„Jé, co to žvejkáš? Žížaly ze sušených jablek, aby mi to líp myslelo. Prosím vás, děti, kdo nechce nic říct, vypněte si pacičku. Ty jo, mě teď upadl talíř. Já tu odpověď znám, ale teď jsem to zapomněla. Na dubu roste bobkový list. Ježiš, já jsem omylem nechala zapnutou ruku. Nevíte někdo, jak se píše ď? Ráda bych upozornila, že když mluvíte a nemáte zapnutý mikrofon, je to k ničemu. Já se teď musím vysmrkat. Tak nazdar!“

To je přímý přenos z distanční výuky od maminky a spisovatelky dětských pohádek Barbory Vajsejtlové.

Jestli si někdo myslí, že vtip, který koluje na sociálních sítích o distanční výuce, není z praxe, pak se mýlí. Prvňáček hovoří při domácí výuce s učitelem a má zapnutou kameru. V záběru se objevuje tatínek. Na to reaguje učitel slovy:
„Čau Břichy, máš pěkný trenky!“ Příspěvek nám poslala ochotnická herečka Lenka Břicháčková, která se nyní místo práce úřednice věnuje distanční výuce s dětmi. K tomu dodala, jak jsou prvňáčci roztomilí a pro svého učitele by udělali cokoli. Jakmile spustí hru na písmenka a děti mají přinést na dané počáteční písmenko cokoli v domácnosti najdou, pustí se do hledání po bytě a peláší k obrazovce s úlovkem. Někdy jsou to i domácí zvířátka. Zato sedmák k domácí výuce maminku nepustí. Protože jak mu puberta velí, není nic trapnějšího než rodič přítomný pří výuce.

„Při mých občasných připomínkách jsem se dozvěděla, že jsem trapná, takže už do toho raději nemluvím a musím říct, že kantoři musí mít, jak to tak doma poslouchám, s puberťáky velkou trpělivost. Dělají schválnosti, ve výuce krkají nebo pouští do výuky muziku. Holt puberťáci,“ povzdechla si Lenka Břicháčková.

V domácnosti u hudebníka a zpěváka kapely Scéna Tomáše Kohouta prý není domácí výuka moc humorná. Ale prekérní situace přináší tehdy, když po sobě dítě nepřečte přístupové heslo, které si zapsalo ve škole. „Staršího Kubu těší, že
ten svůj vysílací koutek využil i jinak. Ke sledování videí z youtube. Mladšímu Vojtovi se zase líbí, že má k domácím úkolům i domácí učitelku – maminku,“ popsal tatínek Tomáš Kohout.

„Zatím 1. třídu zvládáme. Důležité je hlavně zabavit mladšího sourozence, aby nerušil. Myslím, že se zvedne počítačová gramotnost v rodině, protože hlídají babičky a výukový program Teams bude ovládat několik generací. Klobouk dolů před učiteli,“ popisuje maminka školáků Toníka a Vendelína Kateřina Koželuhová a přidala něco z online výuky. „Tak Petruško, vypni si mikrofon. Patričku, slyšíš nás? Zapni si mikrofon! Kdo chce odpovědět, klikne na pacičku.“ Slovo pacička, jak jsme se dozvěděli, se stala v mnoha rodinách noční můrou.

A ještě tu máme jednoho tatínka a tři sourozence k tomu. Jak hokejový trenér František Burda zvládá výuku se třemi žáky najednou?

„Na jaře probíhala online výuka pouze u jednoho z dětí. Teď už u všech. Jako rodič s tím mám tedy méně práce, protože výuku zajišťují učitelé, ale zato nám nastal problém s technikou. Máme dva počítače a vyučování probíhají v podobný čas,“ vysvětlil tatínek Elišky, Davida a nejmladší Libušky. Jak na sebe prozradil, dětem hravě poradí s čímkoli v matematice, ale pochopit některé výklady ze současných knížek češtiny je pro něj rébus, a tak prý musí občas sám
studovat zapomenuté věci ze svých starých učebnic. „Trochu humorné bylo pozorovat tělocvik online, jak všichni dělali dřepy nebo běhali po bytech. Děti občas nosí do výuky ukázat zvířátka. Třeba naše morče. Někdy je to i legrace,“ říká trenér Burda.

Škola online je prostě jiná. Jak zjara řekla ředitelka školy Zuzana Drančáková: „Ono to i učitele trochu zlidšťuje. Zvlášť, když se odkopou, protože se neumí připojit a následně zjistí, že mluvili do prázdné třídy.“