Na jihu Čech je kvalitní životní prostředí, vzdělávání i možnosti volnočasových aktivit

Lidé v Jihočeském kraji ocení dobré podmínky v oblasti péče o děti a vzdělávání. Konkrétně se jedná o podprůměrný počet dětí na jednu třídu základní školy, nadprůměrný počet gymnázií na 100 tisíc obyvatel i nadprůměrný počet vysokých škol na 1 milion obyvatel.

Pozitivem života v kraji je také zachovalé životní prostředí, o čemž svědčí vysoce nadprůměrný podíl zeleně na zastavěné ploše, vysoce podprůměrná produkce odpadu v přepočtu na obyvatele, množství recyklovaného odpadu na obyvatele je naopak jedno z nejvyšších. Hustota obyvatelstva je zde nejnižší v celé České republice.

Nadprůměrně dobré podmínky jsou v regionu rovněž v oblasti volnočasových aktivit a turismu. Stojí za tím například vůbec nejvyšší počet členů klubů České unie sportu, nadprůměrný počet kulturních akcí v přepočtu na 100 tisíc obyvatel i vysoce nadprůměrný počet knihoven v přepočtu na 100 tisíc obyvatel.

Zapracovat by to naopak chtělo v oblasti zdravotnictví a sociální péče. Počet zařízení sociálních služeb v přepočtu na 100 tisíc obyvatel je celorepublikově vysoce podprůměrný, podprůměrný je také počet lékařů na 1000 obyvatel i počet lékáren na 100 tisíc obyvatel. Větší pozornost by zasluhoval i pracovní trh, rozdíly mezi platy mužů a žen na obdobných pozicích jsou při srovnání s dalšími kraji vysoce nadprůměrné, pouze průměrných hodnot dosahuje také výše mzdy a nezaměstnanost mužů i žen.

„Dělá nám to radost, považuji výzkum za relevantní, obsahuje hodně dat, srovnává velké množství informací, nejen pocity lidí, i když obsahuje i průzkum spokojenosti. Já tvrdím, že žijeme v nejkrásnějším kraji České republiky, jako Jihočeši se o něj snažíme starat, vidím to na městech i malých vesnicích. Lidé jsou zvyklí předávat si kraj z generace na generaci a toto je ocenění lidí, kteří v kraji žijí. Já dlouhodobě říkám, že chci, abychom byli krajem, ve kterém vidí mladí lidé svoji budoucnost,“ říká hejtman Jihočeského kraje Martin Kuba.

Ve stříbrném Královéhradeckém kraji je bezpečno

V Královéhradeckém kraji je to dobré, zejména pokud jde o bezpečnost a zdravotnictví. U prvně jmenovaného za tím stojí zejména vysoce podprůměrný počet trestných činů na 100 tisíc obyvatel, zároveň jejich vysoce nadprůměrná objasněnost. Vysoce podprůměrný je rovněž počet požárů na 1000 obyvatel.

Pokud jde o zdravotnictví, může se Královéhradecký kraj pochlubit jednou z nejvyšších nadějí na dožití u mužů, nadprůměrným počtem lůžek v nemocnicích v přepočtu na 1000 obyvatel a nadprůměrným počtem lékařů, zubařů i farmaceutů v přepočtu na 1000 obyvatel.

Dalšími kladnými stránkami života v regionu jsou například vysoce nadprůměrný počet sportovních i kulturních aktivit nebo nadprůměrná kapacita základních uměleckých škol.

Slabých výsledků dosahuje Královéhradecký kraj v oblasti rozvoje infrastruktury, ať už se jedná o podprůměrný podíl lidí napojených na kanalizaci, rodin využívajících internet nebo podprůměrné množství nově stavěných bytů v přepočtu na 100 tisíc obyvatel.

Za zlepšení by stálo také snížení nadprůměrné produkce komunálního odpadu v přepočtu na obyvatele, zvýšení podílu odpadních vod vypouštěných do kanalizace, zvýšení podílu studentů vysokých škol v přepočtu na 1000 obyvatel nebo zvýšení počtu středisek volného času pro děti do 15 let.

Stupně vítězů doplnil Zlínský kraj

Zlínský kraj se může pyšnit jednou z nejvyšších objasněností trestných činů v celé České republice, počet požárů na 1000 obyvatel je tu dokonce vůbec nejnižší. Podíl tuzemských hostů v ubytovacích zařízeních je vysoce nadprůměrný, délka pobytu je rovněž nadprůměrná.

Kapacity základních i základních uměleckých škol jsou tu nejvyšší. Nadprůměrná je v regionu naděje na dožití u žen, stejně jako počet lůžek v zařízeních sociálních služeb. Podíl přírodních chráněných oblastí na celkové ploše kraje je vysoce nadprůměrný.

Emise znečišťujících látek v ovzduší jsou při porovnání s ostatními kraji vysoce podprůměrné. Pouze průměrných hodnot dosahuje Zlínský kraj, pokud jde o poměr cen bytů ku mzdám, tedy nákladech na bydlení, dále v měsíční výši starobního důchodu, úspěšnosti studentů středních škol u státních maturit z českého jazyka, volební účasti při posledních volbách do Evropského parlamentu nebo podílu nezaměstnaných mužů.

Vysoce podprůměrné hodnoty zaznamenává kraj v počtu policistů na 100 tisíc obyvatel, počtu veřejných dobíjecích stanic na 100 km silnic nebo počtu dětí na jednu třídu mateřských škol.

V doprovodné panelové diskusi, která se zaměřila na problematiku školství, uvedl Petr Březina, ředitel Centra výzkumu Řež ze Skupiny ÚJV, potřebu uvažování v delším časovém horizontu při volbě oboru studia. „Pokud se aktuálně bavíme například o spouštění nových jaderných bloků v roce 2037, je nutné uvažovat o dvou letech s proškolením ve firmě, pěti letech vysokoškolského studia, čtyřech letech střední školy, z čehož vychází, že ten, kdo na podzim letošního roku půjde do deváté třídy základní školy, už by měl spolu s rodiči mít jasno o směřování do technických oborů.“

Srovnávací výzkum Místo pro život mapuje kvalitu života obyvatel v jednotlivých krajích České republiky. Nabízí veřejnosti možnost dlouhodobě sledovat stav jejich regionu a jeho vývoj. Výsledky srovnávacího výzkumu motivují a inspirují státní správu i samosprávu, nevládní organizace, podnikatele i občany, a vedou tak ke zlepšování podmínek ovlivňujících kvalitu života. Mnohdy důležitější než hmotné statky jsou pro řadu lidí fungující občanská společnost, vzájemný mezigenerační respekt a tolerance rozdílných názorů. Organizátoři projektu Místo pro život se snaží také na tyto hodnoty poukázat a upozornit na jejich důležitost.

David Pavlát