Zakladatel firmy Adalbert-Vojtěch Lanna má v Českých Budějovicích pomník se sochou v nadživotní velikosti. Stojí v parku Na Sadech poblíž vyústění Lannovy třídy, ovšem reliéfů s alegoriemi etap jeho podnikání si málokdo podrobněji všimne. Do lokálního povědomí se totiž Lanna starší zapsal spíš v lidové podobě plavce a lodního tesaře Vojtěcha než jako dravý česko-rakouský velkopodnikatel nebo zakladatel kladenských dolů a železáren.

„Díky objektu U Zelené ratolesti je známé i jeho spojení s koněspřežkou, na které se významně podílel. A také třeba na založení Obchodní a živnostenské komory, Městské spořitelny, obchodní akademie, reálky či například sirotčince,“ shrnuje Jiří Kopáček, ředitel jihočeského nakladatelství NEBE, jež knihu nazvanou Lanna et Lanna: Rodina a podnikání vydalo společně s Historickým ústavem Akademie věd ČR.

Na odkaz svého otce navázal v nelehké hospodářské situaci a v neklidných časech Prusko-rakouské války 1866 Adalbert Lanna mladší, velkopodnikatel, mecenáš a po císaři Rudolfu II. patrně největší sběratel umění v Čechách. Pokračoval ve výstavbě základní železniční a říční dopravní sítě v Čechách, v Horním i Dolním Rakousku. Kaskádou vodních děl dokončil splavnění Vltavy a Labe. Proslul jako představitel nejdůležitějších uměleckých institucí v Čechách a zakladatel Uměleckoprůmyslového muzea v Praze.

„V knize jsme dali velký prostor tématu rezidenčních staveb v Praze, jakými jsou palác Lanna proti Masarykově nádraží a vila Lanna v Bubenči. Právě tato vila s bohatě zdobeným interiérem, která má dvojče v rakouském Gmundenu, vypovídá o této rodině a jejím postavení asi nejvíc,“ poznamenává spoluautor knihy. Má 344 stran a texty doprovází 240 ilustrací, fotografií, dobových reprodukcí i dalších dokumentů, mnohdy dosud nepublikovaných.

Strhující historie silného rodu, do níž vstoupila válka, rozpad monarchie a vznik první republiky, končí prodejem celé firmy bance Bohemia v roce 1920 a úmrtím posledního mužského potomka rodu Adalberta Lanny nejmladšího v roce 1922. Finále bylo až paradoxně neslavné: vdova dokázala bohaté dědictví vytvořené třemi generacemi během svého dalšího života rozházet a zemřela v chudobinci.

Velký projekt nazvaný Lanna: evropské kulturní cesty zahrnuje i další plány, třeba místopisný kulturní katalog nebo atlas spjatý s odkazem rodu. Téma je začleněné i do programu Evropského hlavního města kultury, jímž se v roce 2024 stane hornorakouské město Bad Ischl. A pro rok 2028 o tento titul usilují České Budějovice, což může přinést další příležitost víc doma ocenit dílo těchto podnikatelů a průmyslníků evropského významu. Pocházeli z domku ve Čtyřech Dvorech za Dlouhým mostem, který dodnes stojí v areálu nejstarší dochované loděnice v Čechách.

Jihočeši jim vděčí za mnohé, aniž to někdy tuší. „Například za to, že máme v kraji kvalitní dálkové i regionální železniční spojení s řadou historicky cenných nádraží; že jsou jihočeské řeky splavné a vodáci mají k dispozici dost vody a šlajsen na překonání jezů; že staré potahové stezky podél řek umožnily rychlý rozvoj cyklostezek, že si při pohledu na Stecherův mlýn můžeme vybavit původní pilu a parketárnu u Litvínovic, jejichž výrobky zdobí leckterý věhlasný zámek, případně že můžeme přejít krásný řetězový most přes Lužnici u Stádlce,“ vyjmenovává výrazné stopy rodu Lanna v regionu Jiří Kopáček.