-pr článek-

Postupná oprava budov vytváří zázemí pro duchovní, kulturní a hospodářskou činnost bratří premonstrátů. Komunita tří až sedmi kněží zde pastoračně působí ve farnostech Milevska a okolí.
V roce 2013 byla dokončena kompletní rekonstrukce bývalého lesního závodu („lesní ředitelství“) na druhém nádvořhttps://klastermilevsko.cz/í, kam se přestěhovalo Milevské muzeum. To od roku 1949 sídlilo v budově prelatury na prvním nádvoří, která po nejnutnějších adaptačních pracích a kompletní rekonstrukci střechy dnes slouží jako expozice představující dobové obydlí preláta. Význam nejstaršího jihočeského kláštera i péče jeho vlastníka byly v roce 2008 stvrzeny jeho zapsáním na seznam národních kulturních památek.

Investice do obnovy areálu

Od roku 1991 bylo na opravy budov v areálu Milevského kláštera proinvestováno 198 milionů korun. Poslední dokončenou obnovou je kostel sv. Jiljí za 17 milionů korun.
Kanonie věnuje opravám této mimořádné památky nadále intenzivní pozornost. Dokladem jsou aktuální finální práce na kompletní rekonstrukci budovy bývalého pivovaru na druhém nádvoří. Po dokončení bude objekt sloužit jako depozitář pro historický mobiliář a další předměty. Plánuje se také zpřístupnění jednoho patra formou otevřeného depozitáře, kde bude prezentováno dílo chyšeckého malíře Antonína Šíta (1915–1983). Celková stavební obnova a adaptace bude dokončena v květnu roku 2026 a celkové náklady budou 18 milionů korun. Další nemalé finanční prostředky budou vynaloženy v letech 2026-27 na zařízení depozitáře.

Svatý hřeb – skvost regionu

Nález unikátní relikvie Svatého Hřebu v milevském kostele sv. Jiljí v roce 2020 otevřel otázku důstojné prezentace této výjimečné památky křesťanských dějin. Pozornost se proto zaměřila na architektonicky jedinečnou středověkou konventní budovu, která byla ve 20. století degradována pro potřeby zemědělské výroby státního statku. Stavba obsahuje řadu románských a gotických prvků, dosud zcela skrytých veřejnosti. Záměrem strahovské kanonie je její revitalizace a zpřístupnění jako unikátní architektonické památky, kde bude Svatý Hřeb prezentován v kontextu křesťanských dějin i historie milevského kláštera.
Součástí projektu bude expozice, v níž má být mimo jiné rekonstruována část středověké kapitulní síně, a také zřízení multifunkčního sálu pro přednášky i slavnostní akce. V současnosti probíhají intenzivní práce na architektonické studii a koncepci expozice, na nichž se podílí renomovaná česká architektonická kancelář spolu se specialisty památkové péče, archeology a historiky. Projekt je konzultován a koordinován se samosprávnými orgány Jihočeského kraje. Cílem je, aby se milevský klášter premonstrátů stal jednou z vyhledávaných turistických destinací minimálně v rámci středoevropského prostoru.

Vize a plány

Obsah připravovaných expozic je koncipován tak, aby představil premonstrátský klášter v jeho historii i současnosti, a zároveň nekolidoval se zaměřením milevského Městského muzea. Projekt na obnovu konventní budovy je ve fázi schvalování příslušnými orgány státní správy. Po vyřízení všech připomínek, vydání stavebního povolení a zajištění financování bude možné zahájit obnovu.
Největší výzvou je zajištění financování obnovy. Předběžný odhad je stanoven na 180 milionů korun, s tím, že samotný projekt již stál 4,5 milionu korun. Důležité je také zajištění financování provozu po obnově. Nové expozice a jejich zpřístupnění přinášejí další nemalé finanční náklady na provoz kláštera.
Z dalších akcí jmenujme – do konce roku 2025 bude dokončeno vybudování zpevněné plochy u latinské školy (komfortnější venkovní posezení u Milevské kavárny). Součástí nově upravené plochy budou také informační panely, posezení pro návštěvníky a stojany na kola s nabíječkou.
V roce 2026 bude zahájeno zpracování strategického plánu rozvoje celého areálu Milevského kláštera. Do tohoto plánu budou zahrnuty záměry a projekty, které se průběžně připravují. Mezi ně patří obnova krovu sýpky na druhém nádvoří, statické zajištění komínu bývalého lihovaru, rekonstrukce bývalého mlýna u ulice Klášterní, obnova budovy zvané Kormorán na druhém nádvoří a jeho adaptace na ubytování.

Spolupráce s městem Milevskem

Součástí využití celého areálu kláštera je také plán udržitelnosti provozu a účelnost všech vynaložených prostředků, které jsou nemalé a svou finanční náročností zcela převyšují možnosti Královské kanonie premonstrátů na Strahově.
Financování bude možné jen za přispění státu nebo Evropské unie ze strukturálních fondů. Do celého procesu obnovy a fungování areálu kláštera je třeba zapojit město Milevsko, se kterým se daří dlouhodobě konstruktivně spolupracovat. Milevské muzeum v areálu kláštera je výrazným přínosem pro provoz národní kulturní památky. Zvyšuje nabídku kulturního vyžití pro návštěvníky a nabízí další možnosti spolupráce, která by měla být oboustranně výhodná.

Přispění strahovské kanonie k rozvoji regionu

V textu naznačené investice ukazují, že Královská kanonie premonstrátů na Strahově se hlásí ke svému historickému dědictví. Do regionu Milevska plynou pravidelně finanční prostředky z celého hospodaření strahovské kanonie. Dlouhodobým záměrem je obnovit skvost Jihočeského kraje – areál Milevského kláštera – a otevřít jej veřejnosti jako živé spirituální a kulturní centrum.
Mnozí Milevští mají klášter spojen s rozsáhlým hřbitovem a s kostelem sv. Jiljí jako místem pohřbů a posledních rozloučení. Klášter však v posledních desetiletích tepe životem – je otevřeným místem pro kulturní, hudební a společenské akce. Spolupracuje s Kulturním domem, gymnáziem, ZUŠ a dalšími. Naším cílem je podporovat živé a zajímavé centrum regionu, přitáhnout domácí i návštěvníky do historicky cenných a dobře spravovaných prostor. Chceme nadále pokračovat v pořádání kulturních a společenských akcí, jimž Milevský klášter poskytuje živé zázemí a je otevřen pro člověka 21. století s jeho lidskými i spirituálními potřebami. To je i smysl původního založení Milevského kláštera.
Za vedení KKP na Strahově
Ch. M. Pšenička O.Praem
provizor KKP
-pr článek-