Jižní Čechy TEĎ - nejrychlejší zprávy z regionů
 
 
 

Kdy a kam

  • Deskohraní s Michalem

    Úterý 18.2 16:00 až 18:00 - Knihovna pro děti a mládež, 1. patro, Tábor

  • Diskuzně vzdělávací večer - Setkání s chiropraktikem

    Úterý 18.2 18:00 - Milevsko, KD

Zobrazit všechny události
 

Nový místostarosta Strakonic Josef Zoch: Komunální politiku beru jako službu občanům

Josef Zoch , Autor: Petr Eliáš

Josef Zoch     Autor: Petr Eliáš

STRAKONICE – Novým místostarostou města se po opakovaných komunálních volbách v prosinci 2019 stal Josef Zoch. Do zastupitelstva se dostal znovu jako šestka kandidátky Strakonické Veřejnosti a nakonec kývl i na angažmá v nejužším vedení města. Pro Týdeník Strakonicko v rozhovoru popisuje, jaká byla jeho motivace pro vstup na radnici. A zaměřuje se největší úkoly, které před Strakonicemi stojí.

 

Jak jste přemýšlel o nabídce stát se místostarostou?

Důvodem, proč jsem se začal angažovat v komunální politice, bylo zjevné autoritářství tehdejšího starosty Pavla Vondryse, což jsem pocítil, jako řada kolegů ze Strakonické Veřejnosti, ve formě různých šikan a perzekucí. V mém případě v souvislosti se známou kauzou studny ve Strakonicích. Tato studna způsobila ztrátu vody více jak u dvanácti studní v okolí. Před volbami v roce 2010 mi pan Hrdlička nabídl místo na kandidátce Strakonické Veřejnosti, které jsem přijal. Bydlím v oblasti sídliště Šumavská na okraji Strakonic, které bylo celá léta zanedbávané. Proto jsem se snažil pro tuto oblast něco dělat. Korunu všemu dalo zrušení MHD na Šumavskou v roce 2013. S panem Hrdličkou jsme se pak zasadili o to, že se MHD na Šumavskou vrátila. A když na Velikonoční pondělí 2014 oblast Šumavské zasáhlo krupobití a velké záplavy, začal jsem zase usilovat o to, abychom tomu dokázali příště zabránit. V roce 2014 jsem opět dostal nabídku místa na kandidátku. Jak v životě, tak i jako zastupitel, jsem se snažil vše dělat se stoprocentním nasazením. Myslím si, že jsem tím získal podporu řady Strakoňáků a tak jsem byl znovu osloven, abych kandidoval i do řádných voleb v roce 2018 a opakovaných voleb v roce 2019. Už když v roce 2015 odcházela z pozice místostarostky Helena Brejchová, padaly návrhy, abych ji nahradil. Já jsem ale v žádném případě nechtěl. Politika pro mě není žádné životní krédo. Přistupuji k ní jako ke službě veřejnosti. Podařilo se mi to odvrátit i po konci pana místostarosty Jungvirta, ale po výsledku opakovaných voleb v prosinci 2019 pan starosta trval na tom, že mě chce za místostarostu. Pochopitelně jsem to nejdříve konzultoval s rodinou, protože ta kvůli tomu bude trpět nejvíc. Nakonec jsem se nechal umluvit a kývnul jsem na to i při vědomí, že této funkci věnuji tři roky života. A ani náhodou nemám nějaký pocit moci. Dělám to, protože cítím povinnost něco pro lidi ve Strakonicích vykonat. Ve Strakonicích jsem se narodil, vyrůstal jsem tu a žiju celou dobu. Proto se cítím patriotem. Záleží mi na tom, aby byli lidé spokojeni. Celá léta jsem dělal v ČZ, pamatuji její slavná léta a dobu, kdy sem jezdili za prací lidé ze z Písku, Vimperku i Horažďovic. Tehdy Strakonice něco znamenaly. Dneska je situace opačná, počet obyvatel klesl a lidé musí za prací jezdit pryč. I to byl jeden z důvodů, proč jsem souhlasil s nabídkou kandidatury na místostarostu. Druhým důvodem bylo, že se občané Strakonic nenechali obalamutit soudem a nerozhodovali podle toho, jestli někde visel nějaký plakát navíc, nebo ne. Myslím si, že rozhodovali podle práce, kterou Strakonická Veřejnost v minulém volebním období odvedla. Nastartovali jsme správnou cestu rozvoje Strakonic a chtěl bych, aby se v tom pokračovalo.

Když jste dělal zmocněnce obyvatel na Volyňské kvůli sporu o studnu, musel jste do jisté míry bojovat s úřady. Dokážete se nad spory z minulosti povznést, když teď musíte s úředníky spolupracovat?

Jako zmocněnec jsem na město chodil, to je pravda. V první řadě se to týkalo odboru životního prostředí. Byť jsme s vedoucím odboru Jaroslavem Brůžkem měli na řadu věcí rozdílné názory a dá se říci, že jsme spolu v uvozovkách bojovali, téma studny dospělo do určitého stádia. Městský úřad v Písku, kam bylo správní řízení z důvodu systémové podjatosti a zjevného zájmu na konečném výsledku řízení tehdejšího starosty pana Vondryse krajským úřadem převedeno, po jedenácti letech vydal rozhodnutí, že studna nemůže být povolena. Negativně totiž ovlivňovala dvanáct okolních původních studní. Lidově řečeno – sebrala jim vodu. Proto nakonec Městský úřad v Písku nařídil její odstranění. Když jsem nastoupil jako zastupitel, udělal jsem za tím vším tlustou čáru. Dneska s panem Brůžkem spolupracujeme nejvíc a k oboustranné spokojenosti. Hledáme nejlepší cesty pro Strakonice a rozhodně spolu nemáme rozpory.

Takže je to pro vás uzavřená záležitost?

Ano, je to uzavřené téma. Byla to určitá kapitola v mém životě, kterou považuji za ukončenou. A víc se o ní nezajímám.

Jaké oblasti jste na radnici na starost?

Vedení města není o jednom člověku. Fungujeme jako kolektiv v čele se starostou Hrdličkou. Veškerý chod města spolu konzultujeme, stejně jako s členy rady města. Dáváme dohromady názory a hledáme nejlepší řešení. V tuto chvíli jsme si přesně neurčovali, kdo co striktně bude dělat. Scházíme se na poradách každý týden a stanovujeme si konkrétní úkoly. Vycházíme částečně z toho, že jako zastupitel jsem se poměrně hodně věnoval sociální oblasti – oddávání, vítání občánků, radě seniorů a domovu důchodců. Takže v této oblasti budu mimo jiné pokračovat. Pan starosta a pan místostarosta Oberfalcer zase budou pokračovat v práci, kterou dělali v minulém volebním období.

Jaké priority bude vedení města prosazovat?

Rok, který jsme kvůli zneplatněným volbám ztratili, se negativně projevil na rozvoji města. Nemohli jsme zahájit řadu investičních akcí, zůstala spousta nedodělané práce. Město přišlo o více jak 100 milionů korun na dotacích. Tento skluz musíme dohnat. Chceme mít otevřenou radnici a naslouchat lidem. Z toho potom mohou vycházet další požadavky a priority. Jednou z dalších priorit je řešení zaměstnanosti ve Strakonicích. V dnešní situaci velká část Strakoňáků jezdí za prací do Písku, Vimperku, Blatné, Českých Budějovic a Plzně. Proto bychom chtěli odstartovat rozvoj průmyslové zóny, aby se možnost zaměstnání zlepšila. V tuto chvíli jednáme se dvěma uchazeči, kteří se o průmyslovou zónu dlouhodobě zajímají. Závisí na tom i příprava sítí a obslužnosti na průmyslové zóně Hajská, například příjezdové komunikace, vybudování chodníků, vodovodní přípojky a řadu dalších věcí.

Má město ambici si vybírat firmy, které do průmyslové zóny pustí? Je to vůbec v jeho silách?

Určitě. V minulosti proběhlo několik schůzek se zájemci. Ale nakonec z obavy, že by se mohlo jednat o montovny a překladiště, byla jednání ukončena. Chtěli bychom výrobu, která nebude úplně závislá na automobilovém průmyslu. Nechceme továrnu, která by zaměstnávala cizince. Strakonice měly pověst chytrých, vzdělaných a kvalifikovaných lidí, kteří měli zlaté ruce a dokázali udělat nemožné. Proto bychom chtěli na tuto řemeslnickou slávu navázat a do města ji navrátit.

Jak důležité je rozšíření domova pro seniory?

Velmi důležité, v dohledné době je potřeba to řešit. V současnosti je přes 400 žádostí o umístnění, z toho přes 100 akutních žádostí. Bohužel kapacita je naplněna na 100 procent. Už v minulém volebním období se plánovalo rozšíření kapacit, například přicházeli soukromí investoři. Ale ti nikdy nepřišli s takovým projektem, který by byl výhodný jak pro Strakonice, tak pro klienty. Zvažovalo se i využití hotelu Bavor. Náklady na výkup hotelu a rekonstrukci by ale představovaly tak neúnosnou částku, že se od tohoto záměru muselo ustoupit. Další možností byla nástavba stávajícího domova, ale statické možnosti to neumožňují. Proto se zvažuje postavení úplně nového objektu vedle stávajícího. Chtěli bychom domov pro seniory rozšířit až o 100 míst a intenzivně se tím zabýváme.

A co další úkoly pro město?

Zmíním základní školu Dukelská, která volá po rekonstrukci už dlouho. Ať už se jedná o výměnu oken, elektrorozvody, rozvody vody, kanalizace, opravu střechy a řadu dalších věcí. Chceme, aby škola dostala parametry pro splnění požadavků dnešní doby, zejména s ohledem na tragické požáry budov, které se v poslední době v republice staly. Sice splňuje potřebná kritéria, ale léta provozu se už projevují. Na Dukelské musíme řešit i problém s družinou. Zajímavé téma také téma kulturního domu, kde se chýlí ke konci práce na první etapě. Jakmile skončí, chtěli bychom co nejdřív nastartovat druhou etapu a pokračovat v revitalizaci, aby byl kulturní dům plnohodnotným a reprezentativním kulturním stánkem Strakonic. Dalším úkolem, který před sebou máme, jsou rekonstrukce chodníků a ulic. Je předčasné říkat, kterou a kdy budeme dělat, ale pokračovat chceme. Město chce budovat také cyklostezky, které si Strakonice zaslouží.

Jste v dozorčí radě Teplárny Strakonice. Jak si společnost stojí?

Teplárna si prošla složitým obdobím. Negativně se na jejím hospodaření projevilo zdražení emisních povolenek. Před dvěma lety se cena jedné povolenky pohybovala kolem pěti nebo šesti Euro. Dnes je cena 30 Euro za povolenku a teplárna jich potřebuje velké množství. Negativně se na hospodaření teplárny projevil nárůst cen paliva a přepravy. Navíc se řada objektů zatepluje, takže se snižuje odběr tepla. Dneska mohu říct, že teplárna je stabilizovaná, vedení společnosti je schopné a dělá všechno pro to, aby měli občané teplo za přijatelnou cenu. Ta se u nás pohybovala zhruba pět procent nad republikovým průměrem, teď je snaha, dostat ji pod celostátní průměr. Zmíním, že Teplárna Strakonice letos snížila cenu tepla o deset korun za gigajoul. Vliv na hospodaření má i to, že se ve větší míře daří spalovat štěpku, což nevyžaduje emisní povolenky. Současně se tím snižují náklady na odsiřování, což je obrovská výhoda. V současnosti teplárna také intenzivně pracuje na alternativních zdrojích paliva.

 

 

Diskuse k článku - 3 příspěvky
 

Další zprávy z regionu

 
 

Diskuse ke článku

Zbývá znaků: 1200
 
  • Jan 

    Reagovat

     

    Inu, proč nevzít trafičku. K důchodu dobrej přivídělek. Jen ta reprezentativnost tj. kouzlo osobnosti a odbornost je prachbídná.

    Vloženo 7.2.2020 19:40:00

    • anonymní čtenář 

      Reagovat

       

      Nauč se napřed gramatiku a pak někoho kritizuj. Ty přivídělku.

      Vloženo 8.2.2020 15:42:04

      • Jan 

        Reagovat

         

        Ne jedno y, ale pravda ti vadí co?

        Vloženo 8.2.2020 17:17:54

 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace