Za první rok provozu dosáhla D4 více než 99% dostupnosti bez neplánovaného uzavření. Novou dálnicí projelo za dvanáct měsíců loňského roku 5,69 milionu automobilů, což představuje v průměru více než 15 tisíc vozů denně. Trasa směrem na Písek je přitom s denním průměrem 7688 automobilů mírně vytíženější než cesta ve směru na Prahu, jíž denně v průměru projelo 7603 vozů. Zhruba 83 % provozu připadá na osobní automobily. Za bezproblémový provoz D4 přitom zodpovídá zhruba padesátičlenný tým operátora Via Salis Operations.

„Absolvovali jsme přes tisíc výjezdů k preventivním zásahům, v průměru jsme vyráželi třikrát denně. Mnohokrát se nám osvědčil kamerový systém, který dálnici kompletně pokrývá. Díky němu dispečeři například rozpoznali potíže řidiče, jehož přímo při jízdě postihl infarkt. Okamžitě jsme k němu vyrazili, zavolali záchranáře a ostatní řidiče jsme varovali na informačních tabulích,“ uvádí manažer provozu a údržby Via Salis Operations Ondřej Vašek.

Kromě kamerového systému je na D4 nasazena řada dalších nástrojů pro řízení a dohled. Informační systém zahrnuje také například 48 SOS tísňových telefonů, vysokorychlostní váhy, deset meteostanic, 34 velkoplošných variabilních dopravních značek a 20 panelů zaměřených na meteorologická data. Odhadem deset procent všech pokročilých technologií pro řízení provozu dálnice, které jsou instalovány v rámci české dálniční sítě, pracuje právě na D4.

Souběžně s monitoringem D4 vyjíždí technické čety Via Salis Operations za údržbou a k opravám případných závad. Ke stěžejním povinnostem patří zimní údržba D4. V roce 2025 najezdila vozidla operátora při zimní údržbě 21,9 tisíce kilometrů a pluhovala celkem 3871 kilometrů vozovky. Na zajištění sjízdnosti dálnice v zimním obdobím se přitom spotřebovalo 1 051 tun soli a 291,62 m³ solanky.

Přímo pro zimní údržbu začali loni ve Via Salis Operations na jednom ze sypačů testovat inovativní systém, který prostřednictvím senzorů kontinuálně sleduje teplotu povrchu vozovky a podle ní přizpůsobuje dávkování soli. Díky přesnému dávkování by měl uspořit až 30 % soli, což představuje výrazné snížení zátěže životního prostředí.

K opravám asfaltových povrchů, v případě jejich poškození třeba následkem nehody, se testuje vhodnost moderní technologie, která využívá mikrovlnné záření. Takzvaný „mikrovlnný cestář“ zahřívá povrch vozovky i použitou asfaltovou směs, což umožňuje otvor zacelit zcela vodotěsně a bez vzniku spár. Technologii lze využívat i v teplotách do minus deseti stupňů Celsia, takže dovoluje opravovat i v nynějším mrazivém počasí.

Via Salis jako koncesionář společně s operátorem Via Salis Operations hledají kontinuálně další inovativní řešení, která by zefektivnila údržbu. Aktuálně se testuje i využití dronů pro sledování dálnice. Drony by mohly výhledově doplnit kamerový systém a přímou vizuální kontrolu pracovníků dohledového centra. Zvažuje se i významné rozšíření instalace solárních panelů a také možnost instalace domácí větrné elektrárny v areálu operačního centra, které posílí energetickou soběstačnost projektu a přispějí ke snížení celkové uhlíkové stopy.

Jiří Janoušek