„Výstavba severního dopravního půloblouku ale dala vzniknout čtyřem kruhovým křižovatkám, které inspirovaly pracovníky odboru životního prostředí k zahájení projektu Letem světem po strakonických kruháčích,“ informovala mluvčí radnice Markéta Bučoková. Město si dojednalo s Ředitelstvím silnic a dálnic výpůjčku křižovatek. „Každá z kruhových křižovatek bude ztvárněna do jiného světového biotypu. Bude se jednat o skandinávský, středomořský, asijský typ a jihoamerickou prérii,“ uvedla mluvčí. Jako první se má začít s vysázením kruhové křižovatky v Radomyšlské ulici, která bude reprezentovat jihoamerickou prérii. „Dominantou bude vrak amerického osobního vozu ze sedmdesátých let zaparkovaný na okraji písečné duny,“ doplnil za odbor životního prostředí vedoucí Jaroslav Brůžek.

Akce má být rozdělena do čtyř let a cena první křižovatky má být 400 tisíc korun. Někteří obyvatelé města si myslí, že jde o příliš vysokou částku, kterou ani nikdo nekonzultoval s veřejností. Stejně jako nový vzhled kruhových objezdů. Na dotazy redakce odpověděla radnice takto: „Když byla zhruba před třemi lety dokončena kruhová křižovatka na Katovické, dlouhodobě bylo město kritizováno za stav a úpravu této křižovatky, která byla mimochodem nulová. Častokrát jsme vysvětlovali, že majitelem předmětné křižovatky není město Strakonice, ale Ředitelství silnic a dálnic a tudíž se město nemůže podílet na její údržbě. Byť již v té době město s Ředitelstvím silnic a dálnic o výpůjčce jednalo. Posléze se započalo s realizací severního dopravního půloblouku, kde bylo jasné, že vzniknou další tři kruhové křižovatky. Již v té době se rodila myšlenka na vizuální podobu křižovatek. Jakmile bylo možné, byly po dohodě s ředitelstvím křižovatky předány do výpůjčky městu, které o ně bude pečovat tak, aby byly důstojnou bránou do města, se kterou se jak návštěvníci, tak místní obyvatelé setkají při první návštěvě,“ vysvětluje mluvčí radnice Markéta Bučoková.

Kruhová křižovatka je podle města vlastně stejný druh záhonu jako jakýkoliv jiný. „A nad podobou ostatních záhonů se veřejné diskuze nikdy nevedly. Veřejnost sleduje až celkový dojem z hotové práce zahradníků a ten za poslední léta pro strakonické pěstitele a zahradníky vychází v hodnocení místními obyvateli, návštěvníky i odbornou veřejností jednoznačně na výbornou,“ říká Bučoková.

Kritika nutných nákladů podle ní vychází pouze z neznalosti situace. „Za odbor životního prostředí vedoucí Jaroslav Brůžek vysvětluje, že cenové náklady na osázení plochy velikosti zhruba 600 metrů čtverečních jsou zcela adekvátní a pokud by byla podobná plocha vysazována kdekoliv jinde po městě, náklady budou totožné. Za prvotními náklady do realizace projektu je nutné spatřovat i následnou údržbu plochy kruhové křižovatky. Pokud by byla nutnost tuto každoročně několikrát v sezoně sekat, pak by náklady vzrůstaly. Tento model bude udržitelný s minimem nákladů,“ doplňuje mluvčí a dodává, že kruhové křižovatky nabídly dostatečný prostor k realizaci podobného projektu a především se tímto počinem vyřešila otázka, co s nimi.