Náštěvníky muzea v Písku okouzlily betlémy a dřevořezby Romana Galeka - Jižní Čechy Teď!
před 16 minutami

Náštěvníky muzea v Písku okouzlily betlémy a dřevořezby Romana Galeka

Náštěvníky muzea v Písku okouzlily betlémy a dřevořezby Romana Galeka
Náštěvníky muzea v Písku okouzlily betlémy a dřevořezby Romana Galeka
Náštěvníky muzea v Písku okouzlily betlémy a dřevořezby Romana Galeka
Náštěvníky muzea v Písku okouzlily betlémy a dřevořezby Romana Galeka
Náštěvníky muzea v Písku okouzlily betlémy a dřevořezby Romana Galeka
Náštěvníky muzea v Písku okouzlily betlémy a dřevořezby Romana Galeka
Náštěvníky muzea v Písku okouzlily betlémy a dřevořezby Romana Galeka
Náštěvníky muzea v Písku okouzlily betlémy a dřevořezby Romana Galeka
Náštěvníky muzea v Písku okouzlily betlémy a dřevořezby Romana Galeka
Náštěvníky muzea v Písku okouzlily betlémy a dřevořezby Romana Galeka
Náštěvníky muzea v Písku okouzlily betlémy a dřevořezby Romana Galeka
Náštěvníky muzea v Písku okouzlily betlémy a dřevořezby Romana Galeka
Náštěvníky muzea v Písku okouzlily betlémy a dřevořezby Romana Galeka
Náštěvníky muzea v Písku okouzlily betlémy a dřevořezby Romana Galeka
Náštěvníky muzea v Písku okouzlily betlémy a dřevořezby Romana Galeka
Náštěvníky muzea v Písku okouzlily betlémy a dřevořezby Romana Galeka
Zobrazit galerii (18)
Náštěvníky muzea v Písku okouzlily betlémy a dřevořezby Romana Galeka

PÍSEK – Rytířský sál Prácheňského muzea v Písku se v pátek 21. listopadu zcela zaplnil návštěvníky, kteří si nenechali ujít slavnostní zahájení výstavy Betlémy a dřevořezby Romana Galeka. Na vernisáži zazněla slova kurátora Jana Kouby, ředitele muzea Ivana Náprstka i samotného autora, jehož práce patří k nejvýraznějším současným projevům českého řezbářství.





Kurátor výstavy Jan Kouba hned v úvodu zdůraznil, že pozvat Romana Galeka do Písku bylo jeho dlouholetým přáním. „Poprvé jsem mu psal už v roce 2008. Odpověď nepřišla – ale odpustil jsem mu to,“ uvedl s úsměvem. Letos se konečně podařilo výstavu uskutečnit, a to v tak velkém zájmu veřejnosti, že se odehrála v Rytířském sále, protože do muzejní galerie by se návštěvníci jednoduše nevešli.

Ředitel muzea Ivan Náprstek ve svém vystoupení vyzdvihl mimořádnost letošní vánoční expozice. „Vánoční výstavy připravujeme každoročně, ale takto rozsáhlou instalaci jsme v muzeu dosud neměli,“ řekl. Poděkoval také kurátorovi a realizačnímu týmu za náročnou přípravu.

Začínal s rybičkou

Roman Galek, rodák z Jindřichova Hradce, patří k výrazným osobnostem. S řezbářstvím začínal už jako chlapec, tehdy ještě s obyčejným kapesním nožíkem. „Neměl jsem nikoho, kdo by mě to naučil. Byla to metoda pokus a omyl,“ vzpomínal na vernisáži.

První větší úspěch přišel s betlémem, který začal tvořit v šestnácti letech a na němž pracoval sedm let. Za toto dílo získal v roce 2003 ocenění na soutěži Nožík Tomáše Krýzy. Betlém zakoupili sběratelé ve Francii.

Roman Galek se vyučil truhlářem a své řezbářské práce vytváří převážně po večerech a o víkendech. Známý je i tím, že na rozdíl od většiny řezbářů téměř nepracuje s lípou, ale s tvrdými dřevy – ořechem, hrušní či třešní. Z přibližně 250 betlémů, které dosud vyřezal, vznikly jen tři z lipového dřeva.

Mistři jemnosti i síly

Kurátor Kouba si neodpustil srovnání. „Letos jsem představoval Sedlickou krajku – jemnou, křehkou. A na druhé straně Romana Galeka, který tvoří motorovou pilou a dláty do tvrdých špalků ořechu či hrušně. Materiály se liší, ale mistrovství je stejné,“ uvedl Kouba.

Na otázku, které dílo má na výstavě nejraději, Galek bez váhání uvedl sochu Madony z hruškového dřeva. „Byl to nejtěžší kus, jaký jsem kdy dělal. Dřevo bylo tvrdé, svalovité, odporovalo. Dokonce jsem to na čas odložil. Ale pak jsem si řekl, že před tím neuteču,“ přiblížil autor. Výsledná socha dnes patří k dílům, na něž je nejvíce hrdý.

Výstava nabízí 36 děl z posledních let

Vystaveno je celkem 36 prací vzniklých převážně v letech 2022 a 2025. Návštěvníci si mohou prohlédnout betlémy, sakrální sochy i volné figurální plastiky. Galekova díla je možné nalézt také v Praze, Třešti, Jindřichově Hradci či ve Velešíně.

Petr Eliáš
Petr Eliáš

Diskuse k článku

Pro přidávání komentářů je nutné se přihlásit / registrovat.