Asi už tak úplně neplatí, že Jednota zásobuje venkov, když jste v Táboře loni převzali od Aholdu dva supermarkety na Pražském sídlišti a na sídlišti Nad Lužnicí, je to tak?

Družstevní obchod vždycky býval výsadou venkova, ale my ho v žádném případě neopouštíme – právě v pátek 16. prosince jsme otevřeli prodejnu v Oldřichově na Mladovožicku, která byla rok zavřená. Podařilo se nám to ve spolupráci s obcí, která pomůže s vytápěním prodejny. Bylo by dobré, kdyby i jinde s námi obce spolupracovaly na tom, aby prodejny nezanikly. Jinak ale provozujeme prodejny i v Táboře. Měli jsme obchody v Leskovické na Náchodském sídlišti, na sídlišti Nad Lužnicí i jinde i před převzetím zmíněných dvou supermarketů.

V souvislosti se zavedením EET někde obce přispívají hostinským na vzniklé náklady, aby hostinec lidem nezavřeli. Nemrzí vás, když hostince mají obce na zřeteli, ale s podporou prodejen měli leckde problém?

My jsme samozřejmě rádi za každou spolupráci a na řadě míst také dobře s obcemi spolupracujeme. Prodejny se snažíme na venkově udržet a nejen dobře zásobovat, ale také vylepšovat. Vypadá to, že i tam, kde takové spolupráci nebyli nakloněni, nakonec dospívají k tomu, že bez podpory obcí by nebylo na venkově časem vůbec nic. Prodej potravin na venkově je na pomezí sociální služby pro obyvatele.

Jednoty kdysi provozovaly i restaurace a od toho pak upouštěly. Táborské Jednotě patřil podíl na restauraci v Ratibořských Horách, která je už dlouho zavřená a probíhal tam majetkový spor. Už se ho podařilo vyřešit?

Loni spolumajitel získal podíl restaurace, my jsme ho od něj odkoupili, takže nám teď patří restaurace celá. Provozovat ji ale nebudeme, nabízíme ji na prodej. Oslovili jsme i obec, které patří sousední sál. Jenže obec si tam během těch vleklých sporů zřídila vlastní výčep pro akce pořádané v sále, takže zatím o restauraci zájem nemá.

Čím si vysvětlujete, že i na vesnicích, kde obchody zanikly, je dnes znovu otevírají vietnamští obchodníci?

Tak na úplně malinkých vsích vietnamští obchodníci nejsou, spíš na těch větších. Je to pro ně rentabilní tím, že sami v obchodě pracují a mnohdy tam i bydlí. Zásobování mají také organizované systematicky a určitě jim nelze upřít, že jsou pracovití.

Vraťme se k Táboru. Už před lety váš předchůdce ve funkci ředitele Jednoty František Přívozník upozorňoval, že je zdejší obchodní síť naddimenzovaná a je nesmysl stavět v Táboře další potravinové markety. Myslíte si taky, že je tu obchodů příliš?

To je prostě fakt. Tábor je v rámci republiky na čele v pokrytí obchodní sítí. V potravinářském sektoru je, tuším, na druhém místě.

Byl byste pro nějakou regulaci, aby si markety nekonkurovaly až k sebezničení? Koneckonců jsme svědky toho, že táborské Tesco s velkou slávou zřídilo celonoční prodej, pak ho omezilo, nakonec přestalo přispívat i na autobusovou linku k prodejně. Město Tábor dokonce stavělo vlastní supermarket a nakonec mělo problém, co s ním…

Nějaká regulace měla určitě nastat hned v 90. letech, ale naši zákonodárci to ignorovali. Například v severských zemích, v Itálii nebo v Maďarsku preferují domácí družstevní obchod a zvýhodňují i maloobchod. Tady se nechal všemu volný průběh, takže už některé řetězce zase odešly, protože v tak živelné konkurenci neprosperovaly. Ve světě platí, že se regulují prodejní plochy, které přesahují určité výměry a když chce někdo postavit další velký market tam, kde je obchodní síť dostatečně pokrytá, podléhá to vyššímu zdanění. Určitá regulace ale i u nás nakonec nastala, protože když loni firma Ahold přebírala Interspar, musela uvolnit dva jiné supermarkety v Táboře. My jsme o ně soutěžili a uspěli jsme. Od loňského října jsme převzali bývalé Alberty na Pražském sídlišti a ve Světlogorské ulici.

Byl to dobrý krok?

Určitě. Díky těmto dvěma prodejnám jsme zvýšili maloobchodní obrat o 15 procent a má to pro nás i další efekty, kdy tyto prodejny zásobujeme chlazeným a mraženým zbožím z našeho velkoskladu v Soběslavi a lahůdkami z naší výrobny ve Slapech.

Stihli jste kromě rozšíření sítě v Táboře vylepšovat i mimotáborské prodejny?

V žádném případě na ostatní prodejny nezapomínáme. Vždyť našich 12 prodejen Tip a 15 prodejen Tuty tvoří přes 80 procent maloobchodního obratu. Letos proběhla kompletní rekonstrukce Renty v Sezimově Ústí včetně zateplení budovy, dále Renty na náměstí v Soběslavi a investovali jsme také do prodejen v Opařanech, Jistebnici, Chotovinách, v Astře v Sezimově Ústí, ve Veselí nad Lužnicí, v Košicích, Borotíně, Měšicích nebo v Leskovické ulici v Táboře. Ve spolupráci s plzeňským Prazdrojem a firmou Mattoni v prodejnách vznikala nápojová centra, na dalších prodejnách jsme vylepšovali výzdobu a instalovali nové polepy. Pro zákazníky také stále pořádáme různé akce a soutěže a kromě pravidelných letáků jsme zavedli další, který distribuujeme pod názvem Něco navíc. Máme také dva druhy věrnostního programu.

Jak odměňujete věrné zákazníky?

Máme dva věrnostní programy, jednak pro členy družstva a pak pro zákazníky. Ti mohou získat věrnostní kartu, na kterou za nákupy sbírají body a získávají různé dárky. Kromě soutěží pro zákazníky také stále udržujeme tradici turné sezimovoústeckého loutkového divadélka, které přivážíme koncem roku dětem našich zákazníků na venkově.

Stále platí, že Jednota se zaměřuje na tradiční zboží českých výrobců?

Nejen to. Snažíme se spolupracovat s regionálními producenty a přinášet i jejich nové výrobky. Zrovna teď jsme navázali spolupráci s výrobcem paštik z Hluboké nad Vltavou firmou Mauz, do Astry nám začal dodávat farmář Roman Liška ze Smyslova. Kdo tu farmu zná, tak ví, že má vlastní chovy a moc dobré výrobky.

Jak nahlížíte na povinné uzavření obchodů o svátcích?

Samozřejmě se nás to také týká. Na Štědrý den jsme mívali otevřeno do 15 hodin, teď jen do 12 hodin a v zákonem stanovené dny musíme zavírat. Já osobně se přikláním k tomu, aby o svátcích a nedělích bylo zavřeno a lidé trávili čas i jinak než v nákupních centrech. Trend u nás je ale očividně jiný. Zajímavé bylo sledovat i to, jak zákazníci zareagovali na první svátek, kdy byly prodejny zavřené. Den předem vzali obchody doslova útokem.

V březnu vás čeká zapojení do elektronické evidence tržeb, máte z toho obavy?

Ne. My máme centrální pokladní systém už od roku 2012. Umožňuje lepší řízení zásob, o nichž máme přehled online, je to pro nás nástroj cenové politiky, víme o prodejnosti jednotlivých výrobků, návštěvnosti jednotlivých prodejen, slouží i k řízení marží a jako nástroj marketingu. Vidíme, kolik lidí do kterých prodejen chodí i kolik utratí. U každé prodejny známe výši jejího průměrného nákupu. Chtělo by to doplnit další nadstavbou, abychom mohli všechny tyto informace využívat ještě víc.

Co chystáte na příští rok?

Hlavně rekonstrukci našeho obchodního domu v Mladé Vožici.

Když si vybavíte názvy zahraničních řetězců jako Meinl, Delvita, Carfour nebo Spar, které tu byly a už zase z české obchodní scény zmizely, máte pocit zadostiučinění z toho, že stará dobrá Jednota je tu stále?

Samozřejmě, že jsem rád. Myšlenka družstevnictví je víc než sto let stará a je vidět, že je stále živá. Tradice by se měly zachovávat a my děláme všechno pro to, aby k nám lidé chodili rádi.