S jakými ambicemi jste kývl na přední místo kandidátky do krajských voleb?

V úplném úvodu s žádnými. Výběr čela kandidátů probíhal na přelomu ledna a února tohoto roku, kdy mě několik členů krajského sdružení požádalo, zda bych souhlasil se svou nominací. Původně jsem měl v úmyslu kandidovat na nevolitelných místech v závěru kandidátky, ale jejich názor a žádost jsem nakonec přijal. V únorové volbě, kde hlasuje celé krajské fórum, jsem se umístil na druhém místě, tedy celkově na třetím místě kandidátky za lídrem Lukášem Marešem a kolegou Janem Novákem. V tu chvíli jsem si uvědomil, že mám širokou podporu krajského sdružení a musím zapracovat na svém time managementu a hlubších znalostech o krajském dění a fungování krajské politiky.

Jste spokojený s volební účastí a obecně se zájem veřejnosti o krajské volby?

Letošní volby byly svou dobou a nařízeními bezprecedentní a do určité míry i posíleny účastí o voliče, kteří šli svou volbou ostatních stran vyjádřit svůj nesouhlas s celostátní politikou. V Jihočeském kraji se jednalo o druhou nejvyšší účast v historii, i tak mě osobně ale necelých 40 procent volební účast mrzí. Zájem o volby do krajů patří z dlouhodobého hlediska k nižším. Letošní účast mě osobně překvapila a děkuji za ni všem, kteří přišli a podpořili nás i kandidáty z jiných stran. Volební účast zvyšuje váhu všech mandátů a nakonec bude 55 zastupitelů i zastupiteli 60 procent voličů, kteří se svým hlasem nevyjádřili. Důvodů může být více, nezájem o krajská témata či neznalost důležitosti krajů budou patřit rozhodně k jedněm z nich.

Jsou kraje pro lidi vůbec atraktivní? Rozumí jejich funkci?

Těžká otázka, zda jsou kraje pro lidi atraktivní a zda rozumí jejich funkci. Kraje tu s námi jsou od roku 2000 a mají mnohé důležité kompetence. Na druhé straně leží otázka jejich přínosu jednotlivým občanům a domácnostem, určitá anonymita kraje, zastupitelů a zřizovaných subjektů. Je zde mnoho příležitostí, které mohou kraje rozpracovat a zlepšit tak občanům život pomocí dostupných služeb, statků, zjednodušení administrativy a podobně. Dlouhodobě ale kompetence krajů nejsou medializované a znalosti občanů mohou být v této rovině slabší. Proto jeden z cílů, který jsem si určil, je dlouhodobě informovat o aktivitách kraje a jeho přidané hodnotě.

Politologové a komentátoři poukazují na fakt, že dlouho po revoluci žádné kraje neexistovaly a stát také fungoval. Navíc jsou mezi kraji obrovské rozdíly ve velikosti a počtu obyvatel. A občas bývají kraje spojovány s různými kauzami kolem přerozdělování dotací. Nejsou i to důvody, proč má spousta lidí ke krajům odtažitý postoj?

Je to složité. Podle mého názoru, pokud jsme chtěli vstoupit do Evropské unie, nebylo mnoho jiných cest, než centralizovat řízení desítek okresů do vyšších územních správních celků na úroveň krajů. Vyšší územní správní celky byly zakotveny již v Ústavě v roce 1993, v úvodu se mohlo jednat o země či kraje a ústavní zákon to později zpřesnil právě na kraje. V případě okresů se jednalo čistě o městské úřady bez možnosti voleb zástupců, kraj má své volené zástupce a lidé tak mohou podpořit kandidáty, kteří budou plnit jejich očekávání, či udělit stopku lidem, kteří ve svých funkcích selhávají. Jihočeský kraj hospodaření s téměř 20 miliardami korun a přerozdělování dotací a nastavení investičních programů bude jednou z činností, kterou budu z mé pozice kontrolovat a připomínkovat. Systém je v současné době nějak nastaven, a protože se jedná o zákon 129/2000 Sb., není možné, aby se kraje samy rozpustily či změnily, na celostátní úrovni se dle mého názoru větší zásah a změny neočekávají, proto je potřeba efektivně pracovat s tím, co nyní máme. Některé věci jsou dobře, některé se mohou zlepšit, ale jakýkoliv systém je vždy o lidech, jejich ambicích a cílech.

Jak hodnotíte výsledek Pirátské strany v těchto krajských volbách? Mířili jste výš, nebo čísla splnila očekávání?

Náš zastupitelský klub má devět zastupitelů z 55 členů zastupitelstva. Osobně jsem si přál více, ale očekávání má i kolegů byla více či méně potvrzena. Necelých 13 procent je slušným základem, na kterém můžeme stavět naši aktivitu, ale i dovednosti a znalosti, které předáme našim nástupcům v letech následujících.

Jak z vašeho pohledu probíhalo zákulisní vyjednávání koalice a proč mělo pro Piráty takový výsledek, že budou v opozici?

Předně byla vyjednávání se všemi zástupci velmi férová a čistá. Z prvních sobotních schůzek mi bylo jasné, že některé subjekty jsou již domluveny, ale vyjednávají se jednotlivé pozice, počty uvolněných radních jednotlivých stran a programové průniky. I tak si myslím, že jsme do vyjednávání dali dostatek energie a umu, nyní nás čekají první roky v krajské opozici, kde můžeme v očích ostatních lídrů zvýšit svůj koaliční potenciál a být dobrou a otevřenou konstruktivní opozicí.

