„Dalo se čekat, že se i u nás ukáže sršeň asijská. Když se objevila na hranicích s Německem, tak není překvapením, že je teď i v Plzni,“ řekl Petr Vančata, včelař ze Soběslavi. Na otázku, zda se dají vůbec nějak včelstva chránit před sršní asijskou, odpovídá: „Včely se dají ochránit docela jednoduše. Před česno se dá mřížka, která zamezí vstupu sršně do úlu. Sršeň je větší než včela.“ A dodává, že on zatím bude v klidu, možná nainstaluje ochrannou mřížku, ale jinak se bude řídit doporučením základní organizace Českého svazu včelařů.

K problematice výskytu sršně asijské u nás se vyjádřil i včelař Petr Hejhal, včelař z Budkova na Prachaticku. „Víceméně rok jsme čekali, že se v Česku sršeň asijská objeví, dalo se to čekat. Je další ze škůdců, kteří silně ohrožují naše včely.“ Petr Hejhal podotkl, že tento škůdce je biologický, živý, proto je ochrana proti němu komplikovaná a musí být kombinovaná. „Když je včelstvo silné a zdravé, se spoustou problémů si poradí samo. Jenže sršeň asijská si nejradši vyhlédne oslabené včelstvo a loví včely, které vyletují z úlu. Množství včel ulovených sršní asijskou je několikanásobně větší než naší sršní obecnou. Proti sršni obecné má sršeň asijská tendenci vlétnout do úlu a dospělé včely hromadně povraždit. Plody následně vynese jako potravu pro svoje mladé a včelstvo tak úplně zdecimuje. Jediná metoda obrany je mechanická. Musíme popřemýšlet nad takovým systémem, který umožní vletět do úlu pouze včelám, ale ne sršním.“

„Ve včelstvu je takzvaná mateří mřížka, která odděluje plodiště od medníku. Tato mřížka nedovolí, aby do medníku prošli matka nebo trubci. Podobně budeme muset postupovat při obraně před sršní asijskou. Takže musíme vytvořit ještě jednu mřížku, aby prošly pouze včely, trubci a královna, ale ne sršeň. Bude to v podstatě česnová zábrana, kterou sršně neprolezou. Osobně si taky budu muset vyrobit nějakou mřížku. Už jsem o tom uvažoval dřív. První nález sršně asijské v Česku mi potvrdil, že je nejvyšší čas.“
Na závěr Petr Hejhal upřesňuje: „Nemá smysl teď na podzim sršní hnízdo likvidovat, je totiž prázdné. Na podzim sršní matky opustí hnízdo, někam si zalezou a schovají se. Včelí dělnice uhynou. Na jaře založí královna – matka novou kolonii, a tehdy musíme zasáhnout.“

Co víme o sršni asijské

V květnovém vydání časopisu Včelařství je uvedeno více podrobností o tomto invazivním hmyzu z jihovýchodní Asie. Například to, že už v roce 2004 byl tento druh náhodně, se zásilkou zahradnického zboží, zavlečen do Francie. Od té doby se rychle rozšířil do dalších zemí. V současnosti se vyskytuje v Itálii, Španělsku, Portugalsku, Německu, Belgii, Nizozemsku, Velké Británii a Švýcarsku. Když jsou vhodné podmínky, postupuje rychlostí až sto kilometrů za rok. Na vrcholu sezony bývá v sršním hnízdě až dva tisíce jedinců, přičemž až pět set z nich jsou královny, které se potřebují dobře zásobit na zimu. Dost často se sršně asijské zacílí na chované včely medonosné. V obydlených oblastech tvoří až sedmdesát procent kořisti sršní. Útočí ve větších skupinách, přibližně o třiceti až padesáti jedincích. Často chytají včely přímo za letu. S kořistí zaletí k nejbližší větvi a odtrhnou jí hlavu, končetiny, křídla a zadeček. Kašovitou svalovinu z hrudi pak odnesou jako výživnou potravu do hnízda.

Zajímavostí také je, že hnízda si staví vysoko v korunách stromů ve výšce více než patnáct metrů a jsou mnohdy skryta pod vrstvami listí a větví. Vývoj dělnic trvá při optimálních podmínkách přibližně třicet dní. Královny a samci se líhnou koncem léta a páří se na podzim.

A co časopis Včelařství doporučuje na ochranu? Především chránit prostor před vstupy do úlů speciálními pastmi, soustavou elektricky nabitých drátů nebo síťovinou. Dále udržovat silná a zdravá včelstva a udržovat včelnici v čistotě. A když včelař zjistí, že se v okolí včelnice vyskytují sršně asijské, pochopitelně nahlásit její výskyt místnímu včelařskému spolku a Agentuře ochrany přírody a krajiny České republiky.

Názory dalších včelařů

Včelař Martin Novotný ze Skopytců Na Táborsku přidal svůj názor: „Četl jsem moc diskuzí, vím, že se začaly dělat tak zvané česnové mřížky. Problém ale je, že sršeň asijská nejčastěji loví včely v letu. Taky bude obtížná likvidace jejich hnízd, protože si tyto sršně staví hnízda vysoko v korunách stromů. Jsou to obrovská hnízda, o průměru až metr, je tam až několik tisíc jedinců. Bude dost riskantní lézt takto vysoko a hnízda ničit.“

Václav Řehoř, předseda Okresní organizace Českého svazu včelařů v Táboře, se k tématu také vyjádřil: „Výskyt sršně asijské v Česku rozhodně nepřekvapil, spíše se čekal už před lety. Už když se objevily ve Francii, Německu, Maďarsku i jinde. A jak se proti nim bránit? Ano, doporučují se česnové zábrany, doporučuje se likvidace hnízd. Na nějakou chvíli populaci sršní asijských zkrotíme, ale v dlouhodobějším horizontu se musíme smířit s tím, že tu zkrátka s námi budou. Takže naše včelstva budou slabší, méně početnější a pochopitelně bude i méně medu.“

Sršeň asijská, invazní druh hmyzu, který se specializuje na lov včel, byla ve čtvrtek 5. 10. nalezena v Plzni. Jedná se o první potvrzený výskyt v České republice. Klíčové nyní je, aby se nešířila dále.