Kurz pletení košíků uspořádal Dům kultury v Milevsku úplně poprvé. Jan Smrt se košíkářskému řemeslu věnuje od roku 2000. Poprvé si pletení košíků mohla vyzkoušet také veřejnost. „Vždy mě bavila rukodělná činnost. U tohoto řemesla mě fascinovalo i to, že z prutu, který vyroste za jeden rok, se dá tvořit od ozdob na zeď, přes košíky, až po nábytek. Z prutu jde vyrobit obrovská škála výrobků,“ poznamenal Jan Smrt. V rodině je prvním, kdo se něčemu podobnému věnuje. „Teorie pletení jsem se učil na středním odborném učilišti řemeslné výroby. Praxi jsem měl v Mělníku a po vojně jsem pak byl asi ještě rok a půl na zkušené v Lomnici nad Lužnicí, kde fungoval podnik Jitro,“ nastínil.

Na sobotním kurzu s Janem Smrtem vyráběli účastníci kulatý košík. Právě tímto výrobkem začínal i Jan Smrt. „Technologické postupy zas až tak složité nejsou. Důležité je mít trpělivost a vydržet u toho, pokud vám to zrovna nejde tak, jak potřebujete,“ řekl Jan Smrt. „Košíkářina není nijak náročná na vybavení. Když máte nůž nebo nůžky a šroubovák, tak si s tím pomalu vystačíte,“ vysvětlil košíkář.

Při pletení košíku se začíná jeho spodní částí. „Udělá se košíkářský kříž, který je ze silnějších prutů. Ty se pak začnou paprskovitě rozplétat. Na to navazují stěny koše,“ popsal Jan Smrt. Sám si část prutů pěstuje na své zahradě. Použít lze i proutí z vrb, které rostou u potoků nebo rybníků. Proutí se stříhá právě v tomto období, v době vegetačního klidu, ale dá se i koupit. Jak se vůbec v dnešní době košíkářskému řemeslu daří? „Vzhledem k tomu, že jsem jeden z nejmladších vyučených košíkářů, který se tomu opravdu věnuje, tak řemeslo pomalu zaniká. Vlastně to bude nějakých patnáct let, kdy se žádný košíkář nevyučil. Je pravda, že lidé o kurzy mají zájem, ale že by se tím chtěl někdo vyučit a opravdu to dělat na profesionální bázi, to už tolik ne,“ dodal.

Košíky Jan Smrt dříve prodával na trzích. Postupně se však přeorientoval na zakázkovou výrobu. „Spousta klasických košíků sem chodí z Polska nebo Číny. Není problém košík sehnat. Lidé však potřebují výrobky konkrétních rozměrů, které nikde nejsou k dostání. Buď tedy dělám tuto výrobu, nebo také hodně spolupracuji s pražskou botanickou zahradou a s filmaři. Mé výrobky jsou vidět třeba v seriálu Británie, kam jsem dělal velké koše. Bohužel v posledním díle všechny shořely. To trochu zamrzelo,“ prozradil Jan Smrt. V sobotu účastníci kurzu vyráběli menší koše například na ovoce nebo zeleninu. Na klasický košík je potřeba použít kolem 150 prutů. Jan Smrt však nemá rád, když se při výrobě pruty počítají. Výroba totiž bývá rozdílná. Někdy se použije více prutů, někdy méně. Záleží na kvalitě.