lidí,“ popisuje Hubený.

Cílem ale není podle ředitele návštěvníky z národních parků vytlačovat ani zavádět nové zákazy. „Zákazy jsou definovány klidovým územím dle zákona. Jsou tam strážci, kteří by to měli hlídat. Není cílem parky uzavřít, ale naopak říci lidem, kde je jaká obsazenost či turistický komfort,“ vysvětluje Hubený, v čem spočívá pozitivní usměrňování návštěvnosti.

Nejvytíženější lokality se přitom potýkají i s praktickými problémy. Například Kvilda dlouhodobě řeší otázky spojené s odpadními vodami a nedostatečnou kapacitou infrastruktury. Správa parku registruje také nežádoucí parkování mimo vyhrazená místa. „Před lety jsme s krajskými úřady dělali studii k usměrnění návštěvnosti, ze které vyplynula shoda v regionu, že některá místa jsou už turisticky přehřátá a že by se zde neměly vytvářet žádné další atraktivity,“ dodává Hubený.

Moderní technologie pomohou rozmístit turisty

Národní park Šumava chce z prostředků projektu pořídit také moderní telematické systémy. Ty představují síť technologií zahrnující kamery, sčítače návštěvníků, meteorologické stanice, GPS zařízení nebo dálkový monitoring. Správě parku mají pomoci získávat přesnější přehled o pohybu turistů, aktuálních podmínkách v terénu i stavu přírody. Získaná data pak mohou sloužit nejen k ochraně cenných lokalit, ale také k informování návštěvníků.

„Nejde jen o to, aby byli turisté varováni před obsazenými parkovišti některých míst, ale i o propagaci méně známých lokalit a částečně řízené rozmísťování návštěvníků,“ vysvětluje ředitel Správy Národního parku Šumava. Právě rozložení návštěvnosti do širšího území považují správci parku za jednu z cest, jak snížit tlak na nejnavštěvovanější šumavské destinace.

Významnou součástí projektu je sdílení zkušeností se švýcarským národním parkem, který patří k nejstarším chráněným územím v Evropě. Právě jeho přístup k ochraně přírody a řízení návštěvnosti považují čeští partneři za inspirativní.

Podle ředitele Správy Národního parku Šumava Pavla Hubeného je zajímavá zejména míra zachování přirozených procesů v tamní krajině. Švýcarský národní park vznikl na území, které bylo v minulosti intenzivně využíváno člověkem a po ukončení hospodářské činnosti zde byla příroda ponechána samovolnému vývoji. Dnes je tak považován za jeden z nejvýznamnějších příkladů divoké přírody ve střední Evropě.

Inspirací je pro Šumavu také dlouhodobá komunikace vedení parku s okolními obcemi a místními komunitami, včetně řešení vztahů k pozemkům, které park využívá. Právě hledání rovnováhy mezi ochranou přírody, potřebami místních obyvatel a zájmy návštěvníků patří mezi témata, která si čeští a švýcarští partneři v rámci projektu předávají.

Vyhodnocení přijde v roce 2028

Velká část aktivit se zaměřuje také na vzdělávání veřejnosti. Na Šumavě vznikají nové osvětové programy, komentované vycházky, přednášky i multimediální materiály vysvětlující pravidla pohybu v chráněném území.

Program švýcarsko-české spolupráce tak nepředstavuje pouze finanční podporu, ale také výměnu zkušeností mezi evropskými národními parky. Pro Šumavu znamená možnost rozvíjet ochranu přírody moderním způsobem a současně zachovat krajinu přístupnou veřejnosti.

Po skončení projektu v roce 2028 budou zapojené instituce vyhodnocovat přínosy spolupráce i efektivitu využití švýcarských fondů. V době, kdy počet návštěvníků každoročně roste, totiž hledání rovnováhy mezi turismem a ochranou přírody patří mezi největší výzvy nejen Šumavy, ale všech českých národních parků.