Firma by ráda otevřela nový dobývací prostor v sousedství obce Krašlovice. Proti plánu se postavili místní. Starosta obce Krašlovice Josef Schwarz nesouhlasí se stanoviskem, že těžbě v lokalitě nic nebrání. „Je to nesmysl, protože přírodě pískovna může škodit. Navíc bych připomenul, že se nám tu třikrát do roka vylévá řeka Blanice, a zatím to vždycky šlo na pravý břeh od Krašlovic. Firma plánuje postavit valy proti hluku a prachu, ale bojíme se, že kvůli nim pak voda z řeky půjde na druhou stranu k vesnici,“ říká starosta Krašlovic.

Varovným signálem je pro starostu fungování nedaleké pískovny Čavyně. „Ta se nás sice nijak nedotýká, ale docela často se kolem ní pohybuji. Obávám se, co to přinese, kdyby se tady mělo těžit v takovém množství na 70 hektarech. Vím, že firma nemůže za to, kam fouká vítr a že se práší, ale my to pocítíme,“ říká starosta, který naznačuje i obavy z těžké nákladní dopravy.

Nevole je podle starosty Krašlovic tak velká, že se s nesouhlasem přidávají i lidé z okolních vesnic. Nakonec i ve Vodňanech vznikla petice. „Lidé pískovnu nechtějí, protože vidí, jak to funguje na Čavyni. Firma píše, že by šla jen pět metrů do hloubky, ale tomu nevěřím. Jakmile se začne, bude se těžit, dokud to půjde,“ naznačuje starosta.

Místní podle něj neslyší ani na slibované benefity a možnost budoucího zaplavení vytěžených ploch po konci pískovny. „O žádná jezera tu nestojíme. Slibují také, že by do obecního rozpočtu mělo jít ročně kolem 200 tisíc korun. Myslím si, že to není adekvátní tomu, co by po dvacetileté těžbě mělo zůstat. Záleží na tom, jak by rekultivace vypadala. Pro nás, jako pro obec, to bude spíš bič než přínos. Z lagun nejde jen tak udělat oficiální koupaliště, to by stálo hodně peněz. S naším rozpočtem 2,5 až 3 miliony korun ročně jsme rádi, že si tu můžeme opravit cesty na vsi a náš majetek. Víc nám rozpočet nedovoluje,“ dodává Josef Schwarz.

Krašlovice mají 156 obyvatel a podle starosty je důležité, že se k malé vesničce v odporu proti pískovně přidává i sousední město Vodňany, které má mít pískovnu jen na malé části katastru. „Jsme všichni proti, i petice by mohla pomoci. Zatím razíme úplný nesouhlas. Záleží ale i na soukromých majitelích pozemků. Jakmile začnou pozemky prodávat, bude to problém i pro nás. Dělám ve stavebnictví, takže vím, že štěrky nejsou. Ale myslím si, že dokud nebude hotová rekultivace na pískovně Čavyně a neuvidíme, jak bude vypadat, budeme se snažit novou pískovnu zastavit. Ale je to věc názoru. Co jsem slyšel od našich obyvatel i majitelů pozemků, zatím je prodávat nechtějí. Ale nemůžeme se na nikoho zlobit, kdyby chtěl svůj majetek zhodnotit a prodat,“ dodal starosta Krašlovic.

Vyjádření obce

Obec Krašlovice už vydala i oficiální stanovisko, které zaslala krajskému úřadu. „Obec s podaným záměrem jednoznačně nesouhlasí. Předložená studie nezohledňuje mnohé významné faktory. Celkově máme za to, že tento projekt je pro obec nepříznivým a bude život v obci negativně ovlivňovat. Významným faktorem je pro obec zabezpečení ochrany obyvatel. Ze zámětu vyplývá, že záplavové území bude z větší části pravého břehu využito k těžebnímu záměru. Pokud dojde k vybudování valu okolo těžebního prostoru, obáváme se, že dojde k zatopení levého břehu směrem k obci Krašlovice, a tedy v případě povodní k ohrožení bezpečnosti našich obyvatel na tomto území,“ uvádí obec Krašlovice.

Navržená pracovní doba lomu ve dvousměnném provozu od šesti do 22 hodin v blízkosti obytné zástavby není podle obce vhodná. „Dále záměr nebere v potaz výskyt zákonem chráněného živočicha bobra evropského, který se ve zmíněné lokalitě nachází. Důkazem jeho výskytu jsou četné polomy stromů v povodí řeky Blanice na katastrálním územní obce Krašlovice. Záměr nezmiňuje také současnou výstavbu projektu společnosti Senres Invest na katastrálním území obce Krašlovice, a to v těsné blízkosti plánované těžební činnosti. Tento projekt je výstavbou Domova pro seniory a přilehlého relaxačního areálu s přítomností exotických zvířat pro klienty tohoto domova v rámci terapie. Vybudování dobývacího prostoru Krašlovice by bylo v rozporu s plánovanou klidovou zónou pro klienty,“ vyjmenovává obec negativní dopady případné těžby.

Ve vyjádření obec poukazuje také na současnou těžbu v pískovně Čavyně. „Tento stav zajisté neodpovídá postupné rekultivaci vytěžených míst a slibovaným záměrům společnosti,“ dodává obec.

Petice ve Vodňanech

V nedalekých Vodňanech vznikla proti nové pískovně petice. Nakonec byla možná trochu unáhlená – petice totiž žádá vedení města k zaslání nesouhlasného stanoviska. Starosta Martin Macháč ale brzy reagoval, že město už negativní postoj k pískovně připravilo ještě před obdržením petice, která teprve sbírá podpisy. Na sociálních sítích starostovi oponenti píší, že město záměr pískovny nedostatečně komunikovalo dopředu, i když o něm mohlo mít informace. Až do zákonného zveřejnění dokumentace k posudku vlivu na životní prostředí na úřední desce neměli lidé o projektu příliš informací, pokud vůbec nějaké měli.

„Aby mělo vyjádření nějakou váhu, musí být připravené a podložené. A to chvíli trvá. Ve spolupráci s odborem životního prostředí máme stanovisko připravené. Samozřejmě je negativní a se záměrem nesouhlasí. Toto bylo rozhodnuto i v radě města usnesením,“ uvádí starosta.

„Dostal jsem od některých zastupitelů otevřený dopis, kde mě vyzývají, abych podal námitku k záměru těžby. Říkají, že je město nečinné. Stačilo zajít nebo zvednout telefon a zeptat se. Ale to se nestalo. A pro jistotu tu máme ještě petici, která žádá mě a město Vodňany o vyjádření nesouhlasu. Ale na vyjádření se pracovalo a nesouhlas s argumenty je připravený k podání na krajský úřad. Tak proč?“ ptá se starosta Vodňan.

Připomíná, že těžba se týká hlavně Krašlovic. „Nabídl jsem starostovi součinnost a pomoc našeho úřadu a odborů při podávání námitek i do dalších jednání. Snad jsem celou situaci dostatečně vysvětlil a pro případné dotazy jsem vždy k dispozici. Takže, když půjdete podepsat petici třeba do infocentra, tak si kupte suvenýr, ať tam nejdete zbytečně,“ dodal Martin Macháč.