Jedna z největších ekologických zátěží v Česku

Odkaliště u Mydlovar na Českobudějovicku vznikla v souvislosti s provozem chemické úpravny uranové rudy MAPE, která fungovala v letech 1962 až 1991. V závodě se zpracovávala ruda z různých částí tehdejšího Československa a během téměř 30 let zde vznikly desítky milionů tun kalů obsahujících zbytky chemikálií a radioaktivních látek. Úpravna je ukládala do odkališť vybudovaných v prostoru bývalých lignitových dolů, tedy dolů na těžbu nejmladšího a nejméně karbonizovaného hnědého uhlí.

Po ukončení provozu začala dlouhodobá sanace a rekultivace lokality, kterou zajišťuje státní podnik Diamo. Opatření mají zabránit únikům radonu a dalších látek do okolí a stabilizovat území. Rekultivace probíhá postupně už řadu let. V posledních letech se zároveň diskutuje o budoucím využití území. Jednou z variant je výstavba rozsáhlého solárního parku, o němž uvažuje energetická skupina ČEZ.

Zastupitelé řešili vypořádání námitek proti záměru

Právě s tím souviselo poslední jednání krajského zastupitelstva. Zastupitelé schválili vypořádání námitek ke dvanácté aktualizaci Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje, která lokalitu odkališť zahrnuje mezi území, kde je do budoucna možné prověřovat umístění obnovitelných zdrojů energie. Pro návrh hlasovalo 47 zastupitelů, nikdo nebyl proti a tři se zdrželi.

Hejtman Jihočeského kraje Martin Kuba při jednání zdůraznil, že schválený krok neznamená rozhodnutí o výstavbě. „V žádném případě se nerozhoduje o tom, zda se bude nebo nebude na odkališti něco stavět. Zastupitelé nyní hlasují pouze o vypořádání námitek v rámci projednávání zásad územního rozvoje kraje,“ uvedl. Podle něj se kraj snaží hledat řešení ve spolupráci s obcemi. „Ze strany státu je velký tlak hledat lokality pro obnovitelné zdroje tak, aby nebyly na orné půdě a zároveň byly blízko infrastruktury pro vyvedení energie,“ řekl. Zároveň upozornil, že pokud by se kraj s obcemi nedokázal dohodnout, mohl by podobné území vymezit stát bez jejich účasti.

Podle Martina Kuby se během příprav návrhu projekt postupně upravoval. Zmenšila se například část ploch a doplněny byly biokoridory a ochranné pásy zeleně.

Místní vyslovují obavy. Proti solárům nejsou z estetických důvodů

Na jednání vystoupila obyvatelka Mydlovar Hana Chalupská, která se dlouhodobě věnuje problematice rekultivace odkališť. Podle ní jde o specifické a citlivé území. „Odkaliště v Mydlovarech v žádném případě nejsou bezpečnou skládkou,“ upozornila. Připomněla také, že během provozu úpravny uranové rudy zde vzniklo přibližně 36 milionů tun kalů obsahujících zbytky chemikálií a radioaktivních látek, které jsou dnes uloženy v odkalištích o rozloze zhruba 300 hektarů.

Podle Chalupské by instalace solárních panelů mohla znamenat zásahy do ochranných vrstev odkaliště, které mají bránit úniku radonu a dalších látek do okolního prostředí. „Terén nad odkališti by měl zůstat uzavřený a co nejméně narušený, aby byl omezen únik radionuklidů,“ doplnila. Odmítla také, že by odpor místních vycházel pouze ze snahy zabránit stavbě v blízkosti jejich domovů. „Fotovoltaiku v této lokalitě neodmítáme z estetických důvodů. Důvody, které občané uvádějí, jsou podle nás objektivní a dosud nevyvrácené,“ dodala.

Starosta Dívčic: Dávají nám na vybranou. Buď to u vás bude nebo to u vás bude!

Kritičtější stanovisko zaujala obec Dívčice. Podle starosty Miroslava Stulíka obec dlouhodobě upozorňuje především na to, že zatím neexistuje konkrétní projekt, podle kterého by bylo možné plánovanou výstavbu posoudit. Podle něj se přitom hovoří o solárním parku o rozloze přibližně 100 hektarů s výkonem kolem 134 megawattů.

„Společnost ČEZ za poslední dva roky nepředložila konkrétní projekt, který by řešil například způsob bezpečného ukotvení solárních panelů do povrchu odkališť,“ uvedl starosta. Obec proto navrhovala, aby byl nejprve vyřešen technický způsob instalace panelů a teprve poté bylo možné záměr promítnout do územně plánovací dokumentace. Podle vedení obce může být plánované využití území navíc v rozporu s dosavadními dokumenty. „Nyní je plánované umožnění realizace fotovoltaiky v rozporu s platnou územně plánovací dokumentací jednotlivých obcí i se stanoviskem EIA z roku 2001 k sanaci a rekultivaci odkališť,“ uvedl Stulík.

Pochybnosti má obec také ohledně přínosu samotného projektu. Ten by podle starosty obec měla pouze v případě uzavření plánovací smlouvy s investorem. Ta by však znamenala závazek obce projekt podporovat. „Obec by se ve smlouvě zavázala vydávat souhlasná stanoviska, včetně těch při posuzování vlivů na životní prostředí. To je pro nás nepřijatelné,“ sdělil.

Starosta zároveň upozornil, že obce podle něj stále nemají dostatek informací o konkrétní podobě záměru. „Dokud nebude na stole konkrétní projekt realizace Fotovoltaické elektrárny Mydlovary, těžko můžeme cokoliv posuzovat nebo připomínkovat,“ zdůraznil.

Na jednání krajského zastupitelstva navíc zaznělo, že společnost ČEZ podle posledních informací zvažuje odklad projektu. „Pokud by ČEZ nakonec od realizace ustoupil, vyvstává otázka, jaký má smysl schvalovat změnu zásad územního rozvoje právě kvůli tomuto záměru,“ uvedl Stulík. Podle něj se obce zároveň dostávají do složité situace.

„Jsme ujišťováni, že dotčené obce jsou rovnocennými partnery k jednání. Ale těžko se čelí situaci, kdy slyšíte v podstatě: buď to tam u vás bude, nebo to tam u vás bude – můžete si vybrat,“ sdělil redakci.

Mydlovary: Rozhodující budou odborná posouzení

Opatrnější postoj zaujala obec Mydlovary. Rozhodnutí krajského zastupitelstva vzala obec na vědomí, ale zdůraznila, že prioritou by mělo být dokončení rekultivace celé lokality. „Vzhledem k charakteru území je důležité, aby byly všechny technické i environmentální aspekty projektu důkladně prověřeny,“ uvedla starostka obce Mydlovary Renata Gondeková. Podle ní je zatím příliš brzy hodnotit případné přínosy projektu. Ty by bylo možné posoudit až ve chvíli, kdy bude znám jeho konkrétní návrh.

Nákří: Obec zatím konečné stanovisko nepřijala

Obdobný názor zaujímá i obec Nákří. „V této fázi se zatím jedná pouze o záměru. Naše obec proto konečné stanovisko zatím nezaujala,“ uvedl starosta obce Nákří Miloslav Jodl. Podle něj obec v současnosti nemá zásadní obavy, zároveň ale stále probíhají jednání o možných dopadech a přínosech projektu. Starosta ujištění vedení kraje o důkladném posouzení projektu považuje za dostatečné.

Konečné rozhodnutí padne později

Podle vedení kraje nyní bude následovat další veřejné projednání návrhu změny Zásad územního rozvoje. Teprve poté mohou zastupitelé definitivně rozhodnout, zda bude lokalita v dokumentu vymezena jako území vhodné pro obnovitelné zdroje energie. I v případě takového kroku by investor musel projít standardními povolovacími procesy. Patří mezi ně například posouzení vlivů na životní prostředí (EIA), stanoviska dotčených orgánů nebo stavební řízení. „Zásady územního rozvoje nejsou stavební povolení,“ zdůraznil hejtman Martin Kuba.