Před časem jsme psali výčet lékařů, které pro nemocnici hledáte. Podařilo se potřebné lékaře doplnit?

Počty lékařů nám během posledního roku vzrostly ze 155,5 úvazku na 168,2 úvazku. Přibylo tedy téměř 13 úvazků lékařů. I díky tomu, že se nám začíná zúročovat dlouhodobý motivační program pro studenty medicíny. Začínali jsme před pěti lety, dáváme měsíční stipendium studentům pátých a šestých ročníků lékařských fakult, kteří se zaváží k nám nastoupit. Využíváme i jednorázové motivační pobídky formou krátkodobého příspěvku na dopravu nebo na bydlení, pokud k nám lékař přichází z daleka. A už za pár týdnů bychom měli kolaudovat byty v budově polikliniky na sídlišti Nad Lužnicí. Vzniklo tam šest bytů, čtyři 1+kk a dva 2+kk. Jsou to startovací byty, pro začátek tady v Táboře. Původně jsme cílili na lékaře, ale můžeme je využít i pro další profese, které potřebujeme.

Stále potřebujete i zahraniční lékaře?

Ano, máme je stále, víc než dvacet. Pocházejí od Ugandy až po Ukrajinu. Tito lékaři v naší republice buď vystudovali nebo udělali aprobační zkoušky a pak tu zůstali. Neděláme nábor v zahraničí.

Dá se vyčíslit, jak pokrok v medicíně a péči snižuje nezbytný pobyt pacienta v nemocnici?

Před 18 lety, když jsem přišel, byla průměrná hospitalizace 7,8 dne a dnes je to 4,5 dne u akutních oborů. Výjimku tvoří logicky psychiatrie, rehabilitace nebo pak následná péče. A rozvíjíme i jednodenní medicínu, kdy může pacient do 24 hodin od přijetí k výkonu odejít domů. Samozřejmě pokud nenastanou žádné komplikace. V loňském roce byla u nás jednodenní medicína pilotně zaměřena na chirurgické oddělení a ke konci roku jsme nasmlouvali se zdravotními pojišťovnami přes výběrové řízení u krajského úřadu tuto možnost pro další obory. Vedle chirurgie tedy i na ortopedii, gynekologii, urologii, ORL a v letošním roce to bude i kardiologie. Těch pacientů by teď mohlo být až 1400 z 5500 operačních výkonů, které ročně provádíme.

Můžete pak nabídnout i následnou péči v domácím prostředí?

Ano, patří to k našim výhodám oproti různým jiným poskytovatelům jednodenní péče. V tom je síla naší nemocnice. Máme vlastní praktické lékaře pro předoperační vyšetření a máme i vlastní domácí péči Tereza, která může nabídnout pomoc po propuštění do domácího ošetřování. Stačí si zavolat. S řadou úkonů je zdravotník z Terezy schopen pomoci v domácím prostředí a ambicí je, aby od předoperačních vyšetření do 14 dnů bylo vše vyřízeno až po domácí péči. Pokud by se něco zkomplikovalo, pacient zůstane v léčbě na lůžku, aniž by musel být transportován do nějakého jiného zdravotnického zařízení.

Vítají pacienti jednodenní medicínu? Nenechali by se raději doléčit v nemocnici?

Pro pobyt v nemocnici buď je zdravotní důvod nebo není. Dnes jsou velké posuny v přípravě pacienta, v operačním výkonu, v následné péči. Trend jednodenní medicíny není výmysl České republiky, jsou s tím velké zkušenosti ve světě. Myslím, že nikdo nechce zbytečně trávit čas v nemocnici, většině lidí vyhovuje být raději v domácím prostředí. A pro nás, pokud se snižuje doba hospitalizace, nepotřebujeme takovou lůžkovou kapacitu a můžeme ji využít pro jiné výkony.

Jak dlouho se v táborské nemocnici čeká na velké ortopedické operace?

Ortopedický program je poměrně masivní, dříve byly čekací doby na výměny velkých kloubů rok, loni to bylo devět měsíců, letos už to bude půl roku. Historicky jsme se pohybovali kolem 300 operací za rok, v roce 2023 jich bylo 400, loni 465 a letos bychom se rádi dostali na 500. To už je velmi dobrá dostupnost. Podle zkušeností lékařů pacienti potřebují nějaký čas, aby si zařídili i doma vše potřebné, takže by ani nebyli nadšení, kdyby měli nastoupit příští týden. Čekací doba v řádu několika málo měsíců je snesitelná pro obě strany, to je obrovský posun. S ortopedií souvisí i následná rehabilitace, už loni se podařilo zvednout kapacitu rehabilitace z 20 na 26 lůžek a letos bychom rádi navýšili ještě o dalších devět lůžek. Volná kapacita naší gynekologie se využila pro ortopedickou rehabilitaci. Ta navazuje bezprostředně na operaci.  

V populaci se zvyšuje věk dožití, stává se, že někomu kloub vyměňujete dvakrát? Jak dlouho vlastně náhrada vydrží?

Je to od deseti až po čtyřicet let. Ano, provádíme i reoperace, při nichž se klouby znovu mění.

Klesá i v Táboře počet porodů?

Počet porodů klesá v celé republice. Nám meziročně klesl počet o šest procent, celorepublikově to bylo cca o deset procent. Měli jsme loni 672 porodů a 674 narozených dětí. Zdravotní pojišťovny teď mluví o porodnicích se 600 porody ročně, se kterými chtějí do budoucna smluvně spolupracovat. My jsme dostatečně nad tímto limitem.

Co si myslíte o ohrožení malých porodnic?

Nepřipadá mi dobré, aby maminka jela sto kilometrů do porodnice. Na druhé straně by měla maminka v porodnici vždy najít kvalifikovaný personál, není dobré, aby v zařízení probíhal například jeden porod za týden.

Jaké další plány na letošek máte?

Měli bychom se pustit do přestavby interního urgentního příjmu, což se oddaluje několik let. Bavíme se o jiném dispozičním uspořádání, s jiným přístupem. Zatím máme expektační lůžka pro pacienty, kteří nemohou zůstat v čekárně a čekají na výsledky vyšetření a rozhodnutí o dalším postupu, v každé vyšetřovně. To není ideální. Naším cílem je sálové uspořádání, velín pro sestřičky, mají tam být i boxy, které se dají uzavřít a tím vznikne intimní nebo hygienické prostředí. Interní urgentní příjem by měl obsahovat čtyři vyšetřovny a sál s expektačními lůžky plus zázemí. Úrazový neboli chirurgický urgentní příjem zatím zůstane, ale i tam bychom rádi zajistili jiné uspořádání. Na interní urgent už máme stavební povolení a měl by se letos realizovat, chirurgický urgent bychom rádi začali projektovat. Chceme se bavit se zdravotníky, jaké uspořádání by pro ně bylo nejvhodnější.

Ještě nějaká novinka?

Čekají nás přípravy na nákup, a když to stihneme, tak i pořízení dvou obrovských rentgenových přístrojů – CT a magnetické rezonance. Každý přístroj stojí kolem 40 milionů korun. Půjde o výměnu přístrojů, které u nás slouží deset let a lékaři z kardiologie, neurologie nebo z plicního oboru se ozývají, že pokrok šel dál. Říkají nám, jaké další nadstavbové programy by mohly na magnetické rezonanci nebo na cétéčku být. Vývoj umožňuje 3D zobrazení nebo použití umělé inteligence. Na tyto velké investice máme slíbenou i pomoc od kraje.

Hodně se mluví také o digitalizaci zdravotní dokumentace…

Startujeme velký projekt digitalizace zdravotní dokumentace. Cílem je, aby se minimum dokumentů tisklo v samotné nemocnici, až po kontakt s pacientem, kdy dostane elektronickou formu propouštěcí zprávy. Také si bude moci zvenčí podat žádanku do naší ambulance, uvidí volná místa. Přes nějaký portál si časem bude moci vybrat i nemocnici, kde je volno, a čas, který mu vyhovuje. Projekt zahrnuje i vyvolávací systémy až po napojení do registrů ministerstva a statistického úřadu. Některé funkcionality by měly být spuštěny již v polovině roku 2025 a celý projekt by měl být dokončen do konce 2026.

Můžete komunikovat i s vnějšími praktickými lékaři?

Dnes je ta služba placená a kdyby se podařilo vysoutěžit v rámci toho projektu nějakou neplacenou, aby se praktici koukali přímo k nám do zpráv, bylo by to dobře. Jihočeské nemocnice už si dnes vzájemně vidí do propouštěcích zpráv i do obrazové dokumentace.