Týdeník Táborsko oslovil pro chystané vydání všechny radní. Dosud odpověděli tři, Petr Havránek a Michaela Petrová poslali zprávu, že jsou na dovolené. Olga Bastlová, Radka Maxová, Petr Novák a Kateřina Bláhová zatím nereagovali.

Radní Tibor Stano (ČSSD):

Napsal, že stánek zatím neviděl, protože je na dvoutýdenním letním táboře s dětmi, ale radní podle jeho vyjádření podobu stánku neschvalovali. Odmítli pouze většinou hlasů předchozí návrh architetků Krausových. „Vypadal jako vznášedlo z vesmíru a měl stát tři miliony! Když jsme pak řešili nového nájemce, osobně jsem se ptal, co na náměstí bude.  Byl jsem ujištěn, myslím starostou, že stánek bude původní. O konkrétní podobě, pokud si dobře vzpomínám, jsme nehlasovali. Osobně jsem dalek uměleckých experimentů v Táboře a pro nějakou avantgardní podobu bych rozhodně nebyl.  Podle mne tam měl zůstat původní dřevěný stánek,“ uvádí radní Tibor Stano. 

Starosta Jiří Fišer (Tábor 2020):

Podrobně popsal celý postup: „V minulém volebním období se minulá rada města věnovala tomu, jak dále postupovat v otázce stánku na náměstí, když v roce 2014 končila nájemní smlouva na pozemek minulé nájemkyni, Olze Zimermanové. Rada tehdy rozhodla, že akceptuje architektonický záměr manželů Krausových (moderní stánek nepravidelného tvaru) s tím, že stánek pořídí město a bude jej pronajímat (čili nejen pozemek, ale i stánek). Současná rada města po volbách však tento postup odmítla. Tím nastalo jakési vzduchoprázdno a hrozilo, že sezona 2015 bude bez stánku, ale zejména bez koncertů a doprovodných aktivit. Proto rada nakonec ve své kompetenci oslovila původní nájemkyni a provozovatelku svého stánku slečnu Zimermanovou a prodloužila s ní smlouvu ještě o jednu sezonu.V roce 2016 již rada nechtěla prodlužovat pronájem pozemku bez výběrového řízení a pro jej na počátku roku vyhlásila na tři příští sezony. Následně pak 4. dubna rada města vybrala jednu ze dvou došlých nabídek, a sice Květy Dvořáčkové.“

Starosta dále popisuje, že radní se zabývali především obsahem nabízených služeb. Květa Dvořáčková svůj záměr popsala: gastronomie i kultura k „občerstvení těla i ducha“, koncerty, kino večery, rodinná odpoledne, výtvarné dílny, čtení, divadla a k vzhledu stánku podle starosty uvedla, že půjde o dřevěný subtilní stánek v šedobílém odstínu, předzahrádku zastřešenou bílou plachtou, eventuálně světlými slunečníky, látkové polštáře na sezení pro děti. Starosta ovšem tvrdí, že materiál předkládaný do rady města obsahoval také obrázek stánku. „Nynější stánek odpovídá provedení až na vyrovnávací dřevěnou podestu, kterou odmítli památkáři. A doslova se v záměru uvádí – rádi bychom se vyhnuli historizujícím husitským tvarům,“ doplňuje starosta. V závěru starosta odpovídá na dotaz redakce, zda stánek bude odstraněn, pokud negativní reakce obyvatel města budou masivní: „Nevidím žádný důvod k odstranění stánku. Navíc je tu přece nájemní smlouva a soukromý majetek. Pro mě byl, je a bude stánek na náměstí především prvkem kulturního a společenského dění. V tom je akceptovaná nabídka zcela přesvědčivá. Stánek si opravdu nehraje na historii. První co mne napadlo, že je to zvětšená dlažební kostka z náměstí. Proč ne? Jednoduché a prosté, více komunikující s funkcionalistickými budovami východní fronty náměstí. To, co mi ale velmi vadí a co jsem nepochopil je, že památková péče odmítla dřevěnou vyrovnávací podestu pro židličky a stolky. Celý prostor by se tak zpřehlednil, zútulnil a umožnil by i instalaci drobné zeleně a květin. To, co se kolem toho odehrává zejména na facebooku, je verbální lynč. V Táboře u věcí nezvyklých proces obvyklý. Nechci k němu přispívat. Z řady příspěvků plyne, že lidé vychází pouze z obrázků a mluví o stánku kovovém či dokonce betonovém. Já říkám – zajděte si na místo a až si budete objednávat u pultu, ucítíte vůni dřeva.“

Radní Miloš Tuháček (Jinak!):

Poslal tuto reakci: „Netroufám si mluvit do estetické podoby stánku, vítám ale každý názor veřejnosti na podobu veřejného prostranství. Mrzí mě, je-li tento hlas občanů znevažován, ať je již vyjádřený sebeexpresivněji. V dalším rozhodování o podobě Žižkova náměstí a dalších lokalit v Táboře se budu řídit názorem většiny veřejnosti. Mohu tedy jen občany vyzvat, aby se ozývali častěji a hlasitěji, a to nejen k využití Žižkovo náměstí. „