Nový světový rekordman Josef Šálek se chystá na další výzvy, limity si pořád posouvá
PÍSEK - Josef Šálek z Písku se věnuje otužování už řadu let. Postupně si posouval hranice a nyní běhá v mrazu do půl těla a bos, jako by se nechumelilo. V neděli 17. ledna padesátiletý běžec překonal světový rekord. Polonahý a bos zvládnul vzdálenost o délce jednadvaceti kilometrů za hodinu třicet šest minut a jednadvacet sekund. S tímto časem překonal dosavadní rekord Nizozemce Wima Hofa (2h 16min). Určitě to ale pro tohoto otužilce není poslední překonaná meta. Už teď Josef Šálek plánuje ustanovení českého rekordu v prkně nebo uběhnout bosý ultramaraton. Běháním v mrazu a bosky to ale u Josefa Šálka nekončí. Kromě toho přechází přes žhavé uhlí, skleněné střepy, poskytuje terapie, píše knihu nebo podniká cesty na různá silová místa. ,,Když jsem se začal zajímat o osobní rozvoj, začal jsem se setkávat s podobně laděnými lidmi a chodil jsem na různá setkání. Setkal jsem se i s rituálem přechodu přes žhavé uhlí. Začal jsem si to užívat, dostal jsem se až do euforických stavů,“vysvětluje. Podle Josefa Šálka každá tragédie může být přínosem. Vzpomíná tak na dobu, kdy byl omylem vězněn ve Spojených arabských emirátech. ,,Stalo se mi něco, co jsem nemohl rozumným způsobem řešit. Řešil jsem to svou znalostí technik osobního rozvoje. Snažil jsem se být psychicky v pohodě, snažil jsem se mít svůj systém a režim. Sportoval jsem, dokonce jsem tam zaběhl půlmaratón. Zjistil jsem, že se všechno dá, a ostatek jsou jen výmluvy,“ popisuje svou zkušenost odolný Písečák.
Kdy jste začal s otužováním? Byly začátky složité?
Asi před dvanácti lety jsem se začal otužovat, protože jsem se začal zajímat o osobní rozvoj a zdravější životní styl. Začínal jsem klasickou cestou otužováním ve sprše. Asi po třech letech jsem zjistil, že jsem schopný zvládnout i zamrzlou vodu v rybníce. Což jsem ani nevěděl. Jednou jsem se otužoval v bazénku ve wellness a někdo mi následně řekl, že tam je studenější voda než v zamrzlém rybníce, protože tudy protékal potok. Tudíž to byla voda tekoucí a byla chladnější než v rybníce. Pak jsem vyzkoušel i zamrzlý rybník a zjistil jsem, že moje tělo už se naučilo zvládat zimu. Před pěti lety jsem začal v zimě mít i méně oblečení, až jsem začal chodit v tričku a kraťasech. Následně i v sandálech. Je to tři roky zpátky, kdy jsem začal běhat. Všechno se to nějak spojilo. Mezitím jsem začal chodit hodně i bosky. Zároveň se totiž věnuji i workshopům s lidmi, kde jim pomáhám zvládat různé zátěžové situace, propojovat se s přírodou, se živly, jejich přirozeností a tělem. Chodíme bosky přes žhavé uhlí, přes skleněné střepy. Měl jsem tedy hodně blízko k bosému kontaktu. Potom i k bosému běhání, a jelikož jsem měl i otužileckou průpravu, tak i následně k zimnímu bosému běhání.
Celý rozhovor se světovým rekordmanem Josefem Šálkem najdete v aktuálním vydání Píseckých postřehů.
Diskuse k článku