Nový fluidní kotel umožní energeticky využívat odpad z Tábora a okolí


Směsný komunální odpad, který dnes převážně končí na skládkách v Želči, Hrádku u Pacova a ve Voticích, bude díky nové technologii využit při výrobě tepla a energií pro táborskou aglomeraci.
Díky nejmodernějším technologiím mohla společnost C-Energy již v srpnu 2022 v Plané nad Lužnicí zcela opustit spalování uhlí. To bylo nahrazeno ekologičtějším využitím dřevní biomasy – štěpky z odpadů lesní těžby a průmyslového zpracování dřeva v okolí.
Dlouho připravovaný záměr rozšířit současné zařízení o nový fluidní kotel, který umožní energetické využití směsného komunálního a dřevního odpadu, pomůže obcím a občanům na pomezí krajů Jihočeského, Středočeského a Vysočina vypořádat se s koncem možnosti jejich skládkování po roce 2029.
Využití odpadů sníží uhlíkovou stopu energií
Společnost C-Energy Planá dlouhodobě směřuje ke snížení uhlíkové stopy, kterou produkuje výroba energií pro Táborsko. Nový kotel v Plané nad Lužnicí proto nahradí technologie na využití fosilních paliv v areálu bývalé Teplárny Tábor: kotel na hnědé uhlí (s označením K 1.7) a kotel na topný olej nebo hnědouhelný dehet (K 1.4). Podání žádosti o posouzení vlivu na životní prostředí je prvním krokem v realizaci dlouho připravovaného záměru.
„Pečlivá příprava projektu a detailní diskuse s obcemi a svozovými společnostmi v regionu vyústila v podpis desítek memorand, na jejichž základě by měla C-Energy vytvořit dotčeným obcím koncovku pro využití odpadu po ukončení dnešního modelu skládkování. Občanům tak záměr zajistí udržitelný poplatek za nakládání s komunálním odpadem. Konečně pro odběratele tepla v táborské aglomeraci půjde o další krok ke stabilizaci jeho ceny v dlouhodobém horizontu,“ uvedl při nedávném představení detailů celého záměru Ivo Nejdl, jednatel společnosti C-Energy Planá.
Zařízení počítá s roční kapacitou 80 kilotun odpadu, který bude rovným dílem rozdělen mezi směsný komunální a dřevní odpad. Součástí technologie bude nejmodernější vícestupňové čištění spalin, které s rezervou zajistí spolehlivé splnění všech přísných emisních limitů daných nejnovější českou i evropskou legislativou.
Třídění komunálního odpadu není ohroženo
Investiční záměr ctí principy tzv. cirkulárního hospodářství: počítá pouze s využitím odpadů, které nelze opětovně využít nebo recyklovat. Nový kotel umožňuje dlouhodobý a efektivní provoz i na nižší než uvedený výkon, a poskytuje flexibilitu v poměru spalovaných odpadů. Může tak efektivně spalovat 16-50 tisíc tun komunálního odpadu.
Díky dostatečné flexibilitě bude zdroj v Plané nad Lužnicí připraven i na situaci, kdy by například v důsledku zlepšení třídění odpadů produkovaly obce v okolí menší objem směsného komunálního odpadu než dnes. V žádném případě tak neohrožuje princip hierarchie nakládání s odpady a nevytváří tlak na recyklační cíle obcí v oblasti odpadů.
Auta s odpady se nově vyhnou Plané nad Lužnicí
Součástí dokumentace EIA je tzv. svozová studie, kterou vypracoval tým odborníků z Vysokého učení technického v Brně. Výpočet dopravního zatížení regionu počítá s využitím stávající logistiky ve svozových lokalitách skládek Želeč (6 km od energetického zdroje C-Energy v Plané nad Lužnicí), Hrádek u Pacova (33 km) a Votice (37 km) a s přímým dovozem odpadu z města Pelhřimova. Studie potvrzuje, že i při zohlednění předpokládané nižší produkce směsného komunálního odpadu je v těsném okolí záměru produkováno více než dostatečné množství odpadu, a to i při zohlednění dalších plánovaných záměrů ZEVO na území Jihočeského a Středočeského kraje.
„Pro minimalizaci dopravní zátěže v táborské aglomeraci poslouží nově vybudované komunikace spojující průmyslovou zónu v Plané s přivaděčem od dálnice D3. Významně tak snížíme dopravní zatížení zejména v obci Planá nad Lužnicí, přes kterou dnes projíždějí svozová vozidla na skládku v Želči,“ uvedl Ivo Nejdl.
V případě včasného získání všech potřebných povolení plánuje C-Energy Planá zahájit zkušební provoz nového kotle v roce 2026. Běžný provoz by pak zařízení mohlo zahájit v roce 2027. Investiční náklady do realizace záměru dosáhnou 2,1 mld. korun.
-PI-
Diskuse k článku