Jižní Čechy TEĎ - nejrychlejší zprávy z regionů
 
 
 

Kdy a kam

  • Nadační koncert

    pondělí 20.5 19:30 - Volyně, Pošumavská tržnice

    Hrají učitelé ZUŠ.

  • Návrat do hotelu Blackout

    pondělí 20.5 19:30 - Městské divadlo Český Krumlov

    Divadelní představení.

Zobrazit všechny události
 

Největší problém školství? Pohled na učitele, myslí si jihočeská poslankyně Vlasta Bohdalová

Šestnáct let působila jako učitelka českého jazyka, dnes je poslankyní za ČSSD a místopředsedkyní Výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu Poslanecké sněmovny. Od roku 2004 také zasedá v Zastupitelstvu Jihočeského kraje. Jaká témata v českém školství vnímá jako nejdůležitější? Jak se školy podle ní připraví na inkluzi? Či jaká je situace středních škol v Jihočeském kraji? Nejen o tom byla řeč při rozhovoru s Vlastou Bohdalovou.

 

Co považujete aktuálně za největší problém českého školství?

Já za ta léta vidím zásadní problém, že za 26 let se podařilo úplně rozbourat vztah mezi rodinou a školou. Učitel se stává v současné době sociálně slabým člověkem, do škol chodí děti rodičů, kteří jsou hodně bohatí a ti si myslí, že s penězi zvládnou úplně všechno a nevědí, že jakákoliv cesta k úspěchu vede přes vzdělání. Když je dnes kantor na průměrné mzdě nebo lehce podprůměrné a vydrží mu to celý profesní život, tak to je obrovský problém. Proč nechtějí muži do škol? Oni vědí, že když nastoupí do práce, tak dostanou dvacet tisíc korun hrubého a až půjdou do důchodu, tak dostanou dvacet čtyři tisíc korun hrubého. To není dobrá perspektiva pro mladého člověka. Já tvrdím, že největší problém českého školství je pohled většinové společnosti na školu a na učitele, kteří nemají potřebnou prestiž.

Jak by se tedy podle vás dala prestiž učitelského povolání zvednout? Od listopadu by se sice měly zvednout platy učitelům o tři procenta, to ale není možná tak výrazná změna.

Samozřejmě to je jakýsi posun, ale podstatné je, že v návrhu rozpočtu pro rok 2016 paní ministryně školství vybojovala peníze do posílení nadtarifních složek. Kantor může dostat tarif a k tomu nenárokovou složku platu, osobní ohodnocení. Na to ovšem ředitelé v rozpočtu neměli a jsou na tom dneska tak, že mohou kantorovi zaplatit tarif a už mu nemohou dát osobní ohodnocení, které může být třeba až ve výši padesáti procent platu. A když si vezmete, že máte tarif dvacet tisíc a budete odvádět práci, tak pak můžete mít najednou třicet tisíc korun. Tady tedy vidím tu cestu ke zlepšení.

Také si myslíme, že by se mělo změnit vzdělávání budoucích učitelů. My jsme dnes v situaci, že někdo vystuduje pedagogickou fakultu a jeví se jako talentovaný učitel. Nastoupí do školy, je to třeba matematik a vyhlédne si ho IT firma a on raději půjde do té firmy, protože po dvou letech ve škole ví, že by rodinu se svým platem neuživil. Pak jsou také učitelé, kteří šli na pedagogickou fakultu a nemají přirozený talent a kompetenci učit a ti třeba v té škole setrvávají. Je to hudba budoucnosti, ale každý adept by měl na začátku učitelského studia prokázat svůj talent a kompetence ke vzdělávání a výchově ostatních, jako se tak děje třeba ve Finsku. Ve Finsku se hlásí 6 500 uchazečů na pedagogickou fakultu, ale je jich přijato jen 750. Musí projít sítem a splnit talentové a odborné zkoušky.

Velkou výzvou ve školství je inkluze, která by měla být uváděna do praxe v příštím roce. Co říkáte na odpůrce inkluzivního vzdělávání založeného na zařazení všech dětí do běžných základních škol?

Když se naposledy projednávala novela školského zákona, kde byla obsažena inkluze, tak najednou máte plný e-mail nenávistných názorů od určitých skupin.  Jsou to minoritní skupiny a ty udělají takový „humbuk“, že se vám najednou zdá, že děláte něco špatně. Jenže oni zastupují jen nějaká čtyři procenta lidí, my se přeci bavíme o školských změnách, které jsou pro většinovou společnost. Je na čase přestat říkat, že naše školství budeme měnit podle minoritních skupin. Samozřejmě nesmíme nikoho diskriminovat, ale nemůžeme většinový názor podřizovat menšinovému názoru.

Já jsem teď zaznamenala o inkluzi v nedávné době velmi špatné mediální výstupy. V jednom článku v nadpisu stálo, že zaniknou zvláštní školy. Nejprve bych zmínila, že název „zvláštní škola“ zanikl již v roce 1996 a dnes máme speciální a praktické školy. V médiích také bylo řečeno, že všechny děti, které chodí dnes do speciálních škol, se od září 2016 přesunou do běžných základních škol, což je naprostý nesmysl.

My jsme do zákona zařadili řadu podpůrných opatření. Speciální pedagog a psycholog určí, které podpůrné opatření se na dítě použije a ta škola s tím musí pracovat. Vůbec to není tak, že okamžitě zrušíme speciální školy a všechny děti najednou půjdou do běžných škol. Česká společnost na to není připravena. Postupně a pomalu budeme zařazovat děti, které jsou hraniční, do běžného proudu vzdělávání. My ale nesmíme ty speciální, ani praktické školy zrušit. V populaci je veliké procento dětí, které mají nárok na speciální školy nebo na podpůrné prostředky, a nejsou schopní fungovat v běžné základní škole. Dám vám příklad. Jezdívám po školách a nedávno jsem byla na jedné základní škole v Prachaticích. Tam mají chlapce, který je hraniční a maminka by si moc přála, aby odešel do speciální školy.  Když by zůstal v té třídě na základní škole dál, tak se ten chlapec bude cítit nešťastný a neúspěšný. Maminka by tedy chtěla, aby zažil pocit, že úspěšný je. To je pro psychiku člověka strašně důležité. Musíme pečlivě naslouchat psychologům a rodičům, protože oni s těmi dětmi žijí.

Jak tedy ta postupná příprava na inkluzi v Česku bude probíhat?

Prováděcí vyhlášku k zákonu zatím ještě nemáme dopsanou, ale já si myslím, že děti budou moci dojít do deváté třídy, tedy zůstanou tam, kde teď jsou. Děti, které budou mít dokončenou první třídu, by se ale postupně přeřazovali. Školy na to ještě nejsou připraveny. I když se paní ministryni podařilo do rozpočtu dostat 1,5 miliardy korun na inkluzi, tak si vezměte, že ve škole musíte mít pro začleňované děti místo, musíte mít menší počet dětí ve třídě. To znamená, že byste měli mít víc tříd, víc kantorů, takže potřebujete víc peněz, dále potřebujete také pedagogické asistenty. V současnosti byl přidělován třeba jen na půl roku z úřadu práce nebo z kraje, to by se ale změnilo.

Přivést inkluzi do praxe není snadné řešení. Protože my si hrajeme s duší dítěte, se situací v celé rodině a s finančními prostředky, které na to potřebujeme. Ministerstvo školství proto pracuje na prováděcí vyhlášce, která by měla být do konce roku hotová. Školy budou mít podle prováděcí vyhlášky devět měsíců na to, aby se na tyto věci připravily.

Jak se k inkluzi staví ředitelé škol v jižních Čechách, mluvila jste s některými z nich?

Musím říci, že v jižních Čechách je již spousty škol, které začleněné děti ze speciálních a praktických škol mají. Téměř všechny školy mají bezbariérový přístup, na Máji například základní škola vyučuje děti s těžkými zrakovými vadami. Buď jsou ve speciální třídě, nebo je učitelé začleňují do ostatních tříd.

Četla jsem váš dopis ředitelům škol, kde zmiňujete, jaké úkoly ve školství bude nutné v nejbližší době splnit. Píšete, že ministerstvo školství bude pracovat na reformě financování regionálního školství. Mohla byste přiblížit, o co v té reformě půjde?

Financování regionálního školství funguje tak, že školy dostávají peníze přesně podle počtu dětí, který mají. Na základních školách to funguje dobře, ale střední školy s tím docela manipulují, protože se snaží za každou cenu dítě do školy dostat a udržet, trpí tím kvalita vzdělání. Na základní škole mají osmáci například vyučovací povinnost třicet hodin týdně a těch třicet hodin týdně ve třídě je nutné vyučovat. A nezáleží na tom, jestli v té třídě je třicet nebo dvacet dětí. Učitel zkrátka musí vyučovat nastavené hodiny. Filozofie reformy spočívá v tom, že se nebude financovat striktně školství na počet dětí, ale na výkon, který se v té škole odvede, aby to bylo spravedlivější. V druhé fázi se bude dělat reforma podobná pro střední školy a tam se bude vyhodnocovat, jak finančně náročné jsou středoškolské obory.

Kdy by mohla reforma financování regionálního školství vejít v platnost?

Ministerstvo školství nyní dokončuje finální verzi a reforma půjde do připomínkového řízení. Paní ministryně říkala, že by chtěla, aby se rozpočet na rok 2018 dělal podle této nové reformy.

Jak to vůbec teď vypadá s naplněností středních škol v Jihočeském kraji?

Na středních školách je momentálně v kraji třicet procent volných míst, máme asi sedmdesátiprocentní naplněnost. Nějaká optimalizace se tady udělala, pak ale přišly tlaky z měst, na které se váže problém zaměstnanosti a tak dále. Mezitím se stalo, že nastala populační exploze, vezměte si, jaký byl nedávno problém v mateřských školách. Ten se teď přesouvá do základních škol a děti půjdou brzy na střední školy. Ono se to přirozenou cestou upraví samo. Já si myslím, že teď nejsme vůbec v situaci, kdy bychom museli zavírat nějaké střední školy.

Ještě bych se chtěla zmínit o českém učňovském vzdělávání. Když jej srovnáme se systémem v Rakousku, je tu poměrně velký rozdíl například v praxi. Školní výuka na učňovských oborech je u našich sousedů omezena jen na 10 týdnů vyučování za rok, zbytek se skládá čistě z praxe. Proč u nás studenti neprojdou praxí také v takové míře?

Musím říct, že speciálně Jihočeský kraj je v tomto již hodně daleko. Existuje tady mnoho firem, které se školami uzavírají smlouvy a vlastně školy jim za určitých podmínek vychovávají studenty. Například budějovická střední automobilní škola spolupracuje s Boschem, se Škodovkou a s dalšími firmami a děti dostávají stipendia. Některé firmy to dělají tak, že platí dětem dopravu do školy nebo internát. Ale za to se musí upsat, že potom budou v té firmě pracovat.

Myslíte tedy, že na učňovských oborech mají studenti dostatek praxe?

Já si myslím, že mají. Záleží na té škole, jak si to zařídí. Pořád existuje na běžném tříletém učilišti systém, který je založený na tom, že dítě je týden ve škole a týden na praxi a to si myslím, že je v naprostém pořádku.  Chceme naprosto zručného řemeslníka a zároveň člověka, který umí alespoň německy pozdravit a má za sebou v nějaké míře všeobecné vzdělání. Český systém je podle mě v pořádku. Jde o to, abychom měli dost míst, kde děti tu praxi budou vykonávat. Proto jsou důležité smlouvy mezi školami a firmami.

My máme problém v jiné věci. Podle Gaussovy křivky je jen určité procento lidí, kteří jsou schopni odmaturovat a jít na vysokou školu. Když si vezmete dnes procento lidí, kteří mají maturitu, tak zjistíte, že my jsme začali adorovat všechny obory s maturitou a přestali jsme si vážit lidí, kteří mají výuční list a jsou odborníci: skvělí truhláři, švadleny, kadeřnice a tak dále. Byla období, kdy se na tyto lidi dívala společnost skrz prsty. Musíme si vážit odborníka, ať je to vědec, skvělý lékař nebo zedník.

Horkým tématem ve školství jsou také moderní informační technologie. V poslední době se hodně diskutuje o používání tabletů ve třídách. Co na tento trend říkáte?

Vybavenost našich škol, co se týká informačních technologií, je na vysoké úrovni. Ale bohužel se často ve školách chlubíme tím, že tam máme interaktivní tabule, ale není tam nikdo, kdo by s nimi uměl pracovat. Velmi podporuji snahy Edulabu, neziskové organizace, která se systematicky zabývá problémem, že ve škole je sice takříkajíc „železo“, ale učitel často neví, čím ho naplnit. Edulab tedy vymyslel takzvaný Ekabinet. Když tam získá škola přístup, tak tam jsou shromážděny náplně do jednotlivých předmětů. Po republice je založeno asi čtrnáct učeben právě s tímto programem Škola dotykem, kde děti tablety využívají.

Pokud vím, tak tento projekt funguje v jižních Čechách na budějovické Základní škole Pohůrecká.

Ano, funguje tam akční tým lidí, kterému já moc fandím, nehledě na to, že jsem na této škole dřív učila. Tablety tu děti při vyučování využívají a hlavně to mají jenom jako doplněk k tištěným učebnicím. Rozhodně tu nejde o to, že učitel ve třídě rozdá tablety a tím zruší učebnice.

Myslíte, že děti pak učení bude víc bavit? Jaký to má reálný přínos?

Byla jsem se podívat ve třídě, kde program Škola dotykem funguje, a děti z toho byly nadšené. Děti s tablety nepracují celou hodinu, oni je používají jenom v případě některých cvičení. Pro učitele je to nesmírná práce, kantor se musí dobře připravit a v tomto směru se vzdělávat. Nedávno jsme na Pohůrecké byly s paní ministryní, tam jsme viděly, jak žáci natočili třeba video o svém městě. Bylo to krásné, podle mě taková práce rozvíjí duši člověka. Čili já jsem pro informační technologie ve škole, protože to může ty děti posunout dál. Musí se ale koordinovat, aby se jen  nedívaly do počítačů a do tabletů, ale aby uměly pracovat s knihou a aby uměly psát i normálním způsobem.

Ještě bych se chtěla dostat k předškolnímu vzdělávání. Brzy se bude projednávat návrh v novele školského zákona na prodloužení povinné školní docházky na deset let, tedy že jeden rok v mateřské škole by mohl být pro děti povinný. Co si od toho slibujete?

Chtěli bychom, aby se děti v pěti letech postavily na startovací čáru a ten start měly stejný. Jsme jedna z posledních zemí Evropy, která povinný jeden rok v mateřské škole nemá.  Devadesát tři procent dětí absolvuje mateřskou školu. Už když jsem byla první volební období ve sněmovně, tak jsme uhájili, že za poslední rok mateřské školy nebudou děti platit školné, jenom stravné. Chtěli jsme se tak připravit na poslední ročník mateřské školy jako na povinný.

Diskuse k článku - 4 příspěvky
 

Další zprávy z regionu

 
 

Diskuse ke článku

Zbývá znaků: 1200
 
  • Tonda 

    Reagovat

     

    Problém našeho školství- chybí podpora v mnoha případech ze strany rodičů. Škola se vždy snaží komunikovat, hledat a navrhovat řešení- má to přece stanovené zákonem!!!! Rodiče to také mají stanovené zákonem, ale ve většině je prohrávající právě škola. "Prostě, když náš hodný a slušný potomek je školou pomlouván, kritizován- tak ho dáme na jinou školu". Současný stav, podle mého názoru, na SŠ se již moc neučí, učitelé ztrácí elán umravňováním "těch hodných" a tím se má zabývat snad jejich rodiče (zákonní zástupcové). To co vidí a jak se chovají doma se promítá do jeho působení ve škole!!!!! Po skoro 20 letech ve škole s tímto chováním nemám problém a pravidla jsou nastaveny......., ale co ty mladé učitelky po škole...... to je někdy opravdu pro ně těžké!!!! A co na to společnost......"už jsem zase tu úču viděla ve 13. hodin nakupovat a to má ještě 2 měsíce prázdniny".....za chvíli prohodí "já toho svýho klacka nemohu zvládnout.....a ta učitelka to musí zvládnout se 30 "ukázněnými".
    Hold pravdu je třeba hledat někde uprostřed a vzájemně se respektovat a nesnižovat vážnost toho druhého!!!!

    Vloženo 28.10.2015 19:18:16

  • EVA HOROVÁ 

    Reagovat

     

    Souhlasím s paní Lenkou, na každého se nahlíží podle výsledků jeho práce. Co by si paní Bohdalová představovala? Že veřejnosti ze sněmovny nařídí, aby si vážila učitelů? Tu autoritu a respekt si musejí vydobýt sami svou kvalitní prací a jejich ředitelé odvahou řešit důsledně šikanu, drzost dětí a to i těch, které mají prominentní rodiče. Pak získají zpět ztracenou autoritu.

    Vloženo 23.10.2015 21:53:12

  • Lenka Malá 

    Reagovat

     

    Paní poslankyně, vůbec nechápu, jak Vás může uspokojovat, že už brzy dorazí na střední školy silnější populační ročníky a "ono se to srovná." Víte, co se vyházelo milionů, když jste včas neřešili redukci středních škol celé roky, kdy nebyli žáci? Mělo by to být trestné. Byla na kraji vaše radní pro školství Krejsová z ČSSD, která neudělala za celé čtyři roky nic. A ten nářek nad nízkými platy učitelů taky nechápu. Když dnes děti neumí gramatiku, počítat taky ne, státní maturity dopadají pod psa, za co by učitelé ty platy chtěli? Udělejte celorepublikové srovnávací testy znalostí žáků ve školách a odměňujte učitele, kteří něco děti naučí. Ty ostatní vyházejte, k tomu ale zrovna vaše strana asi nikdy nenajde odvahu. Kdo se má ve firmách otravovat s těmi produkty, které nám školství do praxe posílá? Vždyť je to trestuhodné, co jste dokázali za 25 svobodných let udělat se vzdělaností tohohle národa.

    Vloženo 21.10.2015 22:21:19

  • Milena 

    Reagovat

     

    Jenom ucitele ale co kucharky kdeje prace tezka a neocenena .

    Vloženo 19.10.2015 16:19:12

 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace