„Žáby nelze nijak přesvědčit, aby vyhledaly jinou vodní nádrž, než svou rodnou. Vajíčka kladou každý rok ve stejné vodní nádrži a vždy jde o nádrž, kde se kdysi samy narodily. Putování za vodou je velmi nápadný děj. Žáby táhnou nejpřímější cestou a jsou jich desítky až stovky,“ popisuje Věra Aladzasová Přibylová ze ze záchranné stanice v Praze 9.

Skokani se přesouvají jako první, ropuchy většinou až v dubnu. Jejich pohyb přes silnici je ještě ztížen chladným večerním vzduchem, protože jsou závislí na teplotě okolí. Je-li chladno, lezou a hopkají o to pomaleji. Navíc jsou ovlivněny pudy a nejsou schopné rychle reagovat na blížící se nebezpečí. Žáby migrují za soumraku, proto je důležité, aby byli řidiči na silnicích opatrní a pozorněji sledovali vozovku poblíž vodních toků, lesů a luk. Snížení rychlosti v těchto úsecích může pomoci minimálně v tom, že nepřehlédnete ,,žabí tah.“ Ale co dál?

Zastavit, sesbírat…

Pokud vám není život těchto živočichů – navíc chráněných zákonem, lhostejný – ideální je, pokud je přenesete přes silnici ve směru, kterým se pohybují. Vhodné je uchopit je v gumových rukavicích (ty bývají součástí autolékarničky) nebo kouskem látky, kapesníkem a podobně. Vyplatí se vozit sebou preventivně i kbelík, do něhož se dají sbírat rychleji.

Tah žab trvá obvykle kolem tří týdnů, proto bychom měli také kontaktovat Český svaz ochránců přírody, kde nás z telefonů 222 516 115 nebo 222 511 496 odkáží na místní pobočky. V závislosti na situaci je pak možné v daných lokalitách vystavět ochranné bariéry nebo zde zorganizovat záchranné akce.

Do záchranných akcí se často pouštějí i obce nebo školy ve spolupráci s dobrovolníky nebo dobrovolníci sami. Postavit bariéry vyžaduje čas i dostatek pomocníků. Bariéry a materiál je třeba zakoupit, zahrabat zeminou, zatlouci zabezpečovací kolíky a navíc ještě ukotvit sběrné nádoby na žáby. Ve Středočeském kraji se záchranám již delší dobu věnuje Irena Křesáková. ,,Je to nárazové, jeden den bylo žab na jedné lokalitě kolem stovky a dva dny předtím jen 14… Mají nějaké zvláštní radary v hlavičkách,“ popisuje.

Na Táborsku i u Hrejkovic

Na Táborsku se skupiny dobrovolníků svolávají i přes sociální sítě. Kdo ví o problematickém místě, vyvěsí událost na svém profilu a přidávají se další milovníci přírody. Takové lokality jsou kolem Milevska a Hrejkovic. Těchto lokalit si všímají nejen dobrovolní sběrači žab, ale i opatrně projíždějící řidiči.

,,Na trase mezi Milevskem a Hrejkovicemi také pár žabek bývá, nejvíce jich je ale okolo Hrejkovického rybníka na silnici z Pechovy Lhoty do Hrejkovic,“ popisuje Lenka Klímová, která tudy často jezdí. Další snímky v naší fotogalerii pocházejí od Kovářova. Mnohem více lokalit je však dosud nezmapovaných, a proto je každý podnět velmi cenný. Kromě kontaktování Českého svazu ochránců přírody informace o žabích lokalitách lze zaslat i na mail zanetapixova@email.cz.

Žaneta Pixová