„Byť se nenachází na linii dotyku, potýká se s výpadky elektřiny a vůbec s vážnou situací,“ uvedl starosta Michal Kozár (ANO). Rada města proto navrhla poskytnout Starému Martinovu finanční dar ve výši 110 tisíc korun na pořízení generátorů nebo baterií využitelných při omezení dodávek elektřiny.

Záměr schválit deklaraci vysvětlil David Kinšt (Piráti), který připomněl nedávné čtvrté výročí ruské agrese na Ukrajině. „Dnes jsme bohužel svědky snahy relativizovat objektivní pravdy, měnit kolektivní paměť a ovlivňovat atmosféru tak, aby vyhovovala nepřátelskému ruskému režimu.“ Ocenil vedení města, že našlo i hmatatelnou formu podpory.

Proč je příjemcem neziskovka?

Proti myšlence se rozhodně ohradil opoziční zastupitel Jiří Plucar (SPD). Upozornil na korupční prostředí na Ukrajině. „My vůbec nemáme záruku, že peníze najdou svého adresáta,“ prohlásil Plucar. Zdůraznil, že příjemcem daru nemá být obec, ale nezisková nevládní organizace Společenství obcí Staryj Martyniv a Rizdvjany, Naše země.

Situaci se pokusil vysvětlit bývalý starosta Stanislav Mrvka (Nezávislí pro Hradec), který se nejprve vrátil k historii vztahů mezi Jindřichovým Hradcem a Starým Martinovem. „Začaly v roce 2014, kdy kolegové z Klubu vojenské historie zjistili, že v první světové válce tam padlo kolem sedmi set vojáků jindřichohradeckého 75. pěšího pluku. Byl tam za první světové války vybudován pomníček, který už se rozpadal. S pomocí ministerstva obrany se podařilo sehnat významné prostředky a zrekonstruovat pomník a u uvést ho do důstojného stavu,“ uvedl bývalý starosta. „Když tam byla naše delegace, viděli, v jak obtížné situaci tam lidé jsou, a rozhodli jsme se této obci pomáhat.“

Mrvka pak především upozornil na ukrajinský systém přijímání pomoci. „Nelze – a nebylo to možné ani před válkou – pomáhat finančními prostředky přímo obci.“ Úřady v Ivanofrankivské oblasti proto vytvořily spolek, přes který peníze mohou proudit. „Podařilo se nám ověřit, že všechny prostředky, které jsme posílali, skončily vždy v obci Starý Martinov,“ zdůraznil Stanislav Mrvka.

Debata o formulacích

Zastupitel Jiří Plucar se pustil také do formulace „nepřátelský ruský režim“, která zazněla ve vystoupení Davida Kinšta. „Pro naši republiku není ruský režim nepřátelský,“ prohlásil Plucar. „My se tady snažíme z něj nepřítele udělat, nějaké síly se nám snaží vnutit, že Rusko nás napadne.“

Nikdo ze zastupitelů jej v tomto směru nepodpořil, že ale hledání vhodných slov nespadlo z nebe, nepřímo potvrdil i David Kinšt. Poznamenal, že v původní verzi Piráti navrhovali pasáž: V současné válce na Ukrajině je Rusko agresorem, válka by mohla skončit ihned, pokud by Rusko přestalo útočit. „Po domluvě s vedením města jsme návrh osekali, aby to pokud možno budilo co nejmenší vášně, a přesto to vášně budí.“

Jiří Strachota (ANO) Pirátům poděkoval. „Mají moji obrovskou úctu,“ řekl zastupitel. O slovo se vzápětí opět přihlásil Jiří Plucar. Piráty vyzval, aby vyhlásili veřejnou sbírku a na ukrajinskou obec mohl přispět každý občan města.

Zastupitelstvo nakonec schválilo formulaci, že vyslovuje „podporu Ukrajině, jako deklaraci solidarity, ale zároveň jako investici do evropské stability a bezpečnosti, která se bezprostředně dotýká i České republiky a našeho města.“

Zastupitelstvo také detailně stanovilo účel finanční podpory. V darovací smlouvě se přímo uvádí že účelem daru ve výši 110 tisíc korun je pořízení nabíjecích stanic EcoFlow DELTA 3 Max Plus, případně zařízení s obdobnou konfigurací.

Více než deset let kontaktů

Vztahy mezi Jindřichovým Hradcem a Starým Martinovem se datují zhruba od stého výročí bojů, během nichž v červnu 1915 při přechodu řeky Dněstr padly stovky vojáků z Jindřichohradecka. „Zhruba od roku 2014 navštěvuje Staryj Martyniv takřka každoročně skupina profesionálních i amatérských historiků a archeologů z Jindřichova Hradce za účelem pořizování a uchování archeologických nálezů. S ohledem na společnou historii byla i za přítomnosti jindřichohradecké delegace v červnu roku 2015 ve Starém Martinově odhalena pamětní deska připomínající padlé vojáky,“ uvedla mluvčí Karolína Bartošková.

Nejedná se o první pomoc Jindřichova Hradce západoukrajinské obci v průběhu války. Například už v březnu 2022 zorganizovali dobrovolní hasiči spolu s městem dodávku materiální pomoci. Do sbírky se zapojili i zaměstnanci úřadu, zastupitelé, nemocnice nebo gymnázium.