O problematice bazénu jsem se dozvěděl až díky kampani organizátorů referenda konaného v roce 2013, přestože se bazén jako takový řešil již o mnoho let dříve. Bazén na současném místě pod hradbami mi vyhovoval a vyhovuje, a tak jsem v referendu hlasoval proti jeho přemístění. V tomto hlasování jsem prohrál, a to dost masivním způsobem, kdy cca 90 procent hlasujících se vyjádřilo pro přemístění a jen 10 procent bylo proti. Příznivci přemístění bazénu se radovali a slavili, například občanka v diskusi po oznámení výsledků referenda dne 12. ledna uvedla: „Úžasné! Dnešní den se zapíše do novodobé historie Písku, protože Písečáci dokázali zmobilizovat své síly a projevit svou vůli pro lepší Písek a proti politické zvůli. Zvítězil zdravý rozum a láska k Písku.“ Jak úžasné to je, se můžeme přesvědčit po sedmi letech od referenda, kdy se o bazénu stále jen mluví a mluví. Kde jsou sliby iniciátorů referenda, že bazén bude stát maximálně do tří, neřku-li do dvou let?

Otázka v referendu zněla: „Jste pro přemístění plaveckého stadionu (akvaparku) v Písku ze stávající lokality pod historickými městskými hradbami na jiné místo a po dobu výstavby nového zachování provozu v plaveckém stadionu stávajícím?“ Přestože se již několik let věnuji právu, a tedy výkladů mnohdy složitých právnických textů, musím přiznat, že stále si nejsem jist, zda jsem pochopil otázku správně. Velice mě zmátla spojka „a“ mezi jednotlivými větami. Hlasovalo se o přemístění bazénu nebo o zachování provozu starého? Pokud se hlasuje o přemístění bazénu, je nanejvýš logické, že bude zachován provoz starého bazénu do doby dokončení výstavby nového. Proč tedy byla v otázce pasáž o zachování provozu starého bazénu? Ta tam dle mého názoru vůbec být neměla. Velká část občanů hlasovala pro zachování provozu, neboť jedním z argumentů bylo to, že v případě rekonstrukce starého bazénu, si nebudou moci občané města kde zaplavat.

Já považuji otázku v referendum za manipulativní, stejně tak jako kampaň, která předcházela. Ale stalo se a výsledky je třeba respektovat. Bohužel tato akce s referendem stála městskou pokladnu miliony korun, připravená dokumentace pozbyla smyslu. Pokud si správně pamatuji, tak projektová dokumentace počítala s parkovacími místy u bazénu, respektive podzemními parkovací místy, výška nového bazénu měla být nižší než současná, takže k zhoršení výhledu na historické hradby by nedocházelo. Ale na by a kdyby nelze hrát. Projekt se pohřbil a autoři referenda mohou mít snad hřejivý pocit, že zdravý rozum a láska v Písku zvítězily. Občané Písku však prohráli.

Jaké jsou názory dnes? Relevantní průzkum dělán nebyl, každý může vycházet pouze ze své sociální bubliny. Nemálo občanů však dnes říká, ať bazén zůstane tam, kde se v současné době nachází, protože místo je ideální. Někteří občané uvádějí, že si (dle tvrzení autorů referenda) mysleli, že nový bazén bude stát do dvou let, a kdyby mohli předpokládat budoucí anabázi, určitě by hlasovali jinak. Ale kdyby jsou chyby. První referendum v Písku bylo nepochybně významnou událostí a rozhodně je nutné jej respektovat. Občané si musí uvědomit svou odpovědnost a své rozhodnutí pečlivě zvažovat.

Po referendu bylo nutné zvolit pro bazén onu novou lokalitu. Každý stavebník jistě ví, že před započetím stavby samotné je nutno oběhat mnoho povolení. Přestože stavebník koupí stavební pozemek, čeká jej mnoho měsíců papírování. Ne jinak je tomu u stavby bazénu. Je nutné mít na paměti územní plán, dopravní napojení, infrastrukturu, stavební povolení atd. Stavba bazénu je logicky složitější a administrativně náročnější než stavba rodinného domu na stavebním pozemku. To bohužel autoři referenda občanům jaksi zapomněli říct. Vedení města však muselo konat. Jelikož v té době areál Žižkových kasáren nebyl ve vlastnictví města, respektive vedly se soudní spory ohledně vlastnického práva k těmto pozemkům, nebylo možné uvažovat o této lokalitě. Často můžeme být svědky nekonečného soudního kolečka ve stylu: soud prvního stupně, odvolací soud, dovolací soud a znovu a znovu. Byla tak vybrána vlastnicky a infrastrukturně bezproblémová lokalita pod Lesnickou školou. Téma umístění bazénu bylo opětovně otevíráno. Čas plynul a cena stavby rostla. Na místo původních odhadovaných cca 200 milionů korun za bazén na původním místě se cena vyšplhala na konečných 350 milionů za bazén v lokalitě pod Lesnickou školou. Jenže pak přišlo nové zastupitelstvo a v dubnu 2019 byla dosavadní dokumentace smetena ze stolu. To znamená vyhození cca 15 milionů korun.

Některé argumenty proti stavbě pod lesnickou školou byly logické, jiné značně demagogické. Velká část zastupitelů se rozhodla na základě upřímného přesvědčení, že dojde k možné úspoře finančních prostředků spojením projektu plaveckého bazénu a sportovní haly, například úspora za společné parkoviště, možné společné prostory, technické zázemí atd. Někteří bazén pod lesnickou školou zkrátka odmítli z důvodu, že jim přijde drahý. Těžko říct, kolik bazénů tito zastupitelé postavili, ale obdivuji jejich znalosti, protože já bohužel nevím, jak se pohybuje cena výstavby nových bazénů. Je na místě zmínit doslovnou citaci zastupitele Josefa Soumara: „Město má na účtech cca 480 milionů korun. Z toho 200 milionů je ale úvěr od ČSOB. Peníze měly být využity na stavbu bazénu, jehož cena se vyšplhala na rámec 350 milionů korun v lokalitě pod Lesnickou školou při jarním projednávání. Jak je známo, cena se kvůli dodatečným pracím a pracím de minimis může vyšplhat v klidu o 100 milionů a více. Argumentem pak bude, že bazén dokončit musíme, přece ho nenecháme rozestavěný. Město se může zadlužit maximálně do výše 60 procent jeho průměrných příjmu za 4 poslední rozpočtové roky. V případě překročení této částky (u Písku cca 500 milionů korun) může Ministerstvo financí pozastavit převod podílu na daňových výnosech.“ (Písecké postřehy č. 51/2019)

Pokud je tedy částka 350 milionů korun příliš vysoká a je líčena pro město jako finančně nebezpečná, zřejmě mají někteří zastupitelé tajné eso v rukávu, kdy občanům předvedou jak postavit bazén levněji než za oněch 350 milionů a jistě dokáží zaručit, že v případě stavby bazénu v nové lokalitě, nedojde v žádném případě k dodatečným pracím a pracím de minimis. Pokud toto zaručit nedokáží, tak nevím, proč tímto způsobem straší občany v případě bazénu pod lesnickou školou.

Jsem toho názoru, že dalším odkládáním řešení bazénu dochází jen k neúměrnému zdražování celkové ceny. Starý bazén je nutno nákladně udržovat, rostou ceny stavebních prací, materiálu, musí být vypracovány nové studie, projekty atd. Dle nově představené studie zřejmě nelze použít projekt bazénu pod lesnickou školou v nové lokalitě. Jaká bude konečná cena za bazén v kasárnách? Nikdo neví. Pokud je ale cena 350 milionů příliš vysoká, nechť ti kdo toto tvrdí, zaručí, že nová lokalita bude skutečně levnější.

Ač s rozhodnutím většiny zastupitelů (nutno přiznat, že jasné většiny) nesouhlasím, je nutno hlasování plně respektovat. Dle přijatého usnesení zastupitelstva z dubna 2019 se začalo pracovat na zcela nové studii (již třetí umístění bazénu) v lokalitě kasáren, která byla představena nyní 22. ledna. Jedná se prvotní zpracování, které je určeno k připomínkám, úpravám a podnětům. Nelze totiž přijít na veřejné projednání bez jakéhokoliv nápadu či návrhu a ptát se: „Tak co občané, jak to vidíte?“ To bylo vyzkoušeno v létě minulého roku při urbanistické procházce po kasárnách, kdy občané měli zasílat podněty, avšak výsledkem této akce byly pouhé dvě reakce. Byla zpracována studie, dle mého názoru kvalitním způsobem, a občané mají více než měsíc na to, aby posílali nápady a připomínky. Mně se studie jako počáteční impuls k diskusi líbí, grafické zpracování je zdařilé a představitelné, ale z mého pohledu zůstává tato studie pouze malůvkou, pokud k této urbanistické studii není vypracována studie proveditelnosti.

Je nutno počítat minimálně s následujícími problémy. Výkupy nemovitostí. Pro přístup do lokality je nutno koupit nemovitosti u kruhového objezdu. Pokud se s majitelem město nedohodne na ceně, majitel nebude chtít prodat, je na vážný problém zaděláno. A co majitelé okolních nemovitostí? Budou souhlasit s navrhovaným projektem, tedy že za jejich okny vyroste nová čtvrť? Je známo, jak lze obstruovat řízení, např. rekonstrukce Velkého náměstí, parkovací dům u pošty, horní část Žižkovy ulice – možnosti zdržování jsou téměř nekonečné. To jsou uvedeny pouze možné problémy s výkupem nemovitostí a možnými stížnostmi sousedních vlastníků. Nutno je myslet na faktickou realizaci díla. Víme, co je pod zemí na místě bývalých kasáren? Někteří se obávají možné ekologické zátěže. Jak složité bude napojení na infrastrukturu? Jakým způsobem bude nová čtvrť financována? V lokalitě pod Lesnickou školou je vše vyřešeno, stačil pouze souhlas zastupitelů. Nyní se začíná na zelené louce.

Nedokážu si žádným způsobem představit, že by současná lokalita mohla být levnější variantou než lokalita pod lesnickou školou, ale mohu se nechat příjemně překvapit. Stejně tak si nedokážu představit stavbu plaveckého bazén v nové lokalitě dříve než za šest let (nejoptimističtější odhad), ale opět se mohu nechat překvapit. Je nutno brát v potaz náročnost celého projektu. I za situace, kdy by nově představený projekt měl být budován po etapách, jedná se o největší investiční projekt za dlouhá desetiletí. S ohledem na výše uvedené skutečnosti, veškeré možné problémy s tímto související, nelze počítat s realizací za dříve než šest až osm let. Za tu dobu se několikrát změní zastupitelstvo, a co když budou mít jeho noví členové jiný názor než členové současní? Bazén však město potřebuje. Oddalování přináší jen další náklady. Ceny vstupních nákladů neklesají, naopak. Vybráním nové lokality bylo spláchnuto více než patnáct milionů korun a další miliony bude stát čekání a přešlapování na místě.

Dovolím si svůj uvést svůj osobní názor na věc. Jelikož je připravena projektová dokumentace k bazénu na původním místě a jak se postupem času ukazuje, občané by toto řešení akceptovali, postavme jej tam. Poloha blízko řeky, možnost vnitřního i venkovního bazénu je ideálním řešením. Sportovní hala byla plánovaná a projektovaná pod lesnickou školou. Proč toto připravené nerealizovat? Žižkova kasárna jsou obřím projektem na mnoho let, a i kdybychom tento projekt chtěli uspíšit (což by nebylo vhodné), tak to z objektivních důvodů nelze. Toto je však jen můj názor, nelze ale provést. Referendum o bazénu na jiném místě než tom současném je závazné a lze zrušit jen novým referendem. Bazén se tedy musí přemístit. Vše je připraveno (vyjma souhlasu zastupitelů) v lokalitě pod lesnickou školou. Nebylo by vhodnější připravenou stavbu bazénu realizovat a obří projekt Pražská brána důsledně projednat s občany, připravit, rozdělit na etapy a bez časového tlaku jej dle finančních možností města realizovat? Při rozhodování o stovkách milionů veřejných prostředků je nutné být realistou, nikoliv idealistou.

Michal Čapek, zastupitel Písku za ANO