Lze v tom najít podobné znaky s jednáními, kterými jste si prošli při sestavování koalice po posledních komunálních volbách v Písku? Tady jste také byli blízko sestavení koalice…

Při povolebních vyjednáváních bylo zřejmé, že nás ostatní kluby na úrovni kraje neznají. V obou případech vznikal nový zastupitelský klub, který za sebou neměl odvedenou hlubší práci a výsledky. Naše znalosti a fungování ostatní neznali a měli ze spolupráce respekt. Značka Pirátů je do jisté míry zatížena i lživými kampaněmi, které zejména od voleb do Poslanecké sněmovny v roce 2017 stále putují po internetu a jsou součástí rozesílání hromadných e-mailů. Ale i tato situace se postupně mění a je klíčové, aby potenciální budoucí politici za Piráty právě teď vyrostli z čisté roviny aktivistické i do roviny politické, znalostní. V obou případech jsme se řídili podle předem schválené povolební strategie, která spolupráci v některých konkrétních bodech dopředu vylučovala.

Jaká témata musí podle vás Jihočeský kraj urychleně řešit? Máte informace, v jaké je kraj kondici?

Krajskými tématy jsou zdravotnictví, školství, doprava, sociální péče, sport, kultura i životní prostředí. Nejen uvedená témata jsou zasažena současnou situací finančně i personálně a je to právě kraj, zřizovatel nemocnic i středních škol, který musí současnou situaci okamžitě řešit. Současná hejtmanka paní Stráská i budoucí hejtman pan Kuba tuto situaci od voleb společně řeší a o konkrétních krocích nás informují. Kraj má naštěstí vytvořenu rezervu finančních prostředků, která bude použita v letošním i případně příštím roce pro financování deficitního rozpočtu.

Které téma z vašeho volebního programu vidíte sám pro sebe jako stěžejní a budete se ho třeba snažit prosazovat i z opozice?

Mým tématem v kraji budou finance, dotace a majetek kraje. S tím související transparence veřejných rozpočtů, zavedení rozklikávacího rozpočtu až na úroveň faktur a přehlednost výběrových řízení ve fázi přípravy a zadání, i ve fázi realizace. Některé zmíněné body koaliční smlouva obsahuje a tato témata budu připomínkovat jednotlivým náměstkům i zástupcům krajského úřadu. Podepsaná koaliční smlouva obsahuje některé body, se kterými souhlasíme a ke kterým rádi nabídneme své zkušenosti a znalosti, obsahuje i některé body, které budeme chtít na zastupitelstvu změnit, a myslím, že vzhledem k našim zkušenostem z komunální politiky se nám to bude dařit.

Konkrétně na komunální úrovni jste si už vyzkoušel, že i z opozice je možné prosadit svůj návrh. Je to pro práci v krajském zastupitelstvu jistá výhoda?

Samozřejmě. Zkušenosti z Písku jsou pro mě osobně nedocenitelné. Jak jsem uváděl na začátku, kraj je vyšším územně správním celkem, ale jistá podobnost v konstrukci krajského úřadu, ustanovení jednotlivých komisí, výborů, krajských odborů, schválení jednacího řádu zastupitelstva, materiály rady kraje a podobně zde je a tyto zkušenosti využiji při prosazování návrhů a také návrhů na změny jednotlivých usnesení.

Zvládnete skloubit práci zastupitele města Písku a Jihočeského kraje? V minulosti se objevovaly výčitky k některým členům městského zastupitelstva, když se nestíhali včas vracet ze zasedání v Budějovicích…

Čas si plánuji ve svém povolání již 15 let sám, z mé strany v tomto nevidím problém. Samozřejmě otázkou je případné kolidování zastupitelstev města Písku a Jihočeského kraje, které se obvykle konají ve čtvrtek. Rád bych se spojil s píseckými kolegy zastupiteli ohledně předkládaných termínů konání zastupitelstev pro rok 2021. Tyto termíny je možné dopředu připomínkovat a případně měnit, aby se zastupitelstva nekonala ve stejných termínech.

Jaká témata v Písku pro vás budou zajímavá i z pohledu krajského zastupitele? V Písku se hovoří o řadě významných investic, u kterých se možná tak trochu počítá s investicemi kraje. Kraj byl zmiňován například u investic do infrastruktury bývalých Žižkových kasáren, o přízeň kraje se Písek ucházel v otázce nových kapacit sociálních služeb…

Ano, je to téma dopravy a infrastruktury, ale nejen Žižkových kasáren, ale i případné plánování okruhu města Písku a investice do stávající dopravní sítě. Velkým tématem budou investice Nemocnice Písek, zvýšení a dostupnost lékařské péče a personální zajištění. Dále pokračující investice do středních škol, sociálních zařízení a případná finanční podpora do stávajícího majetku města. Témat je mnoho a je patrné, že krajské finanční kohouty se budou v příštích několika letech přiškrcovat, proto bych rád odhodil případné antipatie s píseckými zastupiteli a minimálně v podpoře města Písku táhl na kraji za jeden provaz.