„Přidaly se tak mezi firmy z Francie, Británie, Německa, ale třeba také Polska, které po svých dodavatelích požadují dodržování standardů podle tzv. European Chicken Commitment,“ uvádí mluvčí Obránců zvířat Ivo Krajc. Podle jeho slov se organizace Obránci zvířat obrátila v rámci zahájené kampaně na obchodní firmy, kde se už dříve dohodla na ukončení prodeje vajec z klecových chovů. 

„Konzum je družstvo postavené na hodnotách, mezi které patří mimo jiné i důstojné podmínky chovu zvířat. Zavazuje nás k tomu více jak 120letá historie naší firmy a principy, na kterých byla založena. Proto jsme se například již v roce 2012 rozhodli ve své obchodní síti úplně ukončit prodej vajec z klecových chovů. A nyní se připojujeme k závazku European Chicken Commitment, který definuje nové standardy pro chov kuřat. Věříme, že se nám společně s ostatními obchodníky podaří změnit trh tak, aby se kuřata z welfare chovů stala dostupná i pro běžného zákazníka. Je však třeba k tomu přistupovat férově a nedělat z těchto kuřat prémiový produkt s nadstandardní přirážkou,“ říká ředitel Konzumu Miloslav Hlavsa.

Podobně vidí situaci i ředitel marketingu a rozvoje z Jednoty České Budějovice Pavel Primus. Řetězce Terno a Trefa spadající pod Jednotu jsou v jižních Čechách i v Olomouci, Hradci Králové, Jihlavě a Zlíně. Na žádné z poboček od roku 2026 nebudou dostupná rychlokuřata ani výrobky z nich.

„Jednota České Budějovice je firma s tradicí od roku 1908. Cítíme odpovědnost vůči regionu, ve kterém žijeme a podnikáme. Záleží nám na okolí, životním prostředí a zdraví našich spotřebitelů. Jsme přesvědčeni, že welfare kuřat zapadá do konceptu naší strategie a filozofie,“ komentuje Primus závazek Jednoty.

„Vydělávat na přešlechtěných kuřatech, která neunesou vlastní nohy, mají bolesti a často nejsou schopna ani dojít k vodě a potravě, není v pořádku. Lidé si uvědomují, že takové systematické týrání zvířat do 21. století nepatří. Věřím, že se i velké mezinárodní řetězce nechají inspirovat od lokálních českých obchodníků a vyslyší volání svých zákazníků, kteří nechtějí svými penězi podporovat utrpení zvířat,“ uvedl vedoucí kampaně Rychlokuřata Radim Trojan ze spolku OBRAZ. Ten rozjel kampaň proti utrpení kuřat a na webu www.rychlokurata.cz ji podpořilo už téměř 15 000 lidí. Mezi nimi zpěvačka Marta Jandová, herci Hynek Čermák, Vladimír Polívka, Václav Neužil nebo třeba režisér Vít Klusák.

Na otázku, zda se dá očekávat po zrušení prodeje rychlokuřat zvýšení ceny drůbežího masa, odpověděl mluvčí Ivo Krajc, že k tomu nemusí dojít, spolek vychází z informací například z Norska. „Z analýzy agrárního analytika Petra Havla ale vyplývá, že by ke zdražení mohlo dojít, ovšem jen v řádu korun za kilo,“ uvedl. 

A proč se dohody s obchodními organizacemi uzavírají až k roku 2026? Momentálně obchody nejsou schopné uspokojit poptávku po kuřecím mase, pokud by se přestalo prodávat maso z rychle rostoucích plemen. „Věříme, že chovatelé své chovy do roku 2026 přizpůsobí,“ sdělil Ivo Krajc.

Spolek Obránci zvířat také s dotazníkem oslovil politické strany, které alespoň v jednom z průzkumů uskutečněných od letošního května překročily pětiprocentní hranici pro vstup do Sněmovny. Z těchto uskupení dotazník vyplnila koalice Pirátů a STAN, ANO, SPD a KSČM, naopak zcela ignorovat ochranu zvířat se rozhodli v ČSSD a hnutí Přísaha. Koalice SPOLU vydala jen obecné prohlášení a ke konkrétním návrhům se odmítla vyjádřit.

Všechny strany, které poskytly své odpovědi, se shodují na tom, že spolky na ochranu zvířat by měly být zapojeny do správních řízení a že by živočišné potraviny měly být označovány podle způsobu chovu. Naopak jednotný názor nepanuje třeba v otázce ukončení klecových chovů hospodářských zvířat nebo na ukončení přepravy hospodářských zvířat z ČR do zemí mimo EU.