Obchvat města chceme, vzkázali obyvatelé Nové Bystřice v místním referendu. Stavba má začít za tři roky

Souhlasíte s tím, aby Jihočeský kraj jako investor realizoval akci Východní obchvat Nové Bystřice, silnice II/128, dle v současné době společností Pontex zpracovávané projektové dokumentace? Tak zněla otázka, na níž Bystřičtí odpovídali v místním referendu. Pro odpověď Ano pak hlasovala nadpoloviční většina oprávněných osob a rozhodnutí v místním referendu tak je závazné.
O výstavbě obchvatu se v Nové Bystřici, která má zhruba 3 200 obyvatel vedly dlouhé diskuze. Zatímco část místních chtěla dostat auta, hlavně tranzitní dopravu, z centra, odpůrci argumentovali tím, že výstavba obchvatu naruší krajinný ráz a apelovali na ochranu přírody a vzácných živočichů.
Jihočeský kraj už má na obchvat s předpokládanými náklady ve výši 624 milionů korun připravený projekt. Projektovou dokumentaci pro vydání společného povolení dokončil v lednu. Pak ale další práce na jeho přípravě stopl do doby, než se město k obchvatu vyjádří. To se stalo právě teď.
Přípravy tak mohou pokračovat. „Jihočeský kraj teď počká na oficiální informaci od města. Následně svoláme jednání k zapracování připomínek vznesených v průběhu projednání. Podle jejich rozsahu bude prodloužen termín pro odevzdání projektové dokumentace. Harmonogram se tedy posune zhruba o jeden rok. Zahájení stavby lze předpokládat v roce 2027,“ potvrdila mluvčí Jihočeského kraje Hana Brožková.
Zastupitelstvo Nové Bystřice se sejde ve středu 19. června. „Hned po něm, zřejmě už 20. června, dáme kraji oficiální vyjádření města, že s obchvatem souhlasíme. S ohledem na výsledek referenda je už teď jasné, že odpověď bude kladná. Obnoví se tak práce na projektu, které kraj pozastavil. Předpokládáme, že se sejdeme s projekční kanceláří, vrátíme se ke sporným věcem, které vyplynuly z veřejného projednání, kdy se lidé ptali na některé nejasnosti a projektanti přislíbili jejich doladění,“ nastínil starosta Nové Bystřice Jiří Zimola.
Jednou z věcí, která místní v projektu nenadchla bylo třeba navrhované zaslepení silnice vedoucí k hojně navštěvované prodejně stavebnin. „Po výstavbě obchvatu by na něj museli lidé vyjet, dojet po něm zhruba 200 metrů a znovu odbočit z obchvatu k prodejně. Nám to nepřipadá logické, bavili jsme se s projektanty, jak situaci vyřešit, aby mohla zůstat silnice otevřená a lidé z města nemuseli vjíždět na obchvat a zase z něj sjíždět,“ naznačil Jiří Zimola.
Novou Bystřicí projedou stovky nákladních aut denně a kolem tří tisíc vozidel celkově, ať už směrem na Vídeň, nebo zatáčí směrem na Slavonice. „To není málo, za rok se číslo blíží k milionu. Obchvatem dojde k tomu, že těžká nákladní auta, která tudy jen projíždějí a nezastavují, protože jim nic jiného nezbývá, se městu vyhnou. Jsme připraveni pak z této silnice udělat místní komunikaci, dát na ni zákazové značky a umožnit průjezd městem nebo vjezd jen zásobování, všichni ostatní tranzitující budou muset jet po obchvatu. Další část se týká osobních aut. Hodně lidí bydlí ve vzdálenější části Bystřice a dnes, když jedou od Jindřichova Hradce musí projet celé město včetně náměstí, aby pak zaparkovali na konci ve Vídeňské ulici. Máme spočítání, že díky obchvatu městem projede o 500 až 600 tisíc aut méně,“ vysvětlil Jiří Zimola, který výstavbu obchvatu podporuje a už na začátku letošního roku deklaroval, že bude navrhovat konání místního referenda, aby lidé měli možnost se k výstavbě vyjádřit. Těsnou většinou pak ale zastupitelé referendum k překvapení starosty v březnu zamítli, stejně jako obchvat samotný. Tento krok následně vybičoval obyvatele k sepsání petice, na jejímž základě pak na referendum přece jen došlo.
Starosta jedním dechem dodává, že má pochopení i pro odpůrce obchvatu. Pro co ale pochopení nemá je jejich hlavní argument – potřeba chránit zdejší přírodu. „Chápu, že lidé žijící v poměrně klidné části Ovčárna najednou vidí, že jim tam bude převedena silniční doprava, vznikne most přes rybník, protože údolí jinak než mostem překonat nelze… Rozumím jim, ale nemohu se trochu zbavit dojmu, že nešlo o narušení krajinného rázu a ochranu přírody, jak argumentovali, ale spíše o ochranu jejich zájmů a majetku. Nevadilo by mi to, je přirozené, že si lidé brání svoje, ale vadí mi, že to přenášejí na devastaci přírody a České Kanady. Vysvětlovali jsme jim, že skutečná Česká Kanada, jak ji všichni známe, začíná jinde, byť jejími hranicemi prochází formálně město. Nebude nijak narušena, obchvatem nedojde k narušení krajinného rázu, ani výstavba neohrozí vzácné živočichy, což potvrzuje i stanovisko životního prostředí krajského úřadu. Nepřijde mí postoj odpůrců fér vůči těm, kteří dnes denně trpí projíždějícími auty na Hradecké, Vídeňské ulici nebo na náměstí,“ uzavřel Jiří Zimola.
Diskuse k článku