Milovníci historie mohli během čtyřech adventních nedělí absolvovat zhruba 45 minutovou prohlídku včetně výstupu 225 schody na ochoz ve výši 46 metrů s celkovou výškou někdejší strážné a hlásné věže a zvonice vysoké 71,9 metru. Svůj jedinečný panoramatický rozhled nabídne zájemcům Černá věž opět až na jaře v roce 2025.
Zájem padesátičlenných skupin, které na Černou věž během adventu vždy vystoupaly, kvituje Jan Vančura s povděkem. „Je fajn, že se i dnes tolik lidí o historii věže zajímá. A my jsme rádi, že jim toho můžeme tolik nabídnout. Samozřejmě včetně ojedinělého výhledu. Když nepočítám komíny českobudějovické teplárny, které nejsou budovy, jsme stále nejvyšší stavbou ve městě. Děkujeme všem, kteří si k nám cestu našli,“ dodal šestapadesátiletý průvodce, původním povoláním památkový klempíř.
Z největších zajímavostí Černé věže Jan Vančura zmínil: „ Devatenáctého prosince 1576 navštívil tehdy ještě rozestavěnou věž římský císař a mimo jiné i český král Rudolf II., který v té době ve městě pobýval. Odbíjení zvonu Budvar, který je jedním ze sedmi našich zvonů, mohou lidé ve městě slyšet každý den ve 12 hodin, kdy ohlašuje poledne. A název Černé věže není odvozen od požáru sousední katedrály svatého Mikuláše, ale od zubu času, který začal na věži, i vzhledem k jiným okolnostem, pracovat. A ano, i Budějčáci se mohou pyšnit tím, že tu mají orloj. A lhát rozhodně nebudou. Není to sice ten klasický figurkový, který známe z Prahy, ale na jižní straně věže ukazuje jednotlivé měsíční fáze.“

V Budějovicích si odkroutil vojnu
Mezi zhruba padesátkou posledních návštěvníků druhého cyklu, kteří v neděli Černou věž navštívili, byl například Jiří Malec ze Žďáru nad Sázavou v Kraji Vysočina. „Letošní Vánoce slavíme u dcery Jitky u Tábora, tak jsme si i s ní vyrazili dnes do Budějovic na výlet. Prošli jsme si samozřejmě adventní trhy, na které je mimochodem z ochozu věže nádherný výhled. Moc se nám líbil výklad pana průvodce o historii Černé věže i to, že se stále jedná o nejvyšší budovu ve městě,“ sdělil Jiří Malec, který v Českých Budějovicích a Českém Krumlově v mládí vojákoval.
Na komentovanou adventní prohlídku dorazila do krajské metropole i Simona Konvičková z Čerčan ve Středočeském kraji. „Na Černé věži jsem poprvé. Byla to v této vánoční atmosféře doslova paráda. Jsem vyučená hodinářka, takže mě asi nejvíce zaujal výklad o hodinovém stroji a orloji. Moc se mi líbily také zvony. A neopakovatelný byl výhled na rozzářené náměstí Přemysla Otakara II. a celé Budějovice,“ řekla Simona Konvičková, která vystoupala po 225 schodech vedoucích na ochoz věže s přítelem.

Po schodech nahoru a dolů dvakrát denně
Během běžné provozní doby Černé věže pro veřejnost, která je od dubna do října, absolvuje Jan Vančura v rámci své pracovní náplně, výstup po 225 schodech a zpět minimálně dvakrát denně. „V době, kdy je věž zavřená, docházím nahoru tak dvakrát týdně na kontrolu hodinového stroje a zvonů. Ale pokud pohne třeba silný vítr rafikami hodin, tak i vícekrát, abych je srovnal,“ doplnil správce věže s tím, že na Černé věži tradičně v březnu i vítají jaro.
Černá věž je stavba ze 16. století v centru Českých Budějovic u katedrály svatého Mikuláše. Dnes je oblíbenou turistickou atrakcí, která je v sezóně zpřístupněna veřejnosti a poskytuje výhled na centrum města i okolí. Rozhodnutí o stavbě věže, která měla sloužit jako strážná a hlásná věž, zvonice a v neposlední řadě jako symbol bohatství města, schválila českobudějovická městská rada v roce 1547 a ihned byly zahájeny přípravné práce. Vzhledem k nepříznivým hydrologickým poměrům v podloží musela být půda před položením základů zpevněna dubovými piloty. Výstavba proběhla v letech 1549 až 1577. Základní kámen byl položen v roce 1550. Během výstavby byla postupně uváděna jména několika místních stavitelů – Hans Spatz, Lorenc, Vincenc Vogarelli. Hlavním iniciátorem stavby pak byl purkmistr Quirinus. V roce 1573 byly zavěšeny první zvony. V roce 1606 byla věž dodatečně vybavena hodinami.

Název Černá není od požáru
Věž prodělala několik větších i menších rekonstrukcí a oprav, poslední generální rekonstrukce proběhla v letech 1982–1985. V roce 1993 byl u Černé věže obnoven pomník Jana Valeriána Jirsíka.
Traduje se, že označení věže souvisí s velkým požárem Českých Budějovic v roce 1641, při kterém měl povrch kamenných kvádrů zčernat. Ve skutečnosti se označení Černá věž začalo objevovat až kolem roku 1890. Právě v 19. století opadaly poslední zbytky malované omítky a povrch kamenů zčernal, pravděpodobně v důsledku znečištění ovzduší rozvojem průmyslu a spalováním uhlí.
Věž má čtvercový půdorys o délce strany 11,6 metru a výšku 71,9 metru. Stěny jsou u základů silnější – 3,1 metru, se vzrůstající výškou se zužují, ve výši ochozu mají už mírně pod dva metry. Její interiér je rozčleněn na devět podlaží. V devátém patře věže byl původně byt pro věžného a jeho rodinu. Na jeho úrovni se ve výšce 46 metrů nachází ochoz, který nese římsu střešní báně. Do výšky pátého patra byla vystavěna v gotickém slohu, od šestého patra po báň pak převládá sloh renesanční. Věž je vybavena celkem sedmi zvony. Ty nesou názvy Stříbrný, Maria, Umíráček, Bumerin, Oktava, Marta a Budvar.