V současnosti se hodně mluví o rekonstrukci městské knihovny v Jiráskově ulici. V úterý 22. ledna studii její přestavby představil architekt Jan Stach. Jaký bude další postup?
Je sestavena poradní skupina rady města ve složení starosta Štěpán Pavlík, místostarosta Václav Klecanda, radní Jakub Smrčka, vedoucí odboru investic a strukturálních fondů Karel Hotový a já za knihovnu. Máme za úkol dát dohromady všechny připomínky ze strany veřejnosti a od nás z knihovny. Ty vyhodnotíme a ve spolupráci se zpracovatelem studie architektem Janem Stachem navrhneme městské radě usnesení. Knihovna není v investičních prioritách současné koalice, neumím odhadnout, kdy by se rekonstrukce opravdu realizovala. Ovšem předpokládám, že se práce na projektování nezastaví.

Proč vlastně knihovna potřebuje rekonstrukci?
Knihovna se nachází na ideálním místě. V blízkosti jsou školy, internát, hlavní nákupní třída. Naposledy byla knihovna rekonstruovaná v roce 1995. Od té doby se posunuly potřeby návštěvníků i potřeby knihovny. Od rekonstrukce si slibujeme tři posuny. Jako první bezbariérovost i do prostor oddělení pro děti a mládež, do audio-video části dospělého oddělení a do hvězdárny. Za druhé bychom chtěli zprůchodnit veškeré služby pro čtenáře tak, aby se nemusel ve všech odděleních prokazovat, ale u centrálního výpůjčního pultu by si zaregistroval všechny své výpůjčky na svůj čtenářský účet najednou. Za třetí chceme nabídnout více pobytových míst, ať už studijních se stolky nebo pohodlných s křesílky a podobně. Také klubovnu nebo učebnu.

Co říkáte podnětům z internetových diskuzí, že se knihovna má více přibližovat čtenářům v jednotlivých čtvrtích města než rozšiřovat centrální knihovnu?
O tom v současné době neuvažujeme, máme čtyři pobočky. A lidé i z okrajových čtvrtí chodí do centrální knihovny. Rozšíření knihovny do okrajových čtvrtí musí předcházet důkladná úvodní rozvaha, například ohledně otevírací doby, způsobu vracení knih a programů pro veřejnost. Ovšem to jsou v tuto chvíli opravdu pouze úvahy, zatím žádný takový podobný požadavek, například od zřizovatele, nemáme.

Jak se vyvíjí počet čtenářů?
V roce 1999 registrovala knihovna 7 551 čtenářů a v roce 2018 jich bylo 7 401. Dá se tedy říci, že stav je setrvalý. Zároveň je třeba přiznat, že v letech 2009 až 2014 klesl jejich počet pod 7 000. V roce 2009 to bylo 6 626, v roce 2014 se projevil vzestup k číslu 6 919. Návštěvnost během let mírně klesá. V roce 1999 se jednalo o číslo 144 985, v roce 2018 klesla návštěvnost na 127 910. Jedná se o návštěvníky půjčoven i kulturních a vzdělávacích akcí. Nutno podotknout, že návštěvy akcí se zvyšují.

Čím se liší dnešní knihovna od dřívější?
Jak ve světě, tak u nás se v současnosti knihovna vnímá jako místo, kde se lidé, jednotlivci nebo celé rodiny mohou scházet a trávit svůj volný čas, aniž by museli platit třeba vstupné. Nesoustředí se tedy jen na vypůjčování knih. Proto knihovny nabízejí vzdělávací a kulturní programy. Například cyklus Vesmírný Tábor z oblasti astronomie, Virtuální univerzitu třetího věku, literární cyklus Spisovatelé do knihoven a další.

Jaké služby knihovna nabízí?
Jednak jsou to zmíněné výpůjční služby od klasické beletrie, přes mapy, cizojazyčnou literaturu po komiksy. V nabídce pamatujeme na čtenáře od nejmenších dětí po seniory. Cizojazyčná literatura zahrnuje především angličtinu a další jazyky podle zaměření táborských škol, například francouzštinu. Nabízíme čtečky elektronických knih, stolní hry, CD a e-knihy. Čtenáři si mohou vypůjčit CD s hudbou i audioknihami nebo filmy na DVD. V letním období půjčujeme třeba šachy a pétanque. Šachy je možné hrát na venkovní šachovnici na náměstí TGM, pétanque na několika hřištích spravovaných městem, třeba u Jordánu u Křižíkovy trafostanice. Z dalších služeb mohou návštěvníci využívat internet. Pořádáme vzdělávací a kulturní programy. Soustředíme se také na seniory. V nabídce pro ně máme virtuální univerzitu třetího věku, kurzy s názvem Nebojím se počítače nebo trénování paměti. Pro školy pořádáme interaktivní exkurze. Novinkou letošního roku je projekt Bookstart aneb S knížkou do života, který se soustředí na rodiče s malými dětmi a batolaty. Na přednáškových cyklech spolupracujeme s táborskou pobočkou genealogické společnosti nebo s Českou kosmickou kanceláří. Jednou za měsíc přednáší odborník o astronomii nebo kosmonautice v rámci cyklu Vesmírný Tábor.

Co se nejvíc čte?
Nejvíce se půjčují knihy, o kterých se mluví, na které běží někde reklama. Potom samozřejmě povinná četba. A velký zájem je o detektivky, jak o severské, tak naše.

Jaká je věková struktura čtenářů?
Nejvíce k nám chodí děti z druhého stupně základních škol a senioři. Výrazně je také zastoupený střední dospělý věk, to je 35 až 50 let. Tito čtenáři se vrací do knihovny opět se svými dětmi. Méně je zastoupený mladší dospělý věk, protože to bývají vysokoškoláci, kteří většinou netráví svůj čas v Táboře.

Co vás na vaší práci nejvíc těší?
Těší mne knihovna obecně, máme bezvadný pracovní tým. Líbí se mi úloha nebo také mise knihovny, která se snaží věnovat všem bez rozdílu. Odpovídat na potřeby všech lidí. Baví mě hledání cesty, jak nabídnout zajímavé aktivity a prostředí.

Jaké knihy nejraději čtete vy?
Nejčastěji sáhnu po současné české beletrii. Z autorů mám nejraději Jiřího Hájíčka. Už jsem přečetla i jeho poslední knihu, básnickou sbírku haiku Muž na pokraji vzplanutí.