Po šestigólové nadílce od Roudného jste pustil mezi tyče svého náhradníka Jaroslava Vondráška, ale ten od Strunkovic inkasoval stejný počet branek, takže jste se zase vrátil. A to ve velkém stylu, když jste si připsal dvě čistá konta v řadě. Pomohla vám po sérii porážek ta jednozápasová pauza?

S taťkou jsme se před zápasem se Strunkovicemi domluvili, ať chytá Jarda, jelikož dlouho nechytal a mně nevadí si sednout na lavičku a odpočinout si. Za góly určitě nemohl a počínal si dobře.

Před dvěma týdny to se záchranou vypadalo všelijak, určitě ne moc dobře, ale teď už je situace daleko veselejší. Souhlasíte? A odrazilo se to třeba i na náladě v kabině?

Jasně, že je situace veselejší. Teď nás určitě mrzí hloupé prohry ve Velešíně a doma se Čkyní. Myslím si, že nálada na tréninkách byla a je stále dobrá… Tam se nic nezměnilo. Na tréninky chodíme ve stále stejném počtu a rádi.

Co jste změnili, že jste dokázali porazit jak béčko Prachatic, tak i Planou? Snažíte se více vycházet ze zabezpečené obrany a hrozit z brejků?

Konečně jsme přestali dělat chyby v obranné fázi. A měli možná i trochu toho štěstí. Výhra v Prachaticích nás psychicky zvedla a v zápase s Planou to bylo znát od první minuty, když jsme za celou dobu soupeře nepustili do vážnější situace. Zaměřili jsme se více na obrannou fázi a vyčkávali jsme na brejky, které jsme skvěle využili.

Proti Plané jste šli do vedení, když jste dlouhým výkopem našel v útoku svého bráchu Jakuba, který si poradil nejen s obráncem, ale i brankářem. Máte tyto situace nacvičené?

Nacvičené asi ne, ale kluci mě už znají, tak ví, že se snažím kopat střílené balony za obranu soupeře. Pak už je to na nich, jak to využijí…

Myslíte, že vás tato dvě vítězství mohou nakopnout k tomu, abyste ve zbytku sezony posbírali dostatek bodů, který by stačil k záchraně? Kolik jich ještě podle vás bude třeba?

Přál bych si, abychom se alespoň dotáhli na béčko Prachatic. Nevím, jestli je lepší hrát o záchranu v I. A třídě, nebo o horní patro tabulky v I. B, to si musí každý z vedení a kluků vyhodnotit. Ale určitě jsme v každém prohraném zápase nebyli horším týmem. Teď musíme jít zápas od zápasu s čistou hlavou a nějaké ty bodíky posbírat. Věřím, že se nám to povede.

Ve své kariéře jste si zachytal za všechny přední jihočeské kluby, když jste byl v českobudějovickém Dynamu, Táborsku nebo Písku. Neláká vás v budoucnu si ještě zachytat vyšší soutěž, nebo jste v Netolicích po boku svého taťky a bráchy spokojený?

Nějaké nabídky do vyšších soutěží jsem dostal, ale po třech operacích obou kolen už to na profesionální fotbal není. Mám děti, rodinu a nějaké finanční nabídky čas nenahradí. V Netolicích se dělá fotbal poctivě a je tam rodinné zázemí, které mi vyhovuje. Na tréninky to mám kousek, a když nemůžu, vím, že se nic neděje. Kdyby taťka v Netolicích netrénoval, tak už jsem ukončil kariéru. Snad si ještě pár sezon zachytám, když mi to zdraví umožní.