Jaké bylo první domácí utkání v baráži?
Přijel další extraligový tým a věděli jsme, že to bude strašně těžký zápas, a že budeme muset zabrat ještě více než v Pardubicích. Ty nám totiž odhalily pár našich nepřesností, na kterých jsme museli zapracovat. Nakonec jsme rádi za dva body, protože v konečném součtu mohou znamenat hodně. Každý bodík se počítá. Dnešní zápas jsme si užili, odmakali jsme ho, nechali jsme na ledě fakt všechno a navíc ta vítězná tečka před famózními diváky! Ale uvidíme, co bude tohle utkání znamenat na konci baráže, teď zregenerujeme a jedeme dál.

Třikrát v průběhu zápasu jste ale vedli. Dá se říct, že jste měli k výhře v základní hrací době blíže?
Určitě měli, občas proti nám bylo i štěstíčko. Snad na všechny góly jsem si sáhl před brankovou čárou, fakt smůla, kterou člověk nevymyslí, ale takový je holt hokej. Nakonec máme dva body a jsme za ně rádi.

Smůlu ze základní hrací doby jste si ale vynahradil měrou vrchovatou v samostatných nájezdech…
Chtěl bych říct, že na gólmanské věci jsme tady s Honzou Strmeněm dva a snažíme se navzájem podporovat, obětujeme se jeden pro druhého, aby ten, kdo v bráně stojí, vždycky předvedl maximum. Tím dáváme svému týmu šanci na dobrý výsledek. Těžko se to popisuje, ale to, co pro mě udělal v posledních dvou zápasech, je až neuvěřitelné. Doufám, že mu jeho podporu budu moct někdy vrátit. Chtěl bych mu strašně poděkovat a smeknout před ním.

Děkovným gestem jste na svého gólmanského parťáka poukázal po obou zneškodněných nájezdech Růžičky. Prozradil vám na něj nějaké rady?
Samozřejmě, že jsme si něco řekli. Strmi chvíli v Chomutově hrál, tak ty kluky dobře zná. Ale nebudeme prozrazovat, co jsme si řekli.

Nejste trochu překvapený, jak oba úvodní zápasy v baráži vypadaly? Dá se říct, že na vás extraligové týmy paradoxně čekaly ve středním pásmu…
Je to pravda, ale každý tým má nějakou taktiku a připravuje se na soupeře, co by mohlo platit. O nás je známo, že hrajeme agresivnějším stylem, vysoko napadáme, tak si možná soupeři řekli, že se proti nám vyplatí čekat na chybu a chodit do protiútoků. My to tak prostě musíme brát a se soupeři se porvat, ať budou hrát jakkoliv, tady už není cesty zpět.

Nyní vás čekají dva zápasy proti Kladnu, které zatím nemá žádný bod a čeká i na první gól. Nemůže to být ideální možnost, jak odskočit jednomu z barážových soupeřů?
Takhle ani náhodou nepřemýšlíme, ani nesmíme! My se samozřejmě koukáme na soupeře, ale z hlediska taktiky, abychom na ně byli dobře připraveni a porazili je. Rozhodně po druhém kole neřešíme tabulku. Musíme jít krůček po krůčku, každý zápas rozhoduje a pak uvidíme, na co to bude stačit.