Návštěvníky Veselských slavností lákala podívaná na jízdu na čemkoliv i soutěž gulášů









































VESELÍ NAD LUŽNICÍ – Kulaté jubileum Veselských slavností, které si Veseláci užívají už dvacet let, přineslo 13. a 14. června pestrý program. Hudba, tanec, tradiční soutěže i porce nevšednosti přilákaly stovky návštěvníků. Na náměstí zazpívali v pátek večer Xindl X a v sobotu Tereza Mašková s kapelou. Velký zájem budila sobotní soutěž o nejlepší guláš a odpolední jízda z kopce na čemkoliv.
Nabitý program zahrnoval vystoupení mažoretek ze ZŠ Blatské sídliště, ukázku Kangoo jumpingu, výstavu, pouť, nebo historické souboje Veselských bojovníků. Dále probíhaly soutěže v pojídání hotdogů, pití limonád i piva, nebo třeba soutěž o nejchutnější guláš, která měla opět velký úspěch.
Devátý ročník oblíbené soutěže o nejlepší guláš přilákal 16 týmů. Přestože tým Number One nesplnil podmínky pro zařazení do soutěže kvůli pozdní registraci, jeho guláš zaujal nejen diváky, ale i známého kuchaře Martina Škodu, který později vystoupil s vlastní kuchařskou show. Vítězem se stal tým Rumtornádo vedený Šárkou Daňkovou.
„Vařilo se nám skvěle, vybrali jsme si nejlepší místo, kvůli tomu jsem vstávala ráno ve 4 hodiny, abychom měli místo pod stromy a nesvítilo na nás sluníčko, to byl základ. Jedinou překážkou pro nás bylo patnáct týmů. Maso a dřevo jsme dostali, zbylé ingredience jsme si donesli. A jak je možné, že jsme vyhráli? Měli jsme dobré ingredience a ty se neprozrazují. Recept je tajný, protože chceme příští rok znovu vyhrát. Na tuhle soutěž jsme se připravovali celý rok, vymýšleli jsme, co do guláše dáme, jak to uděláme, udělali jsme si vlastní ručně dělané zástěry. Měli jsme i vlastní fanklub, který vytvořil náš kamarád Petr Tesař. Užili jsme si to opravdu moc,“ uvedla spolu s týmem Šárka Daňková.
Na dalších příčkách se umístili Tiki team (Bezpalcovi), Krab (Petr Kolář) a Vařečky (Vlastimil Bílek).
Z kopce na čemkoliv: kreativita bez hranic
Budějovická ulice ožila odpolední soutěží v jízdě z kopce. Čtyři týmy soutěžily o nejzajímavější dopravní prostředek, který musel projet mezi dvěma popelnicemi od společnosti Rumpold. Průjezdem brány nejlepších se symbolicky zakončoval každý výjezd. Dění sledovala porota z výšky – z balkonu Restaurace Beseda. Akcí provázel moderátor Marek Cihlář.
Tank s vojenským doprovodem vyrobily Tereza Točíková a Linda Šubrtová: „Byly jsme přemluvené do toho vozidla, tak jsme si řekly, že když už máme kostýmy a máme vystoupení Kangoo jumping ve vojenském, tak jsme se rozhodly vyrobit tank.“ Tank získal od poroty 14 bodů.
Pojízdná fritéza z dílny RM Gastro získala 17 bodů a kromě designu zaujala i servírováním hranolek a řízečků porotě. „Tento výrobek bude na podzim představen na světové premiéře v Milánu, ale Vláďa Mrkvička chce tu předpremiéru udělat doma, ve Veselí nad Lužnicí,“ komentoval moderátor. Na fritézu žertem zareagoval i jeden z kuchařů: „Já teda moc neděkuju, díky té fritéze jsem v tuto chvíli přišel o práci. Všechno fritéza bude dělat sama, připraví, usmaží, vysune se, a kuchaři už nebudou potřeba. Takže je možné, že jsem se učil zbytečně.“ „Dobří kuchaři budou vždycky potřeba, protože tu fritézu budou muset brzdit z kopce,“ dodal Vladislav Mrkvička.
Místostarosta Ladislav Sýkora uzavřel ochutnávku se slovy: „My se samozřejmě nenecháme uplatit hranolky, ale do příštího ročníku, kdyby k tomu byla ještě třetinka něčeho zlatavého, tak možná…“
Třetí soutěžní vozidlo s názvem Velká láska reprezentovalo firmu Efko. Vozík s okurkami byl doprovázen ochutnávkou a improvizovaným výstupem, kdy velký jedlík vyskočil z publika a skončil svázaný na vozíku. „Co s ním teď? Necháme ho na sluníčku vysušit,“ okomentoval situaci moderátor. Okurky si odnesly 16 bodů.
Největší úspěch zaznamenala takzvaná švestková obora – vozidlo s mraveništěm a mravenčí nemocnicí od dobrovolných hasiček z Veselí nad Lužnicí. Jejich choreografie na píseň Polámal se mravenček nadchla porotu i diváky a zajistila vítězství s 20 body. Vítězky převzaly ocenění z rukou starosty Víta Rady a ředitelky kulturního domu Marcely Rybářové.
„My se scházíme podle směn, všechny pracujeme, je těžké to skloubit, abychom se sešly všechny, jsme babičky a času máme málo. Dělaly jsme na tom zhruba tři měsíce. Letos jsme se rozhodly, že to byl opravdu poslední ročník, kterého jsme se účastnily. Sotva jsme se daly dohromady a toho času je málo. Navíc to děláme dvacátým rokem, každý rok něco vymýšlet, abychom byly originální, zabere to hodně času. Ale jsme za první místo rády, bylo to dobrý, nejhorší je to na startu, pak už to z nás opadne a je to dobrý,“ sdílely své dojmy vítězky soutěže.
Diskuse k článku