Nezaměstnanost na Prachaticku klesla na 1,4% na konci června a chybí tu zhruba patnáct set lidí na práci. A podobně vážná je situace i jinde. Písecko hlásí nezaměstnanosti 1,3% a Jindřichohradecko dokonce 1,1%. Českobudějovicko 1,8%, Strakonicko 2,1%, Táborsko 2,7% a Českokrumlovsko 3,0%. V celém Jihočeském kraji bylo k poslednímu červnu 18 481 volných míst, ale jen 9 163 lidí v evidenci Úřadu práce.

Dá se říci nebo odhadnout, kolik zaměstnanců by zaměstnavatelé na Prachaticku nyní potřebovali? Kolik jich jim chybí pro jejich plány?

Aktuálně je na Prachaticku něco málo přes 600 nezaměstnaných osob, přičemž jen hlášených volných pracovních míst ze strany zaměstnavatelů, které uvádí Úřad práce, je více než 2100. A to samozřejmě ne všichni zaměstnavatelé volná pracovní místa nahlašují. Nedostatek pracovníků, zvláště pak na Prachaticku je tedy enormní.

 Jak nedostatek pracovních sil řeší?

Nedostatek pracovních sil není problémem jen několika okresů v kraji. S podobnou situaci se potýká celý Jihočeský kraj a i další kraje v České republice, stejně tak i příhraniční region Německa a Rakouska. Ve výrobních firmách přichází ke slovu více automatizace a robotizace, která sice znamená pro firmy velké investice, ale na druhou stranu je to částečným řešením právě při nedostatku pracovníků. Řada firem se také snaží zaměstnat pracovníky ze zahraničí, zvláště pak z Ukrajiny. Jinde dostávají šanci i uchazeči, kteří mají zdravotní či jiná omezení a firmy tak začínají nabízet například některé tipy flexibilních forem zaměstnávání, jako jsou zkrácené úvazky či práce z domova. Více se také prohlubuje spolupráce firem a škol na vzdělávání žáků v oblasti praktické výuky. Firmy více nabízejí praxe, ale i stipendia pro žáky a studenty a často tak získají hned po ukončení studia nového kvalitního zaměstnance. Dochází bohužel ale i k odmítání zakázek.

Roste kvůli nízké nezaměstnanosti tlak na zvyšování mezd?

Mzdy určitě rostou rychleji než dříve. V roce 2016 byla v Jihočeském kraji dle údajů Českého statistického úřadu průměrná hrubá měsíční mzda v 1. čtvrtletí 24 192 Kč, o rok později pak 24 805 Kč a letos vyskočila o více jak 2 tisíce korun na 26 941 Kč. Tlak na růst mezd určitě způsobuje nedostatek zaměstnanců na trhu práce a na druhé straně to také umožňuje rostoucí ekonomika. Nutno podotknout, že nízká nezaměstnanost a její vliv na zvýšení mezd je jen jedním z aspektů rostoucího trendu ve sledovaném období. Vliv na rostoucí mzdy má i inflace a s ní spojené zvyšování cen. Do hry mohou vstupovat i další faktory.

Snaží se někteří podnikatelé třeba vyrovnat mzdy s Německem, kam řada lidí z Prachaticka za prací dojíždí a kde mají taky nedostatek pracovních sil? Rozjel se konkurenční boj o zaměstnance?

Samozřejmě, že zvyšování mezd v České republice obecně bude přispívat k nižšímu odlivu pracovníků za prací do zahraničí. Nicméně rozdíl ve mzdách je v současné době tak enormní, že současné nárůsty mezd zřejmě nemohou obstát s konkurencí v zahraničí. Aktuálně tedy se snaží firmy přijít i s dalšími zaměstnaneckými benefity, jako je příspěvek na dopravu, ubytování či příspěvky na volnočasové aktivity.

Jak to na zaměstnavatele dopadá po ekonomické stránce? Hrozí zpomalení růstu nebo omezování výroby?

Zatím nemáme odezvu, že by situace měla výrazný negativní vliv na omezování výroby. Spíše aktuální situace neumožňuje rozšiřování výroby a zvyšování objemu zakázek, tak jak by v opačném případě – dostatku pracovníků – mohla výroba a zakázky růst. Máme však i takové signály, že některé zahraniční firmy zvažují setrvání svých výrobních podniků v České republice.