Jiří Řehounek vystudoval na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci učitelský obor s aprobací biologie – zeměpis – ochrana životního prostředí. Už od gymnaziálních let se věnoval ochraně přírody a entomologii v řadě organizací, jako Český svaz ochránců přírody, Děti Země, přírodovědecký klub Polabí a jiné.
Zároveň pracuje v českobudějovické neziskové organizaci Calla, kde se věnuje ochraně hmyzu, přírodě a ekoporadenství. Při vyhlášení vítězů soutěže O nejhezčí květinovou výzdobu čehokoliv tak znal odpovědi na položené otázky.

K čemu je dobrý méně sečený trávník?

Vyšší tráva například v parcích reguluje městské klima a chrání půdu před nadměrným vysoušením. Taky líp zachycuje vodu, když moc prší, a snižuje prašnost. Rozdíl teploty nízkého trávníku oproti vyšší trávě může být v horkých letních dnech kolem sedmi stupňů Celsia. V méně sečeném trávníku žije více živočišných druhů.

Jak trávník připravit na zimu?

Poslední posečenou trávu z trávníku odstraníme, mulčování škodí jak bylinám a travám, tak i hmyzu. Chceme-li hmyzu pomoci ještě víc, můžeme část trávníku nechat přes zimu neposečenou. Tím umožníme nerušené přečkání zimy přezimujícím jedincům. Tuto část trávníku pak sečeme po jarním oteplení.

Dají se přilákat na zahradu motýli?

Ano, dají. Říká se tomu motýlí zahradničení a je to poměrně módní záležitost. Stačí nasít a vysázet původní nektaronosné byliny a dřeviny. Mezi byliny patří jetel, čičorka, vikev, kopretina, chrpa, dobromysl, mateřídouška, šalvěj, máta, hvozdík, chrastavec či hlaváč. Dřeviny zastupuje hloh, jíva, ptačí zob, jeřáb, růže, dřín a lípa.

Co motýli pijí?

Hmyz taky potřebuje pít, ale ne všechna pítka jsou pro něj vhodná. Každé pítko by mělo mít vyvýšené části vynořené nad vodní hladinu, třeba větve nebo kameny, aby se hmyz k vodě dostal a neutopil se. K pití poslouží i větší miska pod květináčem, kterou vysypeme štěrkem. Ale nejpřirozenějším pítkem je obyčejná kaluž, stačí ji nechat být.

Co jsou květnaté pásy?

Jsou to vyseté pruhy původních dvouděložných bylin, tedy bez trav. Květnaté pásy na rozdíl od květinových záhonů poskytují hmyzu nejen pyl a nektar, ale i živiny, které může využít v různých vývojových fázích. Tyto pásy kvetou od května do září, hmyz tak má dost času na celý svůj životní vývoj od vajíčka po dospělce.

Proč nechat trávníky a záhony kvést?

Z prostého důvodu – abychom přežili my lidé. Když nic nepokvete, nebude hmyz. Když nebude hmyz, nebudou nižší živočichové. Když nebudou nižší živočichové, nebudeme ani my.