Jihočeský kraj včera na všechny žádosti médií o vyjádření reagoval jedinou větou: „Jihočeský kraj řeší situaci v soukromém zařízení a provádí nezbytná opatření pro zajištění péče o klienty.“ Pravděpodobně se to mělo stát mnohem dřív.

Nová lékařka nezůstala lhostejná

Ledy se pohnuly teprve poté, kdy péči o klienty v domově převzala v září bernartická praktická lékařka Barbora Kolářová. Upozornila na alarmující nedostatek personálu a obstarávání zdravotnické péče nekvalifikovanými lidmi. V zařízení přitom byli pacienti, kterým se musel píchat inzulín, měli močové vývody nebo potřebovali převazy. Předevčírem jich bylo odvezeno dvanáct, někteří senioři stále zůstávají na místě.

Mlčení ale s Jihočeským krajem zachovávají i Jihočeské nemocnice. Ředitel Nemocnice v Písku Jiří Holan odmítl sdělit informaci, kolik pacientů z Olešné převzala písecká nemocnice do péče. Ubezpečil, že nemocnice je vždy schopná se postarat o všechny, kdo její péči potřebují.

Starostka Olešné Miloslava Brožková uvedla, že nedostává vůbec žádné informace. Ani při předešlých kontrolách. Obec je přitom ze zákona opatrovníkem několika klientů, kteří jsou zbaveni svéprávnosti. „Tři z nich tam stále jsou,“ uvedla starostka. Podle jejích slov nyní na místě pracují kriminalisté.

Problémy kontrola zjistila už před třemi lety

V roce 2014 kontrola z Úřadu práce zjistila, že se domov snažil zabránit kontaktu ubytovaného klienta s jeho advokátem, jehož pověřil k prodeji auta. Advokátovi i jeho přátelům zakázalo vedení domova přístup ke klientovi a podalo návrh na zbavení způsobilosti klienta k právním úkonům. Dále bylo zjištěno porušení práva na soukromí, inspektorky například viděly otevřenými dveřmi obnaženou klientku. Už tato kontrola shledala nedostatek personálu, ředitel domova Josef Králíček si postěžoval, že během dvou let musel personál třikrát obměnit. Z nynější situace plyne, že později už tam téměř nikdo pracovat nechtěl.

Při inkognito návštěvě redaktora Petra Eliáše v roce 2014 nesměly návštěvy na pokoje, s klientem směli hosté hovořit pouze v salonku u recepce. Neustále byl rozhovoru přítomen někdo z personálu. Když si klient postěžoval, že mu zmizely boty a na nohou měl pantofle zjevně nedostatečné velikosti, odmítl se o tom tehdy ředitel Králíček s návštěvou bavit. Poté musel přítel klienta vysypat z igelitky vše, co přinesl jako dárek a personál otevřel i krabičku s kostkovým cukrem. Prý by se tam mohl ukrývat alkohol nebo drogy. „Naši klienti jsou většinou osoby se sníženou schopností rozhodování, i když o tom ještě nebylo soudem rozhodnuto. Ale je to v jednání. Nemůžeme si dovolit, aby nějací šmejdi toho zneužívali,“ prohlásil tehdy ředitel. Přátelé tohoto klienta poté pro Písecké postřehy uvedli, že dříve při návštěvě přivolávali kvůli obstrukcím i policii.

Nyní se tedy budou muset s případem vypořádat všechny instituce, které zřejmě v minulosti nad domovem v Olešné přivíraly oči. Domov se nachází v bývalém hotelu ve vesničce v ústraní u Orlické přehrady. Dlouho se zavřený hotel nedařilo prodat, až přišla společnost Jessenius lékaře Josefa Králíčka, který se vrátil z emigrace. Nyní Domicil aktivních seniorů, jak se zařízení jmenuje, provozuje obecně prospěšná společnost, kde správní radu tvoří předsedkyně Kornelia Sicker z německého Regensburgu, Jana van Harten z Portugalska a Pavla Havlíková z Milevska. Základní kapitál je nula korun